Meila 9b מעילה

Namítají: „A všechny [části], které odskočily z oltáře, ať je nevrací; a stejně uhlík, který odskočil z oltáře, ať nevrací.“ Z toho plyne, že je-li na oltáři, vrátí [ho].

Podle rabiho Jochanana je to v pořádku, ale podle Rava je to obtížné! Rav ti řekne: Uhlík je jiný, neboť má podstatu.

Někteří to vykládají opačně: Důvod je ten, že uhlík má podstatu; ale popel, který podstatu nemá, nepodléhá meile ani na oltáři. Podle Rava je to v pořádku, ale podle rabiho Jochanana je to obtížné!

Rabi Jochanan ti řekne: Totéž platí i o popelu; a důvod, proč se učí [o] uhlíku, je, že nás přichází naučit, že ani uhlík, který má podstatu, když odskočí z oltáře, ať nevrací.

Bylo řečeno: Kdo má užitek z masa svatosvatých obětí před pokropením krví nebo z obětních částí obětí nižší svatosti po pokropení krví – Rav řekl: [Hodnota] toho, z čeho měl užitek, ať připadne na dobrovolné oběti. A Levi řekl: Ať přinese něco, co celé patří oltáři.

Učí se [v baraitě] podle Leviho: Kam jde tato meila? Ti, kdo se učí před mudrci, říkají: Ať přinese něco, co celé patří oltáři. Co to je? Kadidlo.

Učí se podle Rava: Kdo má užitek z peněz [určených na] oběť za hřích nebo z peněz [určených na] oběť za vinu – dokud jeho oběť za hřích nebyla obětována, ať přidá a přinese svou oběť za hřích; a dokud jeho oběť za vinu nebyla obětována, ať přidá a přinese svou oběť za vinu. Byla-li jeho oběť za hřích již obětována, ať [peníze] jdou do Mrtvého moře; byla-li jeho oběť za vinu již obětována, ať připadnou na dobrovolné oběti.

Kdo má užitek ze svatosvatých obětí před pokropením krví nebo z obětních částí obětí nižší svatosti po pokropení krví, [hodnota] toho, z čeho měl užitek, ať připadne na dobrovolné oběti. Všechny oběti oltáře – pro oltář; [věci] posvěcené pro údržbu Chrámu – pro údržbu Chrámu; oběti obce – na dobrovolné oběti obce.

Tato [baraita] je sama v sobě obtížná: „Dokud jeho oběť za hřích nebyla obětována, ať přidá a přinese svou oběť za hřích; byla-li jeho oběť za hřích obětována, ať jdou do Mrtvého moře“, a [pak] se učí „všechny oběti oltáře – pro oltář“, bez rozdílu, zda majitel již dosáhl smíření, či nedosáhl!

Začátek je [podle] rabiho Šimona, který říká: Každá oběť za hřích, jejíž majitel již dosáhl smíření, ať zemře;