Ketubot 26a כתובות

[Jde o případ], kdy mluví bezelstně; jako to, co řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Stala se příhoda s jedním člověkem, který bezelstně vyprávěl a řekl: Pamatuji si, jak jsem byl malý a seděl tatínkovi na rameni, a vyvedli mě ze školy, svlékli mi košili a ponořili mě [do mikve], abych večer jedl terumu.

A rabi Chija to zakončuje: A moji druzi se ode mne oddělovali a nazývali mě: Jochanan, jedlík chal. A Rabi ho na základě jeho [slov] povýšil ke kněžství.

Učí se: Rabi Šimon ben Elazar říká: Jako je teruma dokladem kněžství, tak je první desátek dokladem kněžství; ale kdo dostává podíl u soudu, to doklad není.

První desátek patří [přece] levitovi! – [Je to] podle rabiho Elazara ben Azarji; neboť se učí: Teruma kohenovi, první desátek levitovi – to jsou slova rabiho Akivy. Rabi Elazar ben Azarja říká: První desátek i kohenovi. – Řekněme, že rabi Elazar ben Azarja řekl: i kohenovi; copak řekl: kohenovi, a ne levitovi?

Ano, poté co je Ezdráš potrestal. – A snad se tam [jen] náhodou nachomýtl a dali mu [ho]? Řekl Rav Chisda: O čem zde jednáme? Například když máme za ustálené o otci tohoto [muže], že je kohen, a o něm vyšla pověst, že je synem rozvedené nebo synem chalucy, a [přesto] mu na humnech přidělili desátek.

[Ale] levita, který není levitou – co lze říci? [Tedy] je synem rozvedené nebo synem chalucy. Netřeba říkat, že podle toho, kdo říká, že první desátek je zakázán nepovolaným, by mu ho nedávali; ale i podle toho, kdo říká, že první desátek je nepovolaným dovolen – to platí o tom, aby jim [ho] poskytli, ale jako přidělený podíl mu ho nedávají.

Ale kdo dostává podíl u soudu, to doklad není. Není-li to doklad u soudu, kde je to doklad? Řekl Rav Šešet: Takto to říká: Kdo se u soudu dělí se svými bratry o terumu z majetku svého otce, to doklad není.

To je samozřejmé! Mohl bys říci: Protože ti [ostatní ji dostávají] k jídlu, i tento k jídlu; proto nás učí: oni k jídlu, tento k prodeji.

Rabi Jehuda říká: Na základě jednoho svědka se ke kněžství nepovyšuje atd.: Raban Šimon ben Gamliel je totéž co rabi Eliezer! A řekneš-li, že rozdíl mezi nimi je námitka jednoho – že rabi Eliezer soudí, [že stačí] námitka jednoho, a Raban Šimon ben Gamliel soudí, [že je třeba] námitky dvou – vždyť řekl rabi Jochanan: Podle všech není námitka [vznesená] méně než dvěma námitkou!

Nýbrž o čem zde jednáme? Když máme za ustálené o otci tohoto [muže], že je kohen, a o něm vyšla pověst, že je synem rozvedené nebo synem chalucy, a sesadili jsme ho; a přišel jeden svědek a řekl: Vím o něm, že je kohen,