Keritot 25b כריתות

Podmíněná oběť za vinu přichází [i] za zdechlinu. Řekl mu: Ale my jsme se přece učili: A mudrci říkají: Podmíněnou oběť za vinu přináší jen za věc, za jejíž úmyslné spáchání [hrozí] karet a za neúmyslné oběť za hřích! A podle rabiho Eliezera přichází i jako dobrovolná!

Řekl mu: Proč by se to nemělo učit? Mnohokrát jsem to učil před Mistrem – a kdo to je? Raba – a řekl mi: Čí je tato [baraita]? Rabiho Eliezera, [podle něhož] mu řekli, jak jsme se učili: Avšak říkají mu: Počkej, dokud se nedostaneš do [situace] nejistoty.

Rava řekl: Jaký je důvod [toho, co] mu řekli? Verš praví: „co se nemá činit… nedopatřením, a provinil se“ (Lv 4,2; 4,13).

Rava řekl: Jaký je důvod rabanan, kteří říkají, že podmíněnou oběť za vinu přinášejí jen za věc, za jejíž úmyslné spáchání [hrozí] karet a za neúmyslné oběť za hřích? Učí se [gezera šava] „přikázání – přikázání“ z oběti za hřích za tuk:

jako tam [jde o to], za jehož úmyslné spáchání [hrozí] karet a za neúmyslné oběť za hřích, tak i zde věc, za jejíž úmyslné spáchání [hrozí] karet a za neúmyslné oběť za hřích.

Naši učitelé učili: Pět obětí za vinu smiřuje, podmíněná oběť za vinu nesmiřuje úplným smířením. Co tím říká? Rav Josef řekl: Říká toto: Pět obětí za vinu smiřuje úplným smířením, a podmíněná oběť za vinu nesmiřuje úplným smířením.

A [to] není podle rabiho Eliezera, který řekl, že podmíněná oběť za vinu přichází [i] za zdechlinu.

Ravina řekl: Takto učí: Pět obětí za vinu – nic jiného nesmiřuje to, co smiřují ony, neboť když se [hřích] dozví, přináší [oběť]; podmíněná oběť za vinu – něco jiného smiřuje to, co smiřuje ona, neboť když se [to] dozví, nepřináší [ji], jak jsme se učili: Ti, kdo jsou povinni jistými oběťmi za hřích a za vinu a přešel přes ně Den smíření, jsou povinni [je] přinést po Dni smíření; ti, kdo jsou povinni podmíněnými oběťmi za vinu, jsou osvobozeni.

Ti, kdo jsou povinni jistými oběťmi za hřích a za vinu atd. Učí: Ti, kdo jsou povinni jistými oběťmi za hřích a za vinu a přešel přes ně Den smíření, jsou povinni [je] přinést po Dni smíření; ti, kdo jsou povinni podmíněnými oběťmi za vinu, jsou osvobozeni. Odkud to víme?

Když přišel Rav Dimi, řekl jménem rabiho Amiho jménem rabiho Chaniny: Verš praví: „a vykoná smíření za svatyni od nečistot synů Izraele a od jejich přestoupení, za všechny jejich hříchy“ (Lv 16,16). Hříchy jsou podobné přestoupením: jako přestoupení [jsou ta], za něž se nepřináší oběť, tak i hříchy, za něž se nepřináší oběť, smiřuje; ale hříchy, za něž se přináší oběť, nesmiřuje.

Řekl mu Abaje: Ale tento verš je přece psán o kozlu, který se obětuje uvnitř, jenž nesmiřuje přestupky, u nichž je [přestupek] znám; ale kozel, jenž je vyhnán, který smiřuje přestupky, u nichž je [přestupek] znám, o tom ti řeknu, že smiřuje i hříchy, za něž se přináší oběť!

Nýbrž Abaje řekl: Odtud: „a vyzná nad ním všechny viny synů Izraele a všechna jejich přestoupení, za všechny jejich hříchy“ (Lv 16,21). Hříchy jsou podobné přestoupením: jako přestoupení [jsou ta], za něž se nepřináší oběť, tak i hříchy, za něž se nepřináší oběť; ale hříchy, za něž se přináší oběť, nesmiřuje. A verš to vyloučil u kozla, jenž je vyhnán, aby řekl, že hříchy, za něž se přináší oběť, nesmiřuje.

Řekl mu Rav Dimi: Odkud [víš], že tato přestoupení jsou [taková], za něž se nepřináší oběť? Snad jsou to ta, za něž se oběť přináší, jak jsme se učili: Čtyři přinášejí [oběť] za úmyslný [přestupek] jako za neúmyslný.

Bylo také řečeno: Když přišel Ravin, řekl jménem rabiho Josiho jménem Reš Lakiše: „a vyzná nad ním všechny viny synů Izraele a všechna jejich přestoupení, za všechny jejich hříchy“ – hříchy jsou podobné přestoupením: jako přestoupení, za něž se nepřináší oběť, smiřuje, tak i hříchy, za něž se nepřináší oběť, smiřuje; ale hříchy, za něž se přináší oběť, nesmiřuje.

Abaje řekl: I já jsem to říkal z tohoto verše, a Rav Dimi mi namítl: Odkud [víš], že tato přestoupení jsou [taková], za něž se nepřináší oběť? Snad jsou to ta, za něž se oběť přináší, jak jsme se učili: Čtyři přinášejí [oběť] za úmyslný [přestupek] jako za neúmyslný. Ravin mu řekl: Většina přestoupení není [taková], za něž se přináší oběť. Řekl mu: Je snad psáno „většina“?

Nýbrž Abaje řekl: Ze začátku verše: „a vyzná nad ním všechny viny synů Izraele“, a učí se: „viny“ – to jsou úmyslné [přestupky], a tak praví [Písmo]: „jeho vina [zůstane] na ní“ (Nu 15,31).

„A všechna jejich přestoupení, za všechny jejich hříchy“ – proč je třeba „všechny“? K připodobnění [hříchů] přestoupením: jako přestoupení [jsou ta], za něž se nepřináší oběť, tak i hříchy, za něž se nepřináší oběť; ale hříchy, za něž se přináší oběť, nesmiřuje.

Ti, kdo jsou povinni podmíněnými oběťmi za vinu atd. Odkud to víme? Rabi Elazar řekl: Verš praví: „ode všech vašich hříchů před Hospodinem [budete očištěni]“ (Lv 16,30) – hřích, o němž ví jen Všudypřítomný, Den smíření smiřuje.

Rav Tachlifa, otec Rava Huny bar Tachlify, řekl jménem Ravy: Ani tu první [věc] nevyvozuj