Ketubot 19b כתובות

A řekl Rav Šešet, syn Rava Idiho: Z [výroku] Rava Kahany vyplývá, že svědkové, kteří řeknou: Naše slova byla [listinou] z důvěry, nejsou věrohodní. Proč? Protože je to bezpráví, a na bezpráví se [svědkové] nepodepisují.

Řekl rabi Jehošua ben Levi: Člověk nesmí ponechávat splacenou listinu ve svém domě, protože je řečeno: „Ať ve tvých stanech nepřebývá bezpráví“ (Jb 11,14). Na Západě říkali jménem Rava: „Je-li ve tvé ruce nepravost, vzdal ji“ (Jb 11,14) – to je listina z důvěry a listina pasim; „a ať ve tvých stanech nepřebývá bezpráví“ – to je splacená listina.

Kdo to říká o splacené listině, tím spíše [to platí] o listině z důvěry; a kdo to říká o listině z důvěry, ale o splacené listině ne – [je to proto, že] ji někdy [člověk] ponechává kvůli poplatku pro písaře.

Bylo řečeno: Svitek, který není opraven – řekl rabi Ami: Do třiceti dní jej smí ponechat, odtud dále jej ponechávat nesmí, protože je řečeno: „Ať ve tvých stanech nepřebývá bezpráví“ (Jb 11,14).

Řekl Rav Nachman: Svědkové, kteří řeknou: Naše slova byla [listinou] z důvěry, nejsou věrohodní; [řeknou-li:] Našim slovům předcházelo ohlášení [o nátlaku], nejsou věrohodní. Mar bar Rav Aši řekl: [Řeknou-li:] Naše slova byla [listinou] z důvěry, nejsou věrohodní; [řeknou-li:] Našim slovům předcházelo ohlášení, jsou věrohodní. Proč? Toto [ohlášení] se smí sepsat, a tamto se sepsat nesmí.

Zeptal se Rava Rava Nachmana: [Řeknou-li:] Naše slova byla [vázána] podmínkou, jak to je? [U] ohlášení a [listiny z] důvěry je důvod v tom, že listinu vyvracejí, a i toto listinu vyvrací? Anebo je podmínka něco jiného? Řekl mu: Když k nám přijdou k soudu, řekneme jim: Jděte splnit svou podmínku a [pak] přistupte k soudu.

Jeden svědek říká: [Byla tam] podmínka, a druhý svědek říká: Žádná podmínka [nebyla]. Řekl Rav Papa: Oba svědčí o platné listině, a ten, kdo říká ‚podmínka‘, je jen jeden, a slova jednoho [neplatí] proti dvěma.

Namítl Rav Huna, syn Rava Jehošuy: Je-li tomu tak, pak i kdyby to [řekli] oba! Nýbrž říkáme: Ti přicházejí vyvrátit své svědectví; i tento přichází vyvrátit své svědectví. A halacha je podle Rava Huny, syna Rava Jehošuy.

Učili naši mistři: Dva byli podepsáni na listině a zemřeli, a přišli dva z ulice a řekli: Víme, že je to jejich rukopis, ale byli donuceni, byli nezletilí, byli nezpůsobilí ke svědectví – jsou věrohodní. Ale pokud jsou svědci, že toto je jejich rukopis, nebo jejich rukopis vychází odjinud, z listiny, proti níž byla vznesena námitka a která byla potvrzena soudem, tito nejsou věrohodní.

A vymáháme podle ní jako podle platné listiny. Ale proč? Jsou to přece dva proti dvěma!

Řekl Rav Šešet: To znamená, že popření [svědků] je začátkem jejich usvědčení [ze lži].