Kidušin 33a קידושין

Před šedinami povstaneš a prokážeš úctu, povstaneš a prokážeš úctu tváři starce. A protože to tak nenapsal, plyne z toho, že jde o jedno.

Mistr řekl: Mohl bych [myslet], že mu má prokázat úctu penězi? Verš říká: „povstaneš a prokážeš úctu“ – jako povstání, které nepřináší úbytek z kapsy, tak i úcta, která nepřináší úbytek z kapsy. A povstání nepřináší úbytek z kapsy? Což nejde o případ, kdy [řemeslník] provrtává perlu, a mezitím před ním povstane a přeruší svou práci?

Nýbrž [verš] přirovnal povstání k úctě: jako úcta, při níž nedochází k přerušení [práce], tak i povstání, při němž nedochází k přerušení. A přirovnal také úctu k povstání: jako povstání, které nepřináší úbytek z kapsy, tak i úcta, která nepřináší úbytek z kapsy. Odtud řekli: Řemeslníci nesmějí vstávat před učenci, když se zabývají svou prací.

A ne? Vždyť jsme učili: Všichni řemeslníci před nimi [přinášejícími prvotiny] vstávají, ptají se po jejich zdraví a říkají jim: Bratři naši, lidé z toho a toho místa, vítejte v pokoji! Rabi Jochanan řekl: Před nimi vstávají, před učenci nevstávají.

Rabi Josi bar Avin řekl: Pojď a pohleď, jak milé je přikázání ve svůj čas: před nimi vstávají, před učenci nevstávají. Ale možná je tomu tam jinak, protože jinak bys je uvedl do pohoršení pro budoucnost [že by už nepřišli].

Mistr řekl: Mohl bych [myslet], že před ním povstane i na záchodě a v lázni? A ne? Vždyť rabi Chija seděl v lázni a kolem šel rabi Šimon, syn Rabiho, a před ním nepovstal; rozhněval se, přišel a řekl jeho otci: Dvě pětiny jsem ho naučil v Knize žalmů, a nepovstal přede mnou!

A dále: Bar Kapara – a někteří říkají: rabi Šmuel bar rabi Josi – seděl v lázni; vešel rabi Šimon, syn Rabiho, a nepovstal před ním; rozhněval se, přišel a řekl jeho otci: Dvě třetiny jsem ho naučil v Torat kohanim, a nepovstal přede mnou! A [Rabi] mu řekl: Snad o nich sedí a přemýšlí.

Důvod je ten, že o nich sedí a přemýšlí; jinak ne [musel by vstát]!

Není to obtíž: toto [platí] ve vnitřních místnostech [lázně], toto ve vnějších místnostech.

Tak je to i logické, neboť Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Všude je dovoleno přemýšlet [o Tóře] kromě lázně a záchodu. Ale možná je tomu u nedobrovolného [přemýšlení] jinak.

Mohl bych [myslet], že zavře oči, jako by ho neviděl? Copak se zabýváme svévolníky?

Nýbrž: mohl bych [myslet], že zavře oči dříve, než nastane chvíle povinnosti, takže až nastane chvíle povinnosti, nevidí ho, aby před ním povstal? Verš říká: „povstaneš … a budeš se bát“.

Bylo učeno: Které povstání je spojeno s úctou? Řekni: to [ve vzdálenosti] čtyř loktů. Abaje řekl: To jsme řekli jen o učiteli, který není jeho hlavním učitelem; ale před hlavním učitelem [vstává], jakmile ho zahlédne.

Abaje, jakmile uviděl uši osla Rav Josefa, jak přichází, vstával. Abaje jel na oslu a ubíral se po břehu řeky Sagja; Rav Mešaršeja a [další] rabíni seděli na druhé straně a nepovstali před ním. Řekl jim: Copak nejsem hlavní učitel? Řekli mu: Nenapadlo nás to.

Rabi Šimon ben Elazar říká: Odkud víme, že stařec nemá [druhé] obtěžovat? Verš říká: „starce … a budeš se bát“. Abaje řekl: Máme za to, že obejde-li [je oklikou], bude žít [dlouho]. Abaje obcházel, rabi Zera obcházel.

Ravina seděl před rabim Jirmejou z Difti. Kolem nich prošel jeden muž a nezakryl si hlavu. Řekl: Jak drzý je tento muž! Řekl mu: Možná je z Maty Mechasji, kde jsou rabíni [lidem] důvěrně známí.

Isi ben Jehuda říká: „Před šedinami povstaneš“ – míněny jsou jakékoli šediny. Rabi Jochanan řekl: Halacha je podle Isiho ben Jehudy. Rabi Jochanan vstával před aramejskými starci a říkal: Kolik útrap na ně dolehlo! Rava nevstával, ale prokazoval jim úctu.

Abaje podával starcům ruku. Rava posílal svého posla. Rav Nachman posílal své strážce a říkal: Nebýt Tóry, kolik Nachmanů bar Aba je na tržišti!

Rabi Ajbu řekl jménem rabiho Janaje: