ten jeden vykoná chalicu s oběma, a z těch dvou jeden vykoná chalicu a druhý levirát. Jestliže předběhli a pojali je, nevymáhá se na nich [jejich propuštění].
האחד חולץ לשתיהן והשנים אחד חולץ ואחד מיבם אם קדמו וכנסו אין מוציאין אותן מידם
Výslovně [platí]: nejprve chalica a potom levirát; ale nejprve levirát a potom chalica ne, protože se dotkne švagrové [dovolené jen] k cizím [tj. ne k němu].
דוקא מיחלץ והדר יבומי אבל יבומי והדר מיחלץ לא דקא פגע ביבמה לשוק
Pojď a slyš, neboť Tavjomi učil: Tento má pět synů a tamten má pět dcer, a řekl: „Jedna z tvých dcer je zasnoubena jednomu z mých synů“ – každá jednotlivá potřebuje pět rozvodových listů. Zemřel-li jeden z nich, každá jednotlivá potřebuje čtyři rozvodové listy a chalicu od jednoho z nich.
ת"ש דתני טביומי לזה חמשה בנים ולזה חמשה בנות ואמר אחת מבנותיך מקודשת לאחד מבני כל אחת ואחת צריכה חמשה גיטין מת אחד מהם כל אחת ואחת צריכה ארבעה גיטין וחליצה מאחד מהן
A kdybys řekl, že i zde [jde o případ], kdy byly [zprvu] rozpoznány a nakonec se zaměnily – vždyť učí: „Jedna z tvých dcer jednomu z mých synů“! Je to vyvrácení Ravy. Je to vyvrácení. A halacha je podle Abajeho[v případech podle zkratky] J-A-L K-G-M.
וכ"ת ה"נ כשהוכרו ולבסוף נתערבו הא אחת מבנותיך לאחד מבני קתני תיובתא דרבא תיובתא והילכתא כוותיה דאביי ביע"ל קג"ם
Plyne z toho, že kdo zasnubuje plody sobotního roku, ta je zasnoubena. A plyne z toho, že zasnoubil-li ji uloupeným, není zasnoubena, dokonce ani [věcí] uloupenou jí samé. Z čeho [to plyne]? Z toho, že se učí: „byly jejich a byly ze sobotního roku“ – důvod je, [že jde o plody] sobotního roku, které jsou opuštěné [hefker]; z toho plyne, že [plody] ostatních let sedmiletého cyklu ne.
ש"מ המקדש בפירות שביעית מקודשת ושמע מינה קידשה בגזל אינה מקודשת אפילו בגזל דידה ממאי מדקתני שלהם היתה ושל שביעית היתה טעמא דשביעית דהפקר הוא הא דשאר שני שבוע לא
A ta další [čtvrtá věc] – co to je? Zasnoubení, které není předáno k souloži. A proč je [Rav] nepočítá? Protože je na pochybách, zda [platí názor]Abajeho, nebo Ravy.
ואידך מאי היא קידושין שאין מסורים לביאה וניחשבה משום דמספקא ליה אי כאביי אי כרבא
Když rabi Zeira odešel [do země Izraele], pověděl tento výrok před rabim Jochananem. Řekl mu: Což Rav řekl takto? – A on [sám] to neřekl? Vždyť rabi Jochanan řekl: Uloupil-li [věc] a majitelé se jí [ještě] nevzdali, ani jeden z nich ji nemůže zasvětit – tento proto, že není jeho, a tamten proto, že není v jeho moci! – Takto mu řekl: Což Rav řekl podle mě?
כי סליק ר' זירא אמרה להא שמעתא קמיה דר' יוחנן אמר ליה מי אמר רב הכי והוא לא אמר והאמר ר' יוחנן גזל ולא נתייאשו הבעלים שניהם אינם יכולים להקדיש זה לפי שאינו שלו וזה לפי שאינו ברשותו הכי קא"ל מי אמר רב כוותי
Namítají: Zasnoubil-li ji uloupeným, násilím vzatým nebo ukradeným, nebo jí vytrhl selu z ruky a zasnoubil ji – je zasnoubena! Tam [jde o věc] uloupenou jí samé.
מיתיבי קידשה בגזל בחמס ובגניבה או שחטף סלע מידה וקדשה מקודשת התם בגזל דידה
Ale z toho, že se v závěru učí: „nebo jí vytrhl selu z jejího [majetku]“, plyne, že v první části se zabýváme [věcí] uloupenou jiným! Vysvětluje [to]: „Zasnoubil-li ji uloupeným, násilím vzatým nebo ukradeným“ – jak? Například když jí vytrhl selu z ruky a zasnoubil ji jí.
הא מדקתני סיפא או שחטף סלע משלה מכלל דרישא בגזל דעלמא עסקינן פירושי קא מפרש קידשה בגזל בחמס ובגניבה כיצד כגון שחטף סלע מידה וקדשה בו
Originál: Kiddushin 52a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.