Ula řekl jménem bar Pady: Rabi Meir říkal: Posvěcený majetek při úmyslném [užití] přechází do světského stavu, při neúmyslném nepřechází; a neřekli, že při neúmyslném přechází, leda ve věci oběti. – Ale když nepřechází, za co je povinen obětí?
אמר עולא משמיה דבר פדא אומר היה ר"מ הקדש במזיד מתחלל בשוגג אין מתחלל ולא אמרו בשוגג מתחלל אלא לענין קרבן בלבד וכי מאחר דאין מתחלל קרבן במאי מחייב
Nýbrž když přišel Rabin, vyložil jménem bar Pady: Rabi Meir říkal: Posvěcený majetek při úmyslném [užití] přechází do světského stavu, při neúmyslném nepřechází; a neřekli, že při neúmyslném přechází, leda ve věci jedení.
אלא כי אתא רבין פריש משמיה דבר פדא אומר היה ר"מ הקדש במזיד מתחלל בשוגג אין מתחלל ולא אמרו בשוגג מתחלל אלא לענין אכילה בלבד
Rav Nachman řekl, že Rav Ada bar Ahava řekl: Halacha je podle rabi Meira u desátku, protože tanaita nám [mišnu] podal anonymně podle něj; a halacha je podle rabi Jehudy u posvěceného majetku, protože tanaita nám [mišnu] podal anonymně podle něj.
אמר רב נחמן אמר רב אדא בר אהבה הלכה כר"מ במעשר הואיל וסתם לן תנא כותיה והלכה כר' יהודה בהקדש הואיל וסתם לן תנא כותיה
Podle rabi Meira u desátku – která to je? Jak jsme se učili: Vinice čtvrtého roku – Bejt Šamaj říkají: Nemá [povinnost] pětiny ani odstranění; a Bejt Hilel říkají: Má.
כר"מ במעשר מאי היא דתנן כרם רבעי ב"ש אומרים אין לו חומש ואין לו ביעור וב"ה אומרים יש לו
Jaký je důvod Bejt Hilel? Odvozují ‚svatý‘ (Lv 19,24) z ‚svatý‘ (Lv 27,32) u desátku: jako desátek má pětinu a odstranění, tak i vinice čtvrtého roku má pětinu a odstranění. A Bejt Šamaj neodvozují ‚svatý‘ – ‚svatý‘ z desátku.
מ"ט דב"ה גמרי (ויקרא יט, כד) קודש (ויקרא כז, לב) קודש ממעשר מה מעשר יש לו חומש ויש לו ביעור אף כרם רבעי יש לו חומש ויש לו ביעור וב"ש לא גמרי קודש קודש ממעשר
A Bejt Hilel říkají [, že je to] jako desátek – podle koho soudí? Je-li to podle rabi Jehudy – proč ‚všechno jde do lisu‘? Vždyť říká, že desátek je majetkem prostého člověka! Nýbrž zda ne podle rabi Meira?
וב"ה אומרים כמעשר כמאן סבירא להו אי כר' יהודה אמאי כולו לגת האמר מעשר ממון הדיוט הוא אלא לאו כר"מ
Podle rabi Jehudy u posvěceného majetku – která to je? Jak jsme se učili: Poslal [posvěcené peníze] po svéprávném [poslovi] a vzpomněl si, dříve než [posel] dorazil ke kramáři – kramář se dopustí zpronevěry, jakmile je utratí.
כר' יהודה בהקדש מאי היא דתנן שילח ביד פיקח ונזכר עד שלא הגיע אצל חנווני חנווני מעל לכשיוציא
A podle rabi Jehudy u desátku – copak jsme se [anonymně] neučili? Vždyť jsme se učili: Kdo vykupuje svůj druhý desátek, přidává k němu pětinu, ať je jeho vlastní, ať mu byl dán darem. Čí je to? Řekneš-li, že je to rabi Meir – copak mu ho může dát darem? Vždyť říká, že desátek je majetkem Nejvyššího! Nýbrž zda ne rabi Jehuda?
וכר' יהודה במעשר מי לא תנן והתנן הפודה מעשר שני שלו מוסיף עליו חמישיתו בין משלו בין שניתן לו במתנה מני אילימא ר"מ היא מי מצי יהיב ליה במתנה והאמר מעשר ממון גבוה הוא אלא לאו ר' יהודה
Ne, ve skutečnosti rabi Meir; a čím se tu zabýváme? Případem, kdy mu [ho] dal [ještě] jako neodesátkovanou úrodu, a soudí, že dávky, které nebyly odděleny, jsou jako by nebyly odděleny.
לא לעולם ר"מ והכא במאי עסקינן כגון דיהיב ניהליה בטיבליה וקסבר מתנות שלא הורמו כמי שלא הורמו דמיין
Pojď a slyš: Kdo vykupuje svou výsadbu čtvrtého roku, přidává k ní pětinu, ať je jeho vlastní, ať mu byla dána darem. Čí je to? Řekneš-li, že rabi Meir – copak mu ji může dát? Vždyť se odvozuje ‚svatý‘ – ‚svatý‘ z desátku! Nýbrž zda ne rabi Jehuda?
ת"ש הפודה נטע רבעי שלו מוסיף עליו חמישיתו בין משלו בין שניתן לו במתנה מני אילימא ר"מ מי מצי יהיב ליה והא גמרי ' קודש קודש ממעשר אלא לאו ר' יהודה
Ve skutečnosti rabi Meir; a čím se tu zabýváme? Případem, kdy [ji] dal, když byla [teprve] v poupěti – a nikoli podle rabi Josiho, který říká: Poupě je zakázáno, protože je to plod.
לעולם ר"מ והכא במאי עסקינן כגון דיהיב כשהוא סמדר ודלא כר' יוסי דאמר סמדר אסור מפני שהוא פרי
Pojď a slyš: Přitáhl si od něj desátek [v ceně] jednoho sela a nestihl jej vykoupit, než [cena] stoupla na dva – dá jeden sela, vydělá jeden sela, a druhý desátek je jeho. Čí je to? Řekneš-li, že rabi Meir – proč vydělá jeden sela? Vždyť Milosrdný řekl: „dá peníze, a bude jeho“ (Lv 27,23). Nýbrž zda ne rabi Jehuda?
ת"ש משך הימנו מעשר בסלע ולא הספיק לפדותו עד שעמד בשתים נותן סלע ומשתכר בסלע ומעשר שני שלו מני אילימא ר"מ אמאי משתכר בסלע (ויקרא כז, כג) ונתן את הכסף וקם לו אמר רחמנא אלא לאו ר' יהודה
Ale jestliže se [řídíme] anonymní [mišnou] přesně, co je mi do toho, zda jedna anonymní, či dvě anonymní? Rav Nachman bar Jicchak řekl: Halacha je podle rabi Meira, protože jsme se v Bechirtě [traktátu Edujot] učili podle něj.
ואי סתמא דוקא מה לי חד סתמא מה לי תרי סתמי אמר רב נחמן בר יצחק הלכה כר' מאיר הואיל ותנן בבחירתא כוותיה
Originál: Kiddushin 54b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.