muž, který je zavázán přikázáními, ano; žena ne. A kdyby nás učilo toto [poslední] – [řekl bych, že] protože jde o ztrátu života, slitoval se nad ní Milosrdný; ale u oněch dvou řekni, že ne. [Proto] je to potřeba.
איש דבר מצות אין אשה לא ואי אשמעינן הא משום דאיכא איבוד נשמה חס רחמנא עלה אבל הנך תרתי אימא לא צריכא:
Kromě [zákazů] „neoholíš dokola“ a „nezničíš“ atd. Je to v pořádku [u zákazu] „neposkvrníš se mrtvými“, neboť je psáno: „Řekni kohanim, synům Árona“ (Lv 21,1) – synům Árona, a ne dcerám Árona. Ale odkud víme [výjimku u] „neoholíš dokola“ a „nezničíš“?
חוץ מבל תקיף ובל תשחית כו': בשלמא בל תטמא למתים דכתיב (ויקרא כא, א) אמור אל הכהנים בני אהרן בני אהרן ולא בנות אהרן אלא בל תקיף ובל תשחית מנלן
Neboť je psáno: „Neoholíte dokola okraj své hlavy a nezničíš okraj svého vousu“ (Lv 19,27): kdo je [zavázán zákazem] ničení, je [zavázán i zákazem] holení dokola; a tyto ženy, jelikož nejsou [zavázány zákazem] ničení, nejsou [zavázány ani zákazem] holení dokola.
דכתיב (ויקרא יט, כז) לא תקיפו פאת ראשכם ולא תשחית את פאת זקנך כל שישנו בהשחתה ישנו בהקפה והני נשי הואיל ולא איתנהו בהשחתה ליתנהו בהקפה
A odkud víme, že nejsou [zavázány zákazem] ničení? Chceš-li, řekni: [je to] úvaha, neboť nemají vousy. A chceš-li, řekni: verš, neboť verš říká: „Neoholíte dokola okraj své hlavy a nezničíš okraj svého vousu.“
ומנלן דלא איתנהו בהשחתה איבעית אימא סברא דהא לא אית להו זקן ואיבעית אימא קרא דאמר קרא לא תקיפו פאת ראשכם ולא תשחית את פאת זקנך
Z toho, že verš změnil způsob své řeči – neboť jinak ať Milosrdný napíše: okraj vašeho vousu – co [znamená] „tvého vousu“? Tvého vousu, a ne vousu tvé ženy.
מדשני קרא בדיבוריה דא"כ ניכתוב רחמנא פאת זקנכם מאי זקנך זקנך ולא זקן אשתך
Abaje řekl: Ohledně ničení to nemůžeš říci, neboť se odvozuje okraj – okraj od synů Árona: jako tam jsou ženy osvobozeny, tak i zde jsou ženy osvobozeny.
אמר אביי להשחתה לא מצית אמרת דיליף פאת פאת מבני אהרן מה להלן נשים פטורות אף כאן נשים פטורות
A zastáváme-li názor, že když bylo napsáno synové Árona, bylo to napsáno k celému oddílu, ať o tom verš mlčí a vyplyne to z úsudku a minori ad maius, a já bych řekl: Jestliže u kohanim, u nichž Písmo přidalo další přikázání, [platí] synové Árona, a ne dcery Árona, u Izraelitů tím spíše [ne]!
ואי סבירא לן דכי כתב בני אהרן אכוליה ענינא כתיב נישתוק קרא מיניה ותיתי בק"ו ואנא אמינא ומה כהנים שריבה בהם הכתוב מצות יתירות בני אהרן ולא בנות אהרן ישראל לא כ"ש
I nyní řekněme, že oddíl je přerušen! A co se týče gezera šava, je jí potřeba k tomu, co bylo učeno: „Nebudou si holit“ (Lv 21,5) – mohl bych [myslet], že oholil-li se nůžkami, bude vinen? Verš říká: „nezničíš“ (Lv 19,27).
השתא נמי נימא הפסיק הענין ואי משום ג"ש מיבעי ליה לכדתניא (ויקרא כא, ה) לא יגלחו יכול גילחו במספריים יהיה חייב ת"ל (ויקרא יט, כז) לא תשחית
Mohl bych [myslet], že vytrhal-li [vousy] pinzetou nebo hoblíkem, bude vinen? Verš říká: „Nebudou si holit.“ Jak tedy? Holení, které je spojeno se zničením – řekni: to je břitva.
יכול לקטו במלקט וברהיטני יהא חייב ת"ל לא יגלחו הא כיצד גילוח שיש בה השחתה הוי אומר זה תער
Ale to, co bylo učeno: Vousy ženy a kleštěnce, kterým narostly chlupy, jsou jako vousy ve všech ohledech – pro jakou halachu? Mar Zutra řekl: Pro nečistotu malomocenství.
ואלא הא דתניא זקן האשה והסריס שהעלו שער הרי הן כזקן לכל דבריהם למאי הלכתא אמר מר זוטרא לטומאת נגעים
Nečistota malomocenství je výslovně napsána: „Má-li muž nebo žena postižení na hlavě nebo na vousu“ (Lv 13,29)! Nýbrž, řekl Mar Zutra: Pro očištění od malomocenství.
טומאת נגעים בהדיא כתיבא (ויקרא יג, כט) ואיש או אשה כי יהיה בו נגע בראש או בזקן אלא אמר מר זוטרא לטהרת נגעים
I očištění od malomocenství je samozřejmé: jelikož je [vous ženy] způsobilý k nečistotě, je způsobilý i k očištění! Bylo to potřeba. Napadlo by tě říci: Je to psáno po stránkách: „Muž nebo žena, má-li postižení na hlavě“, [a] „nebo na vousu“ – [tím] se vracíme k muži. Proto nás učí [že ne].
טהרת נגעים נמי פשיטא כיון דבת טומאה היא בת טהרה היא איצטריך סד"א לצדדים כתיב איש או אשה כי יהיה בו נגע בראש או בזקן הדר אתאן לאיש קמ"ל
Isi učí: I od [zákazu] „nedělejte si lysinu“ jsou ženy osvobozeny. Jaký je důvod Isiho? Že vykládá takto: „Jste synové Hospodina, svého Boha; nebudete se zjizvovat a nebudete si dělat lysinu mezi očima kvůli mrtvému. Neboť jsi svatý lid Hospodinu, svému Bohu“ (Dt 14,1–2) – synové, a ne dcery, pokud jde o lysinu.
איסי תני אף בל יקרחו נשים פטורות מ"ט דאיסי דדריש הכי (דברים יד, א) בנים אתם לה' אלהיכם לא תתגודדו ולא תשימו קרחה בין עיניכם למת כי עם קדוש אתה לה' אלהיך בנים ולא בנות לקרחה
Říkáš: pokud jde o lysinu; nebo snad jen pokud jde o zjizvování? Když se říká: „Neboť jsi svatý lid Hospodinu, svému Bohu“, je řečeno zjizvování. Jak tedy naplním [verš] synové, a ne dcery? Pokud jde o lysinu.
אתה אומר לקרחה או אינו אלא לגדידה כשהוא אומר כי עם קדוש אתה לה' אלהיך הרי גדידה אמור הא מה אני מקיים בנים ולא בנות לקרחה
A proč jsi usoudil zahrnout zjizvování a vyloučit lysinu? Zahrnuji zjizvování, které je [možné] na místě vlasů i mimo místo vlasů, a vylučuji lysinu, která je jen na místě vlasů.
ומה ראית לרבות את הגדידה ולהוציא את הקרחה מרבה אני את הגדידה שישנה במקום השער ושלא במקום שער ומוציא אני את הקרחה שאינה אלא במקום שער
Ale řekni: synové, a ne dcery, jak pokud jde o lysinu, tak pokud jde o zjizvování, a [to], co je psáno: „Neboť jsi svatý lid Hospodinu, svému Bohu“, je psáno o rozdrásání! Isi zastává názor, že rozdrásání a zjizvování jsou
ואימא בנים ולא בנות בין לקרחה בין לגדידה וכי כתב כי עם קדוש אתה לה' אלהיך בשריטה הוא דכתיב קסבר איסי שריטה וגדידה
Originál: Kiddushin 35b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.