Keritot 24b כריתות

Neznamená „jeho slova platí“, že se [dar] vrací svému majiteli? – Nikoli: jeho slova platí, a ani on jej nezískává, a kdokoli se jej zmocní, získá jej.

Namítá se: Kdo řekne svému druhovi: Nemám žádný nárok ani spor o toto pole, nemám s ním nic společného a má ruka je od něj odtažena – neřekl nic. A „má ruka je od něj odtažena“ je přece podobné „nechci“, a učí, že neřekl nic!

Tam je to jiné, neboť [mu] říká: Když se vzdal nároku a sporu, nevzdal se samotného pole.

Namítá se: Kdo připíše svůj majetek jiným, a byli mezi ním otroci, a onen řekne: Nechci je – byl-li jejich druhý pán kohen, jedí z teruma. Raban Šimon ben Gamliel říká: Jakmile řekl: Nechci je, již je získali dědicové.

Podle Rabana Šimona ben Gamliela je to v pořádku: zastává, že když člověk dává dar, [činí tak] s tím, že jej od něj přijmou; když jej od něj nepřijmou, vrací se svému majiteli.

Ale podle prvního tany – jestliže když řekne: Nechci je, kdokoli se jich zmocní, je získá, zde, kde druhý [pán] řekl: Nechci je, stávají se z nich laici, a laici by jedli teruma! – Zastává, že kdo se vzdá svého otroka, ten vyjde na svobodu, ale potřebuje osvobozovací listinu od svého pána; a zastává, že kdo [teprve] čeká na osvobozovací listinu, jí z teruma.

Rabi Eliezer říká: Ať je obětována atd. Proč potřebuje rabi Eliezer [zdůvodnění] hříchem? Vždyť rabi Eliezer řekl, že podmíněná oběť za vinu přichází jako dobrovolná, neboť jsme se učili: Rabi Eliezer říká: Člověk smí každý den dobrovolně přinést podmíněnou oběť za vinu!

Rav Aši řekl: [Tady] je to rabi Eliezer, [podle něhož] mu řekli, jak jsme se učili: Avšak řekli mu: Počkej, dokud se nedostaneš do [situace] nejistoty.

Dozví-li se to poté, co byla poražena atd. Učí: Maso ať vyjde na místo spalování. Z toho plyne, že nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří [Chrámu] se spalují.

A postavme proti tomu: S jistou obětí za vinu tomu tak není – dříve než byla poražena, ať vyjde a pase se se stádem; poté co byla poražena, hle, ať je pohřbena! Rabi Elazar řekl: [Mišna je] rozlomená – kdo učil tuto [část], neučil tamtu.

Raba řekl: Jistou oběť za vinu házíš proti podmíněné oběti za vinu? Jistou oběť za vinu – jelikož ji nepotřebuje, nezasvětí ji; podmíněnou oběť za vinu – protože ho hryže svědomí, rozhodne se a zasvětí ji.

Je-li však něco obtížné, je obtížná jistá oběť za vinu proti jisté oběti za vinu: učí „hle, ať je pohřbena“, a řekni [i] závěr: „maso ať vyjde na místo spalování“. Tato [mišna] je jistě rozlomená – kdo učil tuto [část], neučil tamtu.

Rav Aši řekl: První část, která učí u podmíněné oběti za vinu „maso ať vyjde na místo spalování“, není obtížná, protože vypadá jako nezpůsobilá oběť.

Byla-li krev vykropena, maso se jí. Ale proč? Vždyť se [o tom, že nezhřešil] dozvěděl! Rava řekl: Verš praví: „a on nevěděl, a bude mu odpuštěno“ (Lv 5,18) – a tento v době odpuštění vědomí neměl.

Rabi Josi říká: I když je krev [ještě] v poháru atd. Proč má být podle rabiho Josiho vykropena? Vždyť měl vědomí v době odpuštění! Rava řekl: Rabi Josi zastává [názor] rabiho Šimona, který řekl: Vše, co je určeno k vykropení, je jako vykropené.

Řekněme, že rabi Šimon tak říká o věci, jež je určena k vykropení; ale tato není určena k vykropení! Na Západě říkají: Rabi Josi zastává, že posvátné nádoby posvěcují nezpůsobilé [věci] tak, aby byly předem obětovány.

S jistou obětí za vinu tomu tak není atd. Bylo řečeno: Jalovice, jíž má být zlomen vaz – kdy se stává zakázanou [k užitku]? Rav Hamnuna řekl: Za života. Rava řekl: Po zlomení vazu.

Podle Ravy je to v pořádku: od chvíle, kdy na ní byl vykonán čin. Ale podle Rava Hamnuny – odkdy?