Kidušin 79a קידושין

oba [ženichové] dávají rozlukový list; a chtějí-li, jeden dává rozlukový list a druhý si ji bere.

A stejně tak žena, která dala svému zmocněnci oprávnění ji zasnoubit, a [pak] šla a zasnoubila se sama: jestliže její [zasnoubení] bylo dříve, její zasnoubení je zasnoubením; a jestliže [zasnoubení] jejího zmocněnce bylo dříve, jeho zasnoubení je zasnoubením. A nevědí-li [čí bylo dříve], oba jí dávají rozlukový list; a chtějí-li, jeden jí dává rozlukový list a druhý si ji bere.

GEMARA: A je potřeba [učit obojí]: Kdyby nás [Mišna] učila [jen] o něm, [řekl bych, že platí] proto, že muž se v rodových poměrech dobře vyzná; ale žena, která se v rodových poměrech nevyzná – řekl bych, že její zasnoubení nebude zasnoubením.

A kdyby nás učila [jen] o ní, [řekl bych, že platí] proto, že žena si pečlivě vybírá, a teprve [pak] se vdává; ale on – řekl bych, že mu na tom nezáleží. Proto je to potřeba.

Bylo řečeno: Zasnoubil ji její otec na cestě a ona se zasnoubila sama ve městě, a hle, je [nyní] dospělá. Rav řekl: Hle, je dospělá před námi [a otcovo zasnoubení neplatí]. A Šmuel řekl: Bereme v úvahu zasnoubení obou.

Kdy? Řekneš-li, že během šesti [měsíců od dívčího věku] – v tom by Rav řekl „hle, je dospělá před námi“? Vždyť teprve nyní dospěla! Spíše po šesti [měsících] – v tom by Šmuel řekl „bereme v úvahu zasnoubení obou“? Vždyť Šmuel řekl: Mezi dívčím věkem a dospělostí je jen šest měsíců!

Není to potřeba [říkat] jinak než [pro případ], kdy [ji] zasnoubili v ten den, kdy se šest [měsíců] dovršuje. Rav řekl: Hle, je dospělá před námi – jestliže je dospělá nyní, byla dospělá i ráno. A Šmuel řekl: Teprve nyní se u ní objevila znamení.

A Šmuel – čím se to liší od mikve? Neboť jsme se učili: Mikve, které bylo změřeno a shledáno nedostatečným – všechny čisté věci, které byly připraveny ve spoléhání na ně, jsou zpětně nečisté, ať v soukromém prostoru, ať ve veřejném prostoru.

Tam je to jiné, protože lze říci: Ponech nečistého v jeho předpokladu a řekni, že se neponořil.

Naopak: Ponech mikve v jeho předpokladu a řekni, že nebylo nedostatečné! – Hle, je nedostatečné před tebou. – Zde také: hle, je dospělá před tebou! – Teprve nyní dospěla. – Tam také: teprve nyní je nedostatečné!

Tam jsou dvě [okolnosti] v neprospěch, zde jedna v neprospěch.

A Šmuel – čím se to liší od sudu? Neboť bylo učeno: Kdo zkontroloval sud, aby na jeho základě postupně odděloval terumu, a poté byl [sud] shledán octem: po celé tři dny [od kontroly] je to jisté, odtud dále je to pochybné.

A stavěli jsme sud do rozporu s mikve: proč je tam jistota a proč je zde pochybnost?

A řekl Rav Chanina ze Surie: Kdo učil o sudu? Je to rabi Šimon, který i u mikve to považuje za pochybnost.

Neboť bylo učeno: Všechny čisté věci, které byly připraveny ve spoléhání na ně, jsou zpětně nečisté, ať v soukromém prostoru, ať ve veřejném prostoru. A rabi Šimon říká: Ve veřejném prostoru jsou čisté, v soukromém prostoru zůstávají v nerozhodnutém stavu.

Ale podle mudrců [je víno] zpětně tevel [neodesátkované]. – Tam je to jiné, protože lze říci: Ponech tevel v jeho předpokladu a řekni, že nebyl napraven.

Naopak: Ponech víno v jeho předpokladu a řekni, že nezkyslo! – Hle, zkyslo před tebou. – Zde také: hle, je dospělá před námi! – Teprve nyní dospěla. – Tam také: teprve nyní zkyslo!

Tam jsou dvě [okolnosti] v neprospěch, zde je jen jedna v neprospěch.

Řekněme, že je to [spor] tannaitů: