Kidušin 65a קידושין

prostřední ve druhé skupině by měla být dovolena! – Zde se zabýváme [případem], kdy je tam jen starší a mladší.

A tak je to i rozumné, neboť kdyby tam [prostřední] byla, měl by ji uvést. – A podle tvého [názoru]: prostřední v první skupině, která je jistě pochybná a je mu zakázána – copak je uvedena?

Jak se to dá srovnat? Tam [tanaita] uvedl tu, která je mladší než ona, pro zákaz, a totéž platí pro tu, která je starší než ona.

Zde, kdyby [prostřední] byla, ať ji uvede.

Rav Huna, syn Rav Jehošuy, řekl Ravovi: Hle, Pesach je jako jedna skupina, a [přesto] se liší!

Řekl mu: Tam se liší v [porozumění] běžné řeči: jeden soudí, [že] ‚do čela Pesachu‘ [znamená] ‚do doby před Pesachem‘, a druhý soudí, [že znamená] ‚dokud se Pesach neobrátí k odchodu‘.

MIŠNA: Kdo řekne ženě: Zasnoubil jsem tě, a ona řekne: Nezasnoubil jsi mě – jemu jsou zakázány její příbuzné, a jí jsou dovoleni jeho příbuzní. Řekne-li ona: Zasnoubil jsi mě, a on řekne: Nezasnoubil jsem tě – jemu jsou dovoleny její příbuzné, a jí jsou zakázáni jeho příbuzní.

[Řekne-li:] Zasnoubil jsem tě, a ona řekne: Nezasnoubil jsi [mě], nýbrž mou dceru – jemu jsou zakázány příbuzné starší [ženy] a starší je dovolena jeho příbuzným; jemu jsou dovoleny příbuzné mladší a mladší je dovolena jeho příbuzným.

[Řekne-li:] Zasnoubil jsem tvou dceru, a ona řekne: Nezasnoubil jsi [ji], nýbrž mě – jemu jsou zakázány příbuzné mladší a mladší je dovolena jeho příbuzným; jemu jsou dovoleny příbuzné starší a starší je zakázána jeho příbuzným.

GEMARA: Kdo řekne ženě: Zasnoubil jsem tě atd. A je to třeba: kdyby nás to učil u něho, [řekl bych, že je to] proto, že muži na tom nezáleží a mluví nahodile;

ale u ní bych řekl: kdyby si nebyla jistá svým slovem, neřekla by to, a ať jsou jemu zakázány její příbuzné. Proto nás to učí.

‚Zasnoubil jsem tě, a ona řekne‘ atd. – k čemu ještě toto potřebuji? Je to třeba: napadlo by tě říct, [že] z Tóry Milosrdný uvěřil otci, [ale] rabíni uvěřili jí, a ať je její dcera zakázána na základě jejího slova. Proto nás to učí.

‚Zasnoubil jsem tvou dceru‘ atd. – k čemu ještě toto potřebuji? Protože učil tamto, učil i toto.

Bylo řečeno: Rav řekl: Nutí se [k tomu]; a Šmuel řekl: Žádá se [o to]. K čemu [se to vztahuje]? Řekneš-li k začátku – není tu [nic], k čemu nutit, ani [nic], oč žádat. Nýbrž k závěru.

Budiž, ‚žádá se‘ – v pořádku; ale ‚nutí se‘ – proč? Řekne: Nechci, aby mi byla zakázána její příbuzná.

Nýbrž tato učení byla řečena jedno k druhému: Šmuel řekl: Žádá se po něm, aby dal rozvodný list. Rav řekl: Dal-li rozvodný list sám od sebe, nutí se, aby vyplatil ketubu.

Bylo také řečeno: Rav Acha bar Ada řekl, že Rav řekl – a někteří říkají: Rav Acha bar Ada řekl, že Rav Hamnuna řekl, že Rav řekl: Nutí se i žádá se – obojí; takto to říká: Žádá se po něm, aby dal rozvodný list, a dal-li [ho] sám od sebe, nutí se, aby vyplatil ketubu.

Rav Jehuda řekl: Kdo zasnoubí [ženu] před jedním svědkem, nebereme ohled na jeho zasnoubení. Otázali se Rav Jehudy: [Když] oba přiznávají, jak [je to]? [Odpověděl] ano i ne, a věc mu byla nejistá. Bylo řečeno: Rav Nachman řekl, že Šmuel řekl: Kdo zasnoubí před jedním svědkem, nebereme ohled na jeho zasnoubení, i když oba přiznávají.

Rava namítl Rav Nachmanovi: Kdo řekne ženě: Zasnoubil jsem tě, a ona řekne: Nezasnoubil jsi mě – jemu jsou zakázány její příbuzné, a jí jsou dovoleni jeho příbuzní. Jsou-li [tam] svědci, proč jsou jí dovoleni jeho příbuzní? A nejsou-li svědci, proč jsou jemu zakázány její příbuzné? Nýbrž zda ne [případ] s jedním svědkem?

Zde se zabýváme [případem], kdy jí řekl: Zasnoubil jsem tě před tím a tím, a ti odešli do zámoří.

Namítl mu: Kdo rozvede svou ženu a ona s ním přenocuje v hostinci – Bejt Šamaj říkají: Nepotřebuje od něho druhý rozvodný list; a Bejt Hilel říkají: Potřebuje od něho druhý rozvodný list. Jak to vypadá? Jsou-li [tam] svědci, jaký je důvod Bejt Šamaj? A nejsou-li svědci, jaký je důvod Bejt Hilel? Nýbrž zda ne [případ] s jedním svědkem?

A podle tvého [názoru] – řekni závěr: A souhlasí, že byla-li rozvedena ze zasnoubení, nepotřebuje od něho druhý rozvodný list, protože k ní není důvěrný. A kdyby tě napadlo, [že] jeden svědek je věrohodný, co je mi do toho, [zda] ze zasnoubení, či ze sňatku?

Nýbrž zde se zabýváme [případem], kdy jsou svědci o soukromí, ale nejsou svědci o styku. Bejt Šamaj soudí, [že] ne