Ten, kdo řekl „halacha je“, [říká] dobře. Ten, kdo řekl „halacha není“ – i zde jde o odhad úmyslu: [přidal] kvůli sblížení mysli, a ta mysl se mu [už] sblížila.
מאן דאמר הלכה שפיר מאן דאמר אין הלכה הכא נמי אומדן דעתא הוא משום איקרובי דעתא הוא והא איקרבא ליה דעתא
ורב נחמן דידיה אמר אין הלכה כרבי אלעזר בן עזריה ונהרדעי משמיה דרב נחמן אמרי הלכה כרבי אלעזר בן עזריה ואע"ג דלט רב נחמן ואמר כל דיינא דדאין כרבי אלעזר בן עזריה הכי והכי תיהוי אפילו הכי הלכה כרבי אלעזר בן עזריה והלכה למעשה כרבי אלעזר בן עזריה:
Ravin se tázal: Vstoupila-li pod svatební baldachýn, ale nebylo s ní obcováno, jak [je tomu]? Získává [přídavek ketuby] náklonnost svatebního baldachýnu, nebo získává náklonnost soužití?
בעי רבין נכנסה לחופה ולא נבעלה מהו חיבת חופה קונה או חיבת ביאה קונה
Pojď a slyš, co učil Rav Josef: „…protože jí [přídavek] napsal jen kvůli náklonnosti první noci.“ Dobře, řekneš-li, že získává náklonnost svatebního baldachýnu, proto řekl „první noci“. Ale řekneš-li, že získává náklonnost soužití – soužití je [i] po první noci, a od té doby dále také!
תא שמע דתני רב יוסף שלא כתב לה אלא על חיבת לילה הראשון אי אמרת בשלמא חיבת חופה קונה היינו דאמר לילה הראשון אלא אי אמרת חיבת ביאה קונה ביאה בלילה הראשון איתא מכאן ואילך ליתא
Nýbrž jak? Svatební baldachýn – baldachýn je [jen] v noci, ve dne není? A podle tvé úvahy: soužití je v noci, ve dne není? Vždyť Rava řekl: Pokud byl v tmavém domě, je to dovoleno! To není obtížné: učí nás obvyklý způsob, že soužití je v noci.
ואלא מאי חופה חופה בלילה איתא ביממא ליתא ולטעמיך ביאה בלילה איתא ביממא ליתא הא אמר רבא אם היה בבית אפל מותר הא לא קשיא אורח ארעא קא משמע לן דביאה בלילה
Ale svatební baldachýn je obtížný! Ani svatební baldachýn není obtížný: protože svatební baldachýn obvykle slouží k soužití, učí nás obvyklý způsob, že [se koná] v noci.
אלא חופה קשיא חופה נמי לא קשיא כיון דסתם חופה לביאה קיימא אורח ארעא קא משמע לן דבלילה
Rav Aši se tázal: Vstoupila-li pod svatební baldachýn a nastala jí menstruace, jak [je tomu]? I kdybys řekl, že náklonnost svatebního baldachýnu získává – [platí to o] baldachýnu, který je vhodný k soužití; ale baldachýn, který není vhodný k soužití, ne? Nebo snad v tom není rozdíl? Zůstává nerozhodnuto.
בעי רב אשי נכנסה לחופה ופירסה נידה מהו אם תימצי לומר חיבת חופה קונה חופה דחזיא לביאה אבל חופה דלא חזיא לביאה לא או דלמא לא שנא תיקו:
Rabi Jehuda říká: Chce-li, napíše panně atd.: A rabi Jehuda zastává názor, že se píše stvrzenka? Vždyť jsme se učili: Ten, kdo splatil část svého dluhu – rabi Jehuda říká: Ať [listinu] vymění; rabi Josi říká: Ať mu napíše stvrzenku.
רבי יהודה אומר רצה כותב לבתולה וכו': וסבר רבי יהודה דכותבין שובר והתנן מי שפרע מקצת חובו רבי יהודה אומר יחליף רבי יוסי אומר יכתוב לו שובר
Abaje řekl: Můžeš říci i tehdy, když stvrzenka není [zapsána] přímo v ní. Dobře tam: jistě mu zaplatil, a snad se stvrzenka ztratí a on [věřitel] vytáhne listinu a vybere znovu. Zde jistě nic nedal; je to jen řeč, kterou mu řekla. Jestliže ji uschová, uschová; jestliže ji neuschová, on sám si způsobil ztrátu.
אביי אמר אפילו תימא בשאין שוברתה מתוכה בשלמא התם ודאי פרעיה דלמא מירכס תברתא ומפיק ליה לשטרא והדר גבי זימנא אחרינא הכא ודאי יהב לה מילתא בעלמא היא דאמרה ליה אי נטריה נטריה אי לא נטריה איהו הוא דאפסיד אנפשיה
Dobře, Abaje neřekl jako rabi Jirmeja, [protože Mišna] neučí „stvrzenku přímo v ní“. Ale proč rabi Jirmeja neřekl jako Abaje? [Je to] opatření: stvrzenka zde kvůli stvrzence obecně.
בשלמא אביי לא אמר כרבי ירמיה לא קתני שוברתה מתוכה אלא ר' ירמיה מ"ט לא אמר כאביי גזירה שובר דהכא אטו שובר דעלמא
Neboť se učí: Ten, kdo řekne ženě: „Hle, jsi mi zasnoubena pod podmínkou, že vůči mně nemáš [nárok na] stravu, oděv a manželské soužití“ – je zasnoubena a jeho podmínka je neplatná – slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: V peněžní věci jeho podmínka platí.
דתניא האומר לאשה הרי את מקודשת לי על מנת שאין ליך עלי שאר כסות ועונה הרי זו מקודשת ותנאו בטל דברי רבי מאיר ר' יהודה אומר בדבר שבממון תנאו קיים
Ale plody [majetku manželky] jsou rabínské, a rabíni jim zesílení nedali! Neboť jsme se učili: Rabi Jehuda říká: [Manžel] vždy jí plody plodů, dokud jí nenapíše: „Nemám žádné nároky na tvůj majetek, na jeho plody ani na plody jeho plodů navěky.“
הרי פירות דרבנן ולא עבדו להו רבנן חיזוק דתנן רבי יהודה אומר לעולם הוא אוכל פירי פירות עד שיכתוב לה דין ודברים אין לי בנכסיך ובפירותיהן ובפירות פירותיהן עד עולם
Originál: Ketubot 56a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.