Keritot 25a כריתות

Rabi Janaj řekl: Slyšel jsem o tom hranici, ale zapomněl jsem ji. A druhové usoudili říci: Její sestup do drsného údolí ji činí zakázanou.

Rav Hamnuna řekl: Odkud to říkám? Neboť jsme se učili: Kdo poráží [mimo Chrám] krávu za hřích, býka, jenž má být ukamenován, a jalovici, jíž má být zlomen vaz – rabi Šimon [jej] osvobozuje a mudrci zavazují.

Podle mne, který říkám, že [jalovice je zakázána již] za života, je v pořádku, že se v tom přou rabi Šimon a rabanan: rabi Šimon zastává, že šechita, jež není vhodná, se nenazývá šechitou;

a rabanan říkají, že šechita, jež není vhodná, se nazývá šechitou. Ale řekneš-li, že po zlomení vazu – proč rabi Šimon osvobozuje? Je to přece vhodná šechita!

A řekneš-li, že rabi Šimon zastává, že jalovice je způsobilá šechitou – učili jsme se přece: Co je způsobilé u krávy, je nezpůsobilé u jalovice se zlomeným vazem; co je nezpůsobilé u krávy, je způsobilé u jalovice se zlomeným vazem: kráva je způsobilá šechitou a nezpůsobilá zlomením vazu; jalovice je způsobilá zlomením vazu a nezpůsobilá šechitou.

[Rava] mlčel. Když vyšel, řekl: Proč jsem mu neřekl, že rabi Šimon zastává, že jalovice je způsobilá šechitou?

A Rav Hamnuna ti řekne: Tana by nevynechal, aby nás učil, že jalovice je způsobilá šechitou, abys řekl, že je to [názor] rabiho Šimona.

Rava řekl: Odkud to říkám? Neboť jsme se učili: S jalovicí, jíž má být zlomen vaz, tomu tak není – dříve než jí byl zlomen vaz, ať vyjde a pase se se stádem. A řekneš-li, že za života – proč má vyjít a pást se se stádem? Vždyť se stala zakázanou již za života!

Uč: Dříve než se stala vhodnou ke zlomení vazu. Řekni závěr: Poté co jí byl zlomen vaz, ať je pohřbena na svém místě! – Uč: Poté co se stala vhodnou ke zlomení vazu.

Je-li tomu tak, řekni závěr: Neboť od počátku přišla kvůli nejistotě – smířila svou nejistotu a ta pominula. A je-li [zakázána] za života, dosud svou nejistotu nesmířila!

Je to spor tanaitů, jak se učí: Je řečeno [o tom, co] činí způsobilým a smiřuje uvnitř, a je řečeno [o tom, co] činí způsobilým a smiřuje venku.

Jako u toho, co činí způsobilým a smiřuje, řečeného uvnitř, učinil [Písmo] to, co činí způsobilým, jako to, co smiřuje, tak i u toho, co činí způsobilým a smiřuje, řečeného venku, učinil to, co činí způsobilým, jako to, co smiřuje.

MIŠNA: Rabi Eliezer říká: Člověk smí dobrovolně přinést podmíněnou oběť za vinu každý den a kdykoli chce, a ta se nazývala obětí za vinu zbožných. Říkali o Bava ben Butovi, že dobrovolně přinášel podmíněnou oběť za vinu každý den, kromě jednoho dne po Dni smíření.

Řekl: [Při] tomto Příbytku! Kdyby mě nechali, přinášel bych [ji i tehdy]; ale říkají mi: Počkej, dokud se nedostaneš do nejistoty. A mudrci říkají: Podmíněnou oběť za vinu přináší jen za to, za jehož úmyslné spáchání [hrozí] karet a za neúmyslné oběť za hřích.

Ti, kdo jsou povinni jistými oběťmi za hřích a za vinu a přešel přes ně Den smíření, jsou povinni [je] přinést po Dni smíření; a ti, kdo jsou povinni podmíněnými oběťmi za vinu, jsou osvobozeni. Komu se na Den smíření naskytl možný přestupek, i za soumraku, je osvobozen, neboť celý den smiřuje.

Žena, na níž [spočívá povinnost] nejisté ptačí oběti za hřích, a přešel přes ni Den smíření, je povinna [ji] přinést po Dni smíření, protože ta ji činí způsobilou jíst z obětí. Ptačí oběť za hřích, jež přichází kvůli nejistotě – dozví-li se to poté, co [ptáku] byl naštípnut týl, ať je pohřbena.

GEMARA: Jaký je důvod rabiho Eliezera? Kdyby tě napadlo, že je to povinná [oběť] – když se [hřích] dozví, proč přináší oběť za hřích? Z toho tedy plyne, že je dobrovolná.

A rabanan? Zápalná a pokojná oběť přicházejí jako slib a dobrovolný dar, ale oběť za hřích a oběť za vinu jsou povinné; a podmíněná oběť za vinu – důvod, proč ji přináší, dříve než se [hřích] dozví, je, aby jej chránila, neboť Tóra šetří těla Izraele.

Rav Acha, syn Ravy, řekl Ravu Ašimu: Snad je podmíněná oběť za vinu jako zápalná a pokojná oběť: jako zápalná a pokojná oběť přicházejí jako povinné i jako dobrovolné, tak i podmíněná oběť za vinu, jež přichází jako povinná, přichází také jako dobrovolná?

Řekl mu: Zápalná a pokojná oběť jsou psány zásadně jako dobrovolné; podmíněná oběť za vinu je psána zásadně jako povinná.

Rabi Chija učil před Ravou: