Joma 22a יומא

MIŠNA: Zpočátku každý, kdo chtěl odklízet [popel z] oltáře, odklízel. A když jich bylo mnoho, běželi a vystupovali po rampě, a kdo předběhl svého druha o čtyři lokte, získal [to]. A byli-li oba stejně, správce jim říká: Vystrčte [prsty].

A co vystrkují? Jeden nebo dva [prsty]; a palec se v Chrámu nevystrkuje.

Stalo se, že oba byli stejně a běželi a vystupovali po rampě, a jeden z nich strčil svého druha, a ten spadl a zlomil si nohu. A když soud viděl, že dochází k nebezpečí, ustanovili, že se [popel z] oltáře bude odklízet jedině podle losu. Byla tam čtyři losování, a toto je první losování.

GEMARA: A proč mudrci zpočátku neustanovili losování? Zpočátku se domnívali, že protože je to noční služba, není pro ně významná a nepřijdou. Když viděli, že přicházejí a dochází k nebezpečí, ustanovili losování.

A což údy a tuk, které jsou noční službou, a mudrci pro ně [přesto] ustanovili losování? – [Ty jsou] koncem denní služby.

I toto je přece začátkem denní služby, neboť řekl rabi Jochanan: Posvětil-li si ruce k odklízení popela, nemusí si je zítra posvětit, protože si je již posvětil na začátku služby.

Řekni: protože si je již posvětil hned na začátku pro službu.

Někteří říkají: Zpočátku se domnívali, že protože je tu nátlak spánku, nepřijdou. Když viděli, že přicházejí a také dochází k nebezpečí, ustanovili mudrci losování. A což údy a tuk, kde je nátlak spánku, a mudrci pro ně [přesto] ustanovili losování? – Zůstat ležet je něco jiného než vstát.

A bylo snad ustanovení tímto směrem? Ustanovení bylo opačným směrem, neboť bylo učeno: Kdo získá odklízení popela, získá [i] uspořádání hranice a dvě polena dříví.

Řekl Rav Aši: Byla to dvě ustanovení. Zpočátku se domnívali, že nepřijdou; když viděli, že přicházejí a také dochází k nebezpečí, ustanovili losování. Když ustanovili losování, nepřicházeli; říkali: Kdo ví, zda to připadne nám? Tu opět ustanovili: Kdo získá odklízení popela, získá [i] uspořádání hranice a dvě polena dříví, aby přicházeli a losovali.

„A když jich bylo mnoho atd.“ Řekl Rav Papa: Je mi jasné, [že nejde o] čtyři lokte na zemi – učili jsme se: běželi a vystupovali po rampě. Ani [o] první [čtyři lokte rampy] – učili jsme se: běželi a vystupovali po rampě, a teprve potom: kdo předběhl svého druha.

Ani [o ty] mezi tím, protože [tím] věc není ukončena. Je mi jasné, že jsme se učili [o čtyřech loktech] u oltáře.

Rav Papa se otázal: Čtyři lokte, o nichž mluvili – [počítají se] s nimi loket základu a loket obvodového ochozu,