Ketubot 12b כתובות

Když viděli, že je [vdovy] zlehčují, stanovili pro ně dvě stě. Když viděli, že se od nich odvracejí, neboť říkali: Než abychom si vzali vdovu z [rodu] kohanim, půjdeme si raději vzít pannu, dceru Izraelity – vrátili věc do původního stavu.

„Soud kohanim atd.“: Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Neřekli [to] pouze o soudu kohanim, nýbrž i rodiny s doloženým původem v Izraeli, chtějí-li jednat tak, jak jednají kohanim, smějí tak jednat.

Namítli: Kdo chce jednat tak, jak jednají kohanim, například [v případě] dcery Izraelity [provdané] za kohena a dcery kohena [provdané] za Izraelitu, smí tak jednat. Dcera Izraelity za kohena a dcera kohena za Izraelitu – kde je aspoň nějaká stránka kněžství, [ano]; ale dcera Izraelity za Izraelitu ne!

[Baraita] říká „netřeba říkat“: Netřeba říkat o dceři Izraelity [provdané] za Izraelitu, neboť jí [ženich] nemůže říci: Povyšujeme tě; ale u dcery Izraelity [provdané] za kohena, kde jí může říci: Povyšujeme tě, bys mohl říci, že ne – učí nás [tedy, že i tam].

MIŠNA: Kdo si vezme ženu a nenalezne u ní panenství – ona říká: Poté, co ses se mnou zasnoubil, jsem byla znásilněna, a jeho pole bylo zaplaveno; a on říká: Ne tak, nýbrž [se to stalo] dříve, než jsem se s tebou zasnoubil, a má koupě byla mylnou koupí – Raban Gamliel a rabi Eliezer říkají: Je jí věřeno. Rabi Jehošua říká: Nežijeme z jejích úst, nýbrž platí o ní předpoklad, že s ní bylo souloženo dříve, než se zasnoubila, a že ho oklamala, dokud nepřinese důkaz pro svá slova.

GEMARA: Bylo řečeno: [Řekne-li někdo:] Mám u tebe mane, a ten druhý říká: Nevím – Rav Jehuda a Rav Huna říkají: Je povinen [platit]; a Rav Nachman a rabi Jochanan říkají: Je osvobozen. Rav Huna a Rav Jehuda říkají „je povinen“: [stojí-li proti sobě] jistota a možnost, má přednost jistota. Rav Nachman a rabi Jochanan říkají „je osvobozen“: ponech peníze v držení jejich majitele.

Abaje řekl Ravu Josefovi: Tento [názor] Rava Huny a Rava Jehudy je [názorem] Šmuela, neboť jsme se učili: Byla těhotná a řekli jí: Co je to za plod? [Řekla:] Od toho a toho muže, a je to kohen – Raban Gamliel a rabi Eliezer říkají: Je jí věřeno. A Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Halacha je podle Rabana Gamliela.

A Rav Šmuel bar Jehuda řekl Ravu Jehudovi: Bystrý [učenče], řekl jsi nám jménem Šmuela: Halacha je podle Rabana Gamliela i v prvním [případě]. Co [znamená] „i v prvním“? Ačkoli se dá říci „ponech peníze v držení jejich majitele“, Raban Gamliel řekl, že jistota má přednost.

Řekněme [tedy], že Rav Jehuda a Rav Huna mluví podle Rabana Gamliela a Rav Nachman a rabi Jochanan mluví podle rabiho Jehošuy?

Rav Nachman ti řekne: Já mluvím i podle Rabana Gamliela. Raban Gamliel to tam říká jen proto, že je tu argument migo; ale jaké migo je zde?

Anebo: Raban Gamliel to tam říká jen proto, že říkáme: Ponech ji v jejím dosavadním stavu; ale jaký dosavadní stav má na své straně tento [žalobce] zde?

I logicky je to tak, jak to vysvětlujeme, [totiž] že Rav Nachman mluví podle Rabana Gamliela,