A co lze říci podle rabiho Jochanana ben Beroky, který říká: O obou [muži i ženě] se praví: „A Bůh jim požehnal [a řekl jim]: Ploďte a množte se“ (Gn 1,28)? Protože studium Tóry a vykoupení syna jsou dva verše, které přicházejí jako jeden, a ze všech dvou veršů, které přicházejí jako jeden, se nevyvozuje.
ולרבי יוחנן בן ברוקא דאמר על שניהם הוא אומר (בראשית א, כח) ויברך אותם אלהים פרו ורבו מאי איכא למימר משום דהוה ת"ת ופדיון הבן שני כתובים הבאים כאחד וכל שני כתובים הבאים כאחד אין מלמדין
Ale i podle rabiho Jochanana ben Beroky ať jsou plození a množení se a bázeň dva verše, které přicházejí jako jeden, a nevyvozuje se z nich! Jsou potřeba: kdyby Milosrdný napsal bázeň a nenapsal plození a množení se, řekl bych: „a podmaňte si ji“ (Gn 1,28), řekl Milosrdný – muž, jehož způsobem je podmaňovat, ano; žena, jejímž způsobem není podmaňovat, ne.
ולרבי יוחנן בן ברוקא נמי ניהוו פריה ורביה ומורא שני כתובים הבאים כאחד ואין מלמדין צריכי דאי כתב רחמנא מורא ולא כתב פריה ורביה הוה אמינא וכבשוה אמר רחמנא איש דדרכו לכבש אין אשה דאין דרכה לכבש לא
A kdyby napsal plození a množení se a nenapsal bázeň, řekl bych: muž, který má možnost to konat, ano; žena, která nemá možnost to konat, ne; a jelikož nemá možnost to konat, ať není zavázána vůbec. [Proto] je to potřeba.
ואי כתב פריה ורביה ולא כתב מורא ה"א איש דסיפק בידו לעשות אין אשה דאין סיפק בידה לעשות לא וכיון דאין סיפק בידה לעשות לא תתחייב כלל צריכא
To je dobře podle toho, kdo říká: Ze dvou veršů, které přicházejí jako jeden, se nevyvozuje; ale co lze říci podle toho, kdo říká: Vyvozuje se? Rava řekl: Lidé z Papunje znají důvod této věci.
הניחא למ"ד שני כתובים הבאים כאחד אין מלמדין אלא למ"ד מלמדין מאי איכא למימר אמר רבא פפונאי ידעי לה לטעמא דהא מילתא
A kdo je to? Rav Acha bar Jaakov. Verš říká: „Bude ti to znamením na tvé ruce a připomínkou mezi tvýma očima, aby Hospodinova Tóra byla v tvých ústech“ (Ex 13,9). Celá Tóra je přirovnána k tefilin: jako tefilin jsou příkazovým přikázáním podmíněným časem a ženy jsou osvobozeny, tak i ode všech příkazových přikázání podmíněných časem jsou ženy osvobozeny. A z toho, že od příkazových přikázání podmíněných časem jsou ženy osvobozeny, plyne, že k příkazovým přikázáním nepodmíněným časem jsou ženy zavázány.
ומנו רב אחא בר יעקב אמר קרא (שמות יג, ט) והיה לך לאות על ידך ולזכרון בין עיניך למען תהיה תורת ה' בפיך הוקשה כל התורה כולה לתפילין מה תפילין מ"ע שהזמן גרמא ונשים פטורות אף כל מ"ע שהזמן גרמא נשים פטורות ומדמצות עשה שהזמן גרמא נשים פטורות מכלל דמ"ע שלא הזמן גרמא נשים חייבות
To je dobře podle toho, kdo říká: Tefilin jsou příkazovým přikázáním podmíněným časem; ale co lze říci podle toho, kdo říká: Tefilin jsou příkazovým přikázáním nepodmíněným časem? O kom jsi slyšel, že říká: Tefilin jsou příkazovým přikázáním nepodmíněným časem? O rabim Meirovi; a ten zastává názor, že [jde o] dva verše, které přicházejí jako jeden, a ze všech dvou veršů, které přicházejí jako jeden, se nevyvozuje.
הניחא למ"ד תפילין מ"ע שהזמן גרמא אלא למ"ד תפילין מ"ע שלא הזמן גרמא מאי איכא למימר מאן שמעת ליה דאמר תפילין מ"ע שלא הזמן גרמא ר' מאיר וסבר לה שני כתובים הבאים כאחד וכל שני כתובים הבאים כאחד אין מלמדין
A podle rabiho Jehudy, který říká: Ze dvou veršů, které přicházejí jako jeden, se vyvozuje, a tefilin jsou příkazovým přikázáním nepodmíněným časem – odkud to má? Protože maca, radost a shromáždění jsou tři verše, které přicházejí jako jeden, a ze tří veršů, které přicházejí jako jeden, se nevyvozuje.
ולר' יהודה דאמר שני כתובים הבאים כאחד מלמדין ותפילין מ"ע שלא הזמן גרמא מא"ל משום דהואי מצה שמחה והקהל שלשה כתובים הבאים כאחד ושלשה כתובים הבאים כאחד אין מלמדין
A všechny zákazy atd. Odkud ty věci [víme]? Rav Jehuda řekl jménem Rava, a tak učili i ve škole rabiho Jišmaela: Verš říká: „Muž nebo žena, kteří spáchají kterýkoli z lidských hříchů“ (Nu 5,6) – Písmo postavilo ženu naroveň muži ve všech trestech, které jsou v Tóře.
וכל מצות לא תעשה וכו' מנהני מילי אמר רב יהודה אמר רב וכן תנא דבי ר' ישמעאל אמר קרא (במדבר ה, ו) איש או אשה כי יעשו מכל חטאת האדם השוה הכתוב אשה לאיש לכל עונשים שבתורה
Ve škole rabiho Eliezera učili: Verš říká: „které jim předložíš“ (Ex 21,1) – Písmo postavilo ženu naroveň muži ve všech právních předpisech, které jsou v Tóře. Ve škole Chizkiji učili: Verš říká: „a usmrtí muže nebo ženu“ (Ex 21,29) – Písmo postavilo ženu naroveň muži ve všech [případech] smrti, které jsou v Tóře.
דבי רבי אליעזר תנא אמר קרא (שמות כא, א) אשר תשים לפניהם השוה הכתוב אשה לאיש לכל דינים שבתורה דבי חזקיה תנא אמר קרא (שמות כא, כט) והמית איש או אשה השוה הכתוב אשה לאיש לכל מיתות שבתורה
A je [toho všeho] potřeba: kdyby nás [Písmo] učilo jen to první – [řekl bych, že] kvůli smíru se nad ní Milosrdný slitoval; ale [u] právních předpisů řekni: muž, který se zabývá obchodem, ano; žena ne.
וצריכא דאי אשמעינן הך קמייתא משום כפרה חס רחמנא עלה אבל דינין אימא איש דבר משא ומתן אין אשה לא
A kdyby nás učilo toto – [řekl bych, že] protože jde o její živobytí; ale [u] výkupného řekni:
ואי אשמועינן הא משום דחיותה היא אבל כופר אימא
Originál: Kiddushin 35a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.