Je tomu tak? Vždyť Rava nalévál na svatbě svého syna a podal číši Rav Papovi a Rav Hunovi, synovi Rav Jehošuy, a ti před ním povstali; [podal ji]Rav Marimu a Rav Pinchasovi, synovi Rav Chisdy, a ti před ním nepovstali. Rozhněval se a řekl: Tito rabíni jsou rabíni, a tito rabíni nejsou rabíni!
איני והא רבא משקי בי הלולא דבריה ודל ליה כסא לרב פפא ולרב הונא בריה דרב יהושע וקמו מקמיה לרב מרי ולרב פנחס בריה דרב חסדא ולא קמו מקמיה איקפד ואמר הנו רבנן רבנן והנו רבנן לאו רבנן
A dále: Rav Papa nalévál na svatbě svého syna Aby Mara a podal číši rabimu Jicchakovi, synovi Rav Jehudy, a ten před ním nepovstal, a rozhněval se. [Odpověď:] I tak mu mají prokázat [aspoň] úctu.
ותו רב פפא הוה משקי בי הלולא דאבא מר בריה ודלי ליה כסא לר' יצחק בריה דרב יהודה ולא קם מקמיה ואיקפד אפ"ה הידור מיעבד ליה בעו
אמר רב אשי אפילו למ"ד הרב שמחל על כבודו כבודו מחול נשיא שמחל על כבודו אין כבודו מחול מיתיבי מעשה ברבי אליעזר ורבי יהושע ורבי צדוק שהיו מסובין בבית המשתה בנו של רבן גמליאל והיה רבן גמליאל עומד ומשקה עליהם נתן הכוס לר' אליעזר ולא נטלו נתנו לר' יהושע וקיבלו אמר לו רבי אליעזר מה זה יהושע אנו יושבין ורבן גמליאל (ברבי) עומד ומשקה עלינו
Řekl mu: Našli jsme většího, než je on, který obsluhoval. Abraham byl největší svého pokolení, a o něm je psáno: „A on stál nad nimi“ (Gn 18,8). A snad řeknete, že se mu jevili jako služební andělé? Nejevili se mu [tak], nýbrž jako Arabové. A u nás by neměl Raban Gamliel stát a nalévat nám?
אמר ליה מצינו גדול ממנו ששמש (אברהם גדול ממנו ושמש) אברהם גדול הדור היה וכתוב בו (בראשית יח, ח) והוא עומד עליהם ושמא תאמרו כמלאכי השרת נדמו לו לא נדמו לו אלא לערביים ואנו לא יהא רבן גמליאל ברבי עומד ומשקה עלינו
Rabi Cadok jim řekl: Jak dlouho budete opomíjet čest Všudypřítomného a zabývat se ctí tvorů? Svatý, budiž požehnán, dává vanout větrům, zvedá oblaka, sesílá déšť, dává zemi rašit a prostírá stůl před každým jednotlivým, a u nás by neměl Raban Gamliel stát a nalévat nám?
אמר להם רבי צדוק עד מתי אתם מניחים כבודו של מקום ואתם עוסקים בכבוד הבריות הקב"ה משיב רוחות ומעלה נשיאים ומוריד מטר ומצמיח אדמה ועורך שולחן לפני כל אחד ואחד ואנו לא יהא רבן גמליאל ברבי עומד ומשקה עלינו
Nýbrž bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Rav Aši řekl: I podle toho, kdo říká: Nasi, který se zřekl své cti, jeho čest je prominuta – král, který se zřekl své cti, jeho čest není prominuta, neboť je řečeno: „Jistě nad sebe ustanovíš krále“ (Dt 17,15) – aby jeho bázeň byla nad tebou.
אלא אי איתמר הכי איתמר אמר רב אשי אפילו למ"ד נשיא שמחל על כבודו כבודו מחול מלך שמחל על כבודו אין כבודו מחול שנאמר (דברים יז, טו) שום תשים עליך מלך שתהא אימתו עליך
Rabíni učili: „Před šedinami povstaneš“ (Lv 19,32) – mohl bych [myslet], že i před starcem hříšným? Verš říká: „starce“ (zaken), a zaken není nikdo jiný než učenec, neboť je řečeno: „Shromáždi mi sedmdesát mužů ze starších Izraele“ (Nu 11,16). Rabi Josi Hagelili říká: Zaken není nikdo jiný než ten, kdo nabyl moudrosti (ze kana), neboť je řečeno: „Hospodin mě nabyl jako počátek své cesty“ (Př 8,22).
ת"ר (ויקרא יט, לב) מפני שיבה תקום יכול אפילו מפני זקן אשמאי ת"ל זקן ואין זקן אלא חכם שנאמר (במדבר יא, טז) אספה לי שבעים איש מזקני ישראל רבי יוסי הגלילי אומר אין זקן אלא מי שקנה חכמה שנאמר (משלי ח, כב) ה' קנני ראשית דרכו
Mohl bych [myslet], že mu má prokázat úctu penězi? Verš říká: „povstaneš a prokážeš úctu“ – jako povstání, které nepřináší úbytek z kapsy, tak i úcta, která nepřináší úbytek z kapsy. Mohl bych [myslet], že před ním povstane i na záchodě a v lázni? Verš říká: „povstaneš a prokážeš úctu“ – neřekl jsem povstání jinde než tam, kde je [v tom] úcta.
יכול יהדרנו בממון ת"ל תקום והדרת מה קימה שאין בה חסרון כיס אף הידור שאין בו חסרון כיס יכול יעמוד מפניו מבית הכסא ומבית המרחץ ת"ל תקום והדרת לא אמרתי קימה אלא במקום שיש הידור
Mohl bych [myslet], že zavře oči, jako by ho neviděl? Verš říká: „povstaneš … a budeš se bát“. O věci, která je svěřena srdci, je řečeno: „Budeš se bát svého Boha“ (Lv 19,14).
יכול יעצים עיניו כמי שלא ראהו ת"ל תקום ויראת דבר המסור ללב נאמר בו (ויקרא יט, יד) ויראת מאלהיך
Rabi Šimon ben Elazar říká: Odkud víme, že stařec nemá [druhé] obtěžovat? Verš říká: „starce … a budeš se bát“. Isi ben Jehuda říká: „Před šedinami povstaneš“ – míněny jsou jakékoli šediny.
רבי שמעון בן אלעזר אומר מנין לזקן שלא יטריח ת"ל זקן ויראת איסי בן יהודה אומר מפני שיבה תקום אפילו כל שיבה במשמע
Rabi Josi Hagelili – to je přece totéž co první tanna! Rozdíl mezi nimi je u mladého, který je učený: první tanna zastává názor, že [před] mladým učeným ne; rabi Josi Hagelili zastává názor, že i [před] mladým učeným.
רבי יוסי הגלילי היינו תנא קמא איכא בינייהו יניק וחכים ת"ק סבר יניק וחכים לא רבי יוסי הגלילי סבר אפילו יניק וחכים
Jaký je důvod rabiho Josiho Hagelili? Řekne ti: Kdyby tě napadlo, jak říká první tanna, pak ať Milosrdný napíše: Před šedinami starce povstaneš a prokážeš úctu. Proč je Milosrdný rozdělil? Aby řekl, že toto není ono a ono není toto. Plyne z toho: i [před] mladým učeným.
מ"ט דרבי יוסי הגלילי אמר לך אי ס"ד כדקאמר ת"ק א"כ נכתוב רחמנא מפני שיבה זקן תקום והדרת מ"ש דפלגינהו רחמנא למימר דהאי לאו האי והאי לאו האי ש"מ אפי' יניק וחכים
A první tanna? Protože chtěl připojit „starce … a budeš se bát“. A jaký je důvod prvního tanny? Kdyby tě napadlo, jak říká rabi Josi Hagelili, pak ať Milosrdný napíše:
ות"ק משום דבעי למיסמך זקן ויראת ותנא קמא מ"ט אי ס"ד כדקאמר רבי יוסי הגלילי א"כ נכתוב רחמנא
Originál: Kiddushin 32b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.