Kidušin 54a קידושין

Prošli jsme všechny stránky [názoru] rabi Meira a nenašli jsme, že by posvěcený majetek při neúmyslném [užití] nepřecházel do světského stavu a při úmyslném přecházel.

A naše mišna [mluví] o kněžských sukních, které [ještě] nebyly obnošeny; protože byly dány k tomu, aby z nich [kohanim] měli užitek, neboť Tóra nebyla dána služebným andělům.

Pojď a slyš: Kněžskými sukněmi, které byly obnošeny, se lze dopustit zpronevěry – slova rabi Meira. Neznamená to snad, že i těmi, které nebyly obnošeny? – Ne, právě obnošenými.

Pojď a slyš: Zpronevěry se lze dopustit novými [rouchy], ale nelze se jí dopustit starými – slova rabi Jehudy; rabi Meir říká: Lze se jí dopustit i starými, neboť rabi Meir říkal: Zpronevěry se lze dopustit zbytky z [chrámové] pokladnice.

Ale proč? Řekněme: protože byly dány k užitku, neboť Tóra nebyla dána služebným andělům – vždyť městské hradby a jejich věže se pořizují ze zbytků z pokladnice, jak jsme se učili: Městské hradby, jejich věže a všechny potřeby města se pořizují ze zbytků z pokladnice! – Neříkej ‚rabi Meir‘, ale řekni ‚rabi Jehuda‘.

Pojď a slyš, neboť se učí: Rabi Jišmael, syn rabi Jicchaka, řekl: Kameny Jeruzaléma, které odpadly – lze se jimi dopustit zpronevěry – slova rabi Meira. – Neříkej ‚rabi Meir‘, ale řekni ‚rabi Jehuda‘.

Je-li to rabi Jehuda – copak je Jeruzalém posvěcen? Vždyť jsme se učili: [Kdo řekne: Ať je mi to] jako jehně [oběti], jako [chrámové] komory, jako dříví [oltáře], jako ohnivé oběti, jako Svatyně, jako oltář, jako Jeruzalém [– jeho slib platí]; rabi Jehuda říká: Kdo řekne ‚Jeruzalém‘, neřekl nic.

A kdybys řekl, [že je to] proto, že neřekl ‚jako Jeruzalém‘ – vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Kdo řekne ‚jako Jeruzalém‘, neřekl nic, dokud neslíbí věcí, která se v Jeruzalémě obětuje.