Meila 9a מעילה

vždyť se učí: „Ze své jemné mouky a ze svého oleje se vší svou kadidlovou pryskyřicí“ (Lv 2,2) – vylučuje se [případ], kdy chybí její jemná mouka, chybí její olej nebo chybí její kadidlová pryskyřice!

Odpovídají: Tam je psáno „a zbytek“, je psán nadbytečný verš.

Otec Šmuela (a rabi Avin) namítl Ravu Hunovi: Ať ptačí oběť za hřích, nebo ptačí zápalná oběť, které proštípl nehtem a jejichž krev vymačkal [se záměrem] mimo jejich místo, jsou nezpůsobilé, ale není za ně [trest] karet; [se záměrem] mimo jejich čas jsou piggul a je za ně povinnost karet. Každopádně se učí: „vymačkal jejich krev“!

On sám namítl a on sám to vysvětlil: Učí se o každé straně zvlášť.

Vraťme se k věci: V škole rabiho Jišmaela učili: [Vymačká,] zbude-li [nějaká] krev.

Ale vždyť tam v škole rabiho Jišmaela učili, že zbytky [krve] jsou nezbytné! A Rav Papa řekl: Rozdíl mezi nimi je ve vymačkání ptačí oběti za hřích – jsou to dva tanaité, a podle rabiho Jišmaela.

MIŠNA: Ptačí zápalná oběť podléhá meile od chvíle, kdy byla posvěcena. Když jí byl nehtem proštípnut týl, stala se způsobilou k tomu, aby se stala nezpůsobilou [dotykem] toho, kdo se ponořil během dne, toho, komu chybí smíření, a přenocováním. Když byla vymačkána její krev, jsou za ni povinni kvůli piggulu, notaru a nečistotě, a podléhá meile, dokud nevyjde na místo popela.

Býci, kteří se spalují, a kozli, kteří se spalují, podléhají meile od chvíle, kdy byli posvěceni. Když byli poraženi, stali se způsobilými k tomu, aby se stali nezpůsobilými [dotykem] toho, kdo se ponořil během dne, toho, komu chybí smíření, a přenocováním. Když bylo pokropeno jejich krví, jsou za ně povinni kvůli piggulu, notaru a nečistotě, a podléhají meile [i] na místě popela, dokud se maso nerozpadne.

Zápalná oběť podléhá meile od chvíle, kdy byla posvěcena. Když byla poražena, stala se způsobilou k tomu, aby se stala nezpůsobilou [dotykem] toho, kdo se ponořil během dne, toho, komu chybí smíření, a přenocováním. Od chvíle, kdy bylo pokropeno její krví, jsou za ni povinni kvůli piggulu, notaru a nečistotě; a kůže nepodléhají meile, ale maso podléhá meile, dokud nevyjde na místo popela.

Oběť za hřích, oběť za vinu a pokojné oběti obce podléhají meile od chvíle, kdy byly posvěceny. Když byly poraženy, staly se způsobilými k tomu, aby se staly nezpůsobilými [dotykem] toho, kdo se ponořil během dne, toho, komu chybí smíření, a přenocováním. Když bylo pokropeno jejich krví, jsou za ně povinni kvůli piggulu, notaru a nečistotě; maso nepodléhá meile, ale jejich obětní části podléhají meile, dokud nevyjdou na místo popela.

Dva chleby [o Šavuot] podléhají meile od chvíle, kdy byly posvěceny. Když se v peci vytvořila kůrka, staly se způsobilými k tomu, aby se staly nezpůsobilými [dotykem] toho, kdo se ponořil během dne, toho, komu chybí smíření (a přenocováním), a k tomu, aby se nad nimi porážela oběť. Když bylo pokropeno krví beránků, jsou za ně povinni kvůli piggulu, notaru a nečistotě, a nepodléhají meile.

Předkladné chleby podléhají meile od chvíle, kdy byly posvěceny. Když se v peci vytvořila kůrka, staly se způsobilými k tomu, aby se staly nezpůsobilými [dotykem] toho, kdo se ponořil během dne, a toho, komu chybí smíření, a k tomu, aby byly vyskládány na stůl.

Když byly obětovány misky [s kadidlem], jsou za ně povinni kvůli piggulu, notaru a nečistotě, a nepodléhají meile.

Moučné oběti podléhají meile od chvíle, kdy byly posvěceny. Když byly posvěceny v [chrámové] nádobě, staly se způsobilými k tomu, aby se staly nezpůsobilými [dotykem] toho, kdo se ponořil během dne, toho, komu chybí smíření, a přenocováním.

Když byla obětována hrst, jsou za ně povinni kvůli piggulu, notaru a nečistotě; zbytky nepodléhají meile, ale hrst podléhá meile, dokud nevyjde na místo popela.

GEMARA: Bylo řečeno: Kdo má užitek z popela z „jablka“ [hromady popela] na oltáři – Rav řekl: Nepodléhá meile. A rabi Jochanan řekl: Podléhá meile.

Před vybráním popela [terumat hadešen] se všichni shodují, že podléhá meile; přou se o [stav] po vybrání popela.

Rav řekl: Nepodléhá meile, neboť jeho přikázání již bylo vykonáno. A rabi Jochanan řekl: Protože je psáno „A kohen si oblékne svůj lněný oděv“ atd. (Lv 6,3) – protože to vyžaduje kněžská roucha, zůstává [popel] ve své svatosti.

Učili jsme: „Podléhá meile, dokud nevyjde na místo popela.“ To je obtížné pro Rava! Rav ti řekne: Dokud není vhodná [k vynesení] na místo popela.