Kidušin 48b קידושין

že nárok na mzdu je až na konci, a druhý mistr zastává názor, že nárok na mzdu je od počátku až do konce.

A chceš-li, řekni: Podle všech je nárok na mzdu od počátku až do konce a kdo zasnubuje půjčkou, ta není zasnoubena, a zde se liší ohledně [otázky], zda řemeslník nabývá [vlastnictví] zhodnocením předmětu. Jeden mistr zastává názor, že řemeslník nabývá zhodnocením předmětu, a druhý mistr zastává názor, že řemeslník nenabývá zhodnocením předmětu.

A chceš-li, řekni: Podle všech řemeslník nenabývá zhodnocením předmětu, nárok na mzdu je od počátku až do konce a kdo zasnubuje půjčkou, ta není zasnoubena; a čím se zde zabýváme? Například když jí přidal drahokam ze svého. Jeden mistr zastává názor, [že při] půjčce a prutě se jeho úmysl vztahuje k prutě, a druhý mistr zastává názor, že jeho úmysl se vztahuje k půjčce.

A [liší se] ve sporu těchto tanaitů, neboť se učí [v baraitě]: „Mzdou za [práci], kterou jsem pro tebe vykonal“ – není zasnoubena. „Mzdou za [práci], kterou pro tebe vykonám“ – je zasnoubena. Rabi Natan říká: „Mzdou za [práci], kterou pro tebe vykonám“ – není zasnoubena, a tím spíše „mzdou za [práci], kterou jsem pro tebe vykonal“.

Rabi Jehuda ha-Nasi říká: Vskutku řekli: Ať „mzdou za [práci], kterou jsem vykonal“, ať „mzdou za [práci], kterou pro tebe vykonám“, není zasnoubena. Ale přidal-li jí drahokam ze svého, je zasnoubena.

Mezi prvním tanaitou a rabim Natanem je rozdíl ohledně mzdy. Mezi rabim Natanem a rabim Jehudou ha-Nasim je rozdíl ohledně půjčky a pruty: jeden mistr zastává názor, [že při] půjčce a prutě se jeho úmysl vztahuje k půjčce, a druhý mistr zastává názor, že jeho úmysl se vztahuje k prutě.

MIŠNA: „Zasnub se mi tímto pohárem vína“, a ukázalo se, že je [pohár] medu; „[pohárem] medu“, a ukázalo se, že je vína; „tímto denárem stříbrným“, a ukázalo se, že je zlatý; „zlatým“, a ukázalo se, že je stříbrný; „pod podmínkou, že jsem bohatý“, a ukázalo se, že je chudý; „chudý“, a ukázalo se, že je bohatý – není zasnoubena. Rabi Šimon říká: Uvedl-li ji v omyl k lepšímu, je zasnoubena.

GEMARA: Naši mistři učili: „Zasnub se mi tímto pohárem.“ Jedna [baraita] učí: [Je zasnoubena] jím i tím, co je v něm. A jiná učí: Jím, a ne tím, co je v něm. A jiná učí: Tím, co je v něm, a ne jím. A není to rozpor: tato [platí] u vody, tato u vína a tato u rybí omáčky.

„Uvedl-li ji v omyl k lepšímu, je zasnoubena.“ A nezastává rabi Šimon [učení]: [Prodal] víno a ukázalo se, že je to ocet; ocet a ukázalo se, že je to víno – oba mohou odstoupit? Z toho je zřejmé, že jsou někteří, komu vyhovuje ocet, a někteří, komu vyhovuje víno. I zde jsou někteří, komu vyhovuje stříbro a nevyhovuje zlato!

Rav Šimi bar Aši řekl: Zastihl jsem Abajeho, jak seděl a vysvětloval [to] svému synovi: Čím se zde zabýváme? Například když [muž] řekl svému zmocněnci: „Půjč mi stříbrný denár a jdi a zasnub mi tu a tu ženu“, a on šel a půjčil [mu] zlatý. Jeden mistr zastává názor, [že mu na tom] záleží, a druhý mistr zastává názor, že mu jen ukazuje místo [tj. navrhuje, nepodmiňuje].

Je-li tomu tak, [místo] „zasnub se mi“ by měl [říci] „zasnub se jemu“; [místo] „uvedl ji v omyl k lepšímu“ by měl [říci] „uvedl jej v omyl k lepšímu“; [a co] „ukázalo se“? [Že] od počátku byl zlatý!

Nýbrž Rava řekl: Já a lev ve společnosti [studujících] jsme to vyložili – a kdo to je? Rabi Chija bar Avin. Čím se zde zabýváme? Například když ona řekla svému zmocněnci: „Jdi a přijmi pro mě zasnoubení od toho a toho, který mi řekl: ‚Zasnub se mi stříbrným denárem‘“, a on [muž] šel a dal mu zlatý denár. Jeden mistr zastává názor, [že jí na tom] záleží, a druhý mistr zastává názor, že [ona] mu jen ukazuje místo. A co [znamená] „ukázalo se“? Že [mince] byla zabalená v hadříku.

Abaje řekl: Rabi Šimon, Raban Šimon ben Gamliel a rabi Elazar – všichni zastávají názor, že [zmínka] mu jen ukazuje místo. Rabi Šimon – to, co jsme řekli. Raban Šimon ben Gamliel – neboť jsme se učili: