Kdo prodá dlužní úpis svému bližnímu a pak [dluh] odpustí, je odpuštěn, a dokonce i dědic [věřitele] může odpustit. Jeden mistr zastává [názor]Šmuela a druhý mistr nezastává [názor]Šmuela.
A chceš-li, řekni: Všichni zastávají [názor]Šmuela, a zde se liší ohledně ženy. Jeden mistr zastává názor, že žena se spoléhá, neboť říká: Mne nenechá a neodpustí [dluh] jiným. A druhý mistr zastává názor, že ani žena se nespoléhá.
ואיבעית אימא דכ"ע אית להו דשמואל והכא באשה קמיפלגי מר סבר אשה סמכה דעתה מימר אמרה לא שביק ליה לדידי ומחל ליה לאחריני ומר סבר אשה נמי לא סמכה דעתה
V čem se liší ohledně ústní půjčky? Ohledně [výroku]Rav Huny jménem Rava, neboť Rav Huna řekl jménem Rava: [Řekl-li:] „Mám u tebe manu, dej ji tomu a tomu“ v přítomnosti všech tří, [ten] nabyl.
במלוה על פה במאי פליגי בדרב הונא אמר רב דאמר רב הונא אמר רב מנה לי בידך תנהו לפלוני במעמד שלשתן קנה
Jeden mistr zastává názor, že když to Rav řekl, platí to jen u úschovy, ale u půjčky ne; a druhý mistr zastává názor, že není rozdílu mezi půjčkou a úschovou.
מר סבר כי קאמר רב ה"מ בפקדון אבל מלוה לא ומר סבר לא שנא מלוה ולא שנא פקדון
Řekněme, že je to [spor] tanaitů: „Zasnub se mi listinou“ – rabi Meir říká: Není zasnoubena. A rabi Elazar říká: Je zasnoubena. A mudrci říkají: Odhadne se papír; má-li hodnotu pruty, je zasnoubena; a ne-li, není zasnoubena.
נימא כתנאי התקדשי לי בשטר ר"מ אומר אינה מקודשת ור' אלעזר אומר מקודשת וחכ"א שמין את הנייר אם יש בו שוה פרוטה מקודשת ואם לאו אינה מקודשת
Jak vypadá tato listina? Chceš-li říci, [že jde o] dlužní úpis jiných, je to rozpor mezi [jedním výrokem]rabiho Meira a [druhým výrokem]rabiho Meira! Nýbrž [jde o] její vlastní dlužní úpis, a liší se ohledně toho, kdo zasnubuje půjčkou.
האי שטר ה"ד אילימא שט"ח דאחרים קשיא דר"מ אדר"מ אלא בשט"ח דידה ובמקדש במלוה קא מיפלגי
A rabi Meir[se drží] svého názoru, neboť říká: Svědci podpisu [listinu] činí účinnou. A rabi Elazar[se drží] svého názoru, neboť říká: Svědci předání [ji] činí účinnou. A mudrci jsou na pochybách, zda [platí názor]rabiho Meira, nebo rabiho Elazara; proto se odhadne papír: má-li hodnotu pruty, je zasnoubena; a ne-li, není zasnoubena.
ור"מ לטעמיה דאמר עדי חתימה כרתי ור' אלעזר לטעמי' דאמר עדי מסירה כרתי ורבנן מספקא להו אי כר"מ אי כרבי אלעזר הלכך שמין את הנייר אם יש בו שוה פרוטה מקודשת ואם לאו אינה מקודשת
A chceš-li, řekni: Například když ji [listinu] napsal ne pro ni, a liší se ohledně [otázky]Reš Lakiše, neboť Reš Lakiš se ptal: Listina zasnoubení, kterou napsal ne pro ni – jak je to? Přirovnáváme „stání se“ k „vyjití“: jako u vyjití potřebujeme [psaní] pro ni, tak i u stání se potřebujeme [psaní] pro ni? Nebo snad přirovnáváme [způsoby] stání se navzájem: jako u stání se penězi nepotřebujeme [úmysl] pro ni, tak ani u stání se listinou nepotřebujeme [psaní] pro ni?
ואיבעית אימא כגון שכתבו שלא לשמה ובדר"ל קמיפלגי דבעי ר"ל שטר אירוסין שכתבו שלא לשמה מהו הויה ליציאה מקשינן מה יציאה בעינן לשמה אף הויה נמי בעינן לשמה או דלמא הויות להדדי מקשינן מה הויה דכסף לא בעינן לשמה אף הויה דשטר לא בעינן לשמה
Poté co se zeptal, sám to rozřešil: „Vyjde a stane se [ženou]“ (Dt 24,2) – přirovnává stání se k vyjití. Jeden mistr zastává [názor]Reš Lakiše a druhý mistr nezastává [názor]Reš Lakiše.
A chceš-li, řekni: Všichni zastávají [názor]Reš Lakiše, a čím se zde zabýváme? [Případem,] kdy ji napsal pro ni, ale bez jejího vědomí; a liší se ve sporu Ravy a Raviny s Rav Papou a Rav Šarvijou, neboť bylo řečeno: Napsal ji pro ni, ale bez jejího vědomí – Rava a Ravina říkají: Je zasnoubena. Rav Papa a Rav Šarvija říkají: Není zasnoubena.
Řekněme, že je to [spor] těchto tanaitů, neboť se učí [v baraitě]: „Udělej mi náramky, náušnice a prsteny, a zasnoubím se ti“ – jakmile je udělal, je zasnoubena; to jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Není zasnoubena, dokud se jí do ruky nedostanou peníze.
נימא כהני תנאי דתניא עשה לי שירים נזמים וטבעות ואקדש אני לך כיון שעשאן מקודשת דברי רבי מאיר וחכ"א אינה מקודשת עד שיגיע ממון לידה
Jak vypadají tyto peníze? Chceš-li říci, [že jde o] tytéž peníze [tj. mzdu za práci], z toho by plynulo, že první tanaita zastává názor, že ani tytéž peníze ne – čím [tedy] je zasnoubena? Nýbrž zda ne [jde o] jiné peníze, a plyne z toho, že se liší ohledně toho, kdo zasnubuje půjčkou?
האי ממון ה"ד אילימא אותו ממון מכלל דת"ק סבר אפי' אותו ממון נמי לא אלא במאי בו מקדשא אלא לאו בממון אחר ושמע מינה במקדש במלוה קמיפלגי
A zastávají [oba] názor, že nárok na mzdu je od počátku [práce] až do konce, a je to [tedy] půjčka. Zda se neliší v tomto: jeden mistr zastává názor, že kdo zasnubuje půjčkou, ta je zasnoubena, a druhý mistr zastává názor, že kdo zasnubuje půjčkou, ta není zasnoubena?
וסברי דכ"ע ישנה לשכירות מתחלה [ועד] סוף והוה מלוה מאי לאו בהא קמיפלגי דמר סבר המקדש במלוה מקודשת ומר סבר המקדש במלוה אינה מקודשת
Ne: podle všech, kdo zasnubuje půjčkou, ta není zasnoubena, a zde se liší ohledně toho, zda je nárok na mzdu od počátku až do konce. Jeden mistr zastává názor,
לא דכולי עלמא מקדש במלוה אינה מקודשת והכא בישנה לשכירות מתחלה ועד סוף קמיפלגי מר סבר
Originál: Kiddushin 48a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.