– Ale zasnoubil-li ji pod podmínkou a pojal bez podmínky, pak by vskutku nepotřebovala rozlukový list? Místo aby učil: Kdo zasnoubí ženu pod podmínkou, že na ní nejsou sliby, a zjistí se, že na ní sliby jsou, není zasnoubená, ať učí: Pojal-li ji bez podmínky a zjistí se, že na ní jsou sliby, není zasnoubená – a tím spíše ono!
אבל קידשה על תנאי וכנסה סתם הכי נמי דלא בעיא גיטא אדתני המקדש את האשה על מנת שאין עליה נדרים ונמצאו עליה נדרים אינה מקודשת ליתני כנסה סתם ונמצאו עליה נדרים אינה מקודשת וכל שכן הא
– Tak to i říká: Kdo zasnoubí ženu pod podmínkou, že na ní nejsou sliby, a pojal ji bez podmínky, a zjistí se, že na ní sliby jsou, není zasnoubená; zasnoubil-li ji bez podmínky a pojal bez podmínky, odejde bez ketuby.
הכי נמי קאמר המקדש את האשה על מנת שאין עליה נדרים וכנסה סתם ונמצאו עליה נדרים אינה מקודשת קידשה סתם וכנסה סתם תצא שלא בכתובה
Ketubu nepotřebuje, ale rozlukový list potřebuje. A proč ketubu nepotřebuje? Protože [manžel] říká: Nestojím o ženu, která skládá sliby. Pokud je to tak, ani rozlukový list by neměla potřebovat!
כתובה הוא דלא בעיא הא גיטא בעיא ומאי שנא כתובה דלא בעיא דאמר אי אפשי באשה נדרנית אי הכי גט נמי לא תיבעי
Raba řekl: Potřebuje rozlukový list podle jejich [rabínských] slov. A tak řekl i Rav Chisda: Potřebuje rozlukový list podle jejich slov. Rava řekl: Tana byl na pochybách: u peněz [rozhodl] mírněji, u zákazu přísněji.
אמר רבה צריכה גט מדבריהם וכן אמר רב חסדא צריכה גט מדבריהם רבא אמר תנא ספוקי מספקא ליה גבי ממונא לקולא גבי איסורא לחומרא
Ale [bylo-li to řečeno, takto to bylo řečeno]: Raba řekl: Spor se týká omylu jedné ženy podobného [případu] dvou žen; ale v pouhém omylu jedné ženy podle všech nepotřebuje od něj rozlukový list.
אלא [אי אתמר הכי אתמר] אמר רבה מחלוקת בטעות אשה אחת כעין שתי נשים אבל בטעות אשה אחת גרידתא דברי הכל אינה צריכה הימנו גט
Abaje mu namítl: Zasnoubil-li ji v omylu a [za] méně než hodnotu peruty, a podobně nezletilý, který zasnoubil – i když poté poslal svatební dary, není zasnoubená, neboť je poslal na základě prvního zasnoubení. A pokud s ní souložili, získali ji. Rabi Šimon ben Jehuda řekl jménem rabi Jišmaela: Pokud s ní souložili, nezískali ji.
איתיביה אביי קידשה בטעות ופחות משוה פרוטה וכן קטן שקידש אע"פ ששלח סבלונות לאחר מיכן אינה מקודשת שמחמת קדושין הראשונים שלח ואם בעלו קנו ר' שמעון בן יהודה משום ר' ישמעאל אמר אם בעלו לא קנו
– Ne, omyl [týkající se částky] méně než perutu. – Méně než perutu přece učí výslovně: „v omylu a za méně než hodnotu peruty“! – Vysvětluje: Zasnoubil ji v omylu – jak? Například zasnoubil ji za méně než hodnotu peruty.
לא טעות פחות משוה פרוטה פחות משוה פרוטה בהדיא קתני לה קידשה בטעות ופחות משוה פרוטה פרושי קא מפרש קידשה בטעות כיצד כגון שקידשה בפחות משוה פרוטה
V čem se přou? Jeden mistr se domnívá: Člověk ví, že zasnoubení za méně než hodnotu peruty neplatí, a tak se rozhodl a souložil s úmyslem zasnoubení. A druhý mistr se domnívá: Člověk neví, že zasnoubení za méně než hodnotu peruty neplatí, a když souložil, souložil s ohledem na první zasnoubení.
במאי קא מיפלגי מר סבר אדם יודע שאין קדושין תופסין בפחות משוה פרוטה וגמר ובעל לשם קדושין ומר סבר אין אדם יודע שאין קדושין תופסין בפחות משוה פרוטה וכי קא בעל אדעתא דקדושין הראשונים בעל
Namítl mu: „Hle, souložím s tebou pod podmínkou, že [s tím] bude souhlasit můj otec“ – i když otec nesouhlasil, je zasnoubená. Rabi Šimon ben Jehuda říká jménem rabi Šimona: Souhlasil-li otec, je zasnoubená; nesouhlasil-li otec, není zasnoubená. A tady je to podobné omylu jedné ženy, a přou se!
איתיביה הריני בועליך על מנת שירצה אבא אע"פ שלא רצה האב מקודשת ר' שמעון בן יהודה אומר משום ר"ש רצה האב מקודשת לא רצה האב אינה מקודשת והא הכא דכי טעות אשה אחת דמי ופליגי
– Tam se přou o toto: jeden mistr se domnívá, že „pod podmínkou, že bude otec souhlasit“ znamená „pod podmínkou, že otec bude mlčet“, a on přece mlčel; a druhý mistr se domnívá, že to znamená „pod podmínkou, že otec řekne ano“, a otec přece ano neřekl.
התם בהא קמיפלגי מ"ס על מנת שירצה האב ע"מ שישתוק האב והא שתיק ליה ומ"ס ע"מ שיאמר אבא הן והא לא אמר אבא הן
Namítl mu: Mudrci souhlasí s rabi Eliezerem ohledně nezletilé, kterou provdal její otec, byla rozvedena a [tím se stala] sirotkem za života otce, a [manžel] ji vzal zpět, že [po jeho smrti] podstoupí chalicu, ale nevstoupí do levirátního sňatku,
איתיביה מודים חכמים לרבי אליעזר בקטנה שהשיאה אביה ונתגרשה והיא יתומה בחיי האב והחזירה שחולצת ולא מתיבמת
Kdy se tak praví? Když ji rozvedl jako nezletilou a vzal zpět jako nezletilou; ale rozvedl-li ji jako nezletilou a vzal zpět jako dospělou, nebo ji vzal zpět jako nezletilou a ona u něj dospěla, a on zemřel, buď podstoupí chalicu, nebo vstoupí do levirátního sňatku.
במה דברים אמורים שגירשה כשהיא קטנה והחזירה כשהיא קטנה אבל גירשה כשהיא קטנה והחזירה כשהיא גדולה או שהחזירה כשהיא קטנה וגדלה אצלו ומת או חולצת או מתיבמת
Originál: Ketubot 73b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.