Menachot 109b מנחות

[neboť] se stal služebníkem modloslužby.

Rav Nachman řekl: Odkud to říkám? Neboť se učí v baraitě: Kohen, který sloužil modlám a činil pokání – jeho oběť je libou vůní.

V čem? Řekneš-li neúmyslně – co [znamená] „činil pokání“? Vždyť je trvale kajícný! Spíše je zřejmé, že úmyslně. A [jde-li o] vykropení – když činil pokání, co na tom? Vždyť [modle] konal službu! Není to snad při porážce?

A Rav Šešet ti řekne: Vskutku neúmyslně, a takto říká: Pokud byl od počátku kajícný, takže když [to] činil, činil to neúmyslně – jeho oběť je libou vůní; a pokud ne, jeho oběť není libou vůní.

[Kohen, který] se poklonil modle – Rav Nachman řekl: Jeho oběť je libou vůní. A Rav Šešet řekl: Jeho oběť není libou vůní. [Kohen, který] uznal modlu [za boha] – Rav Nachman řekl: Jeho oběť je libou vůní. A Rav Šešet řekl: Jeho oběť není libou vůní.

A je to zapotřebí: Kdyby nás učil jen ten první [případ], [řekl bych, že] v něm Rav Šešet říká [svůj názor], protože [modle] konal službu; ale u porážky, kde jí nekonal službu, řekl bych, že souhlasí s Ravem Nachmanem.

A kdyby nás učil [jen] porážku – [řekl bych, že] protože jí konal úkon; ale poklonil-li se, kde jí nekonal úkon, řekl bych, že ne. Je to zapotřebí.

A kdyby nás učil [jen] poklonu – [řekl bych, že] protože jí učinil čin; ale uznal-li [ji], což je pouhá řeč, řekl bych, že ne. Je to zapotřebí.

„A netřeba říkat [ti, kteří sloužili] jiné věci“ [atd.]. Z toho, že říká „netřeba říkat jiné věci“, plyne, že dům Chonijův není modloslužbou.

Učí se v baraitě podle toho, kdo říká, že dům Chonijův není modloslužbou. Neboť se učí v baraitě: V tom roce, kdy zemřel Šimon Spravedlivý, jim řekl: Tento rok zemřu. Řekli mu: Odkud to víš?

Řekl jim: Každý Den smíření se ke mně připojil jeden stařec, oděný v bílém a zahalený v bílém, vstoupil se mnou a vyšel se mnou. Tento rok se ke mně připojil jeden stařec, oděný v černém a zahalený v černém, vstoupil se mnou, ale nevyšel se mnou.

Po svátku byl nemocen sedm dní a zemřel. A jeho bratři kohanim přestali žehnat Jménem.

V hodině svého skonu jim řekl: Chonijo, můj syn, ať slouží místo mě. Jeho bratr Šimi, který byl o dva a půl roku starší než on, mu záviděl. Řekl mu: Pojď, naučím tě pořádek služby. Oblékl jej do [ženské] spodní tuniky, opásal jej [ženským] pasem a postavil jej u oltáře. Řekl svým bratrům kohanim: Podívejte se, co tento slíbil a splnil své milé: V ten den, kdy budu sloužit ve velekněžství, obléknu tvou tuniku a opášu se tvým pasem.

Jeho bratři kohanim jej chtěli zabít. Utekl před nimi a oni běželi za ním. Odešel do egyptské Alexandrie, postavil tam oltář a obětoval na něm pro modloslužbu. A když o té věci uslyšeli mudrci, řekli: Jestliže ten, kdo o ni [o velekněžství] neusiloval, [dopadl] takto, tím spíše ten, kdo o ni usiluje. To jsou slova rabiho Meira.

Rabi Jehuda mu řekl: Takto se ta událost nestala. Nýbrž Chonijo to [velekněžství] nepřijal, protože jeho bratr Šimi byl o dva a půl roku starší než on; a přesto Chonijo svému bratru Šimimu záviděl. Řekl mu: Pojď, naučím tě pořádek služby. A oblékl jej do [ženské] spodní tuniky, opásal jej [ženským] pasem a postavil jej u oltáře. Řekl svým bratrům kohanim: Podívejte se, co tento slíbil a splnil své milé: V ten den, kdy budu sloužit ve velekněžství, obléknu tvou tuniku a opášu se tvým pasem.

Jeho bratři kohanim jej chtěli zabít. Vypověděl jim celou událost, [a tak] chtěli zabít Choniju. Utekl před nimi a oni běželi za ním. Utekl do královského domu a oni běželi za ním; každý, kdo jej viděl, říkal: To je on, to je on. Odešel do egyptské Alexandrie, postavil tam oltář a obětoval na něm pro Nebesa, jak je řečeno: „V onen den bude oltář Hospodinu uprostřed egyptské země a posvátný sloup Hospodinu u její hranice“ (Iz 19,19).

A když o té věci uslyšeli mudrci, řekli: Jestliže ten, kdo před ní [velekněžstvím] utekl, [dopadl] takto, tím spíše ten, kdo o ni usiluje.

Učí se v baraitě: Rabi Jehošua ben Perachja řekl: Zprvu, kdokoli mi řekl „ujmi se jí [vlády]“, toho bych svázal a předhodil lvu. Nyní, kdokoli by mi řekl, abych ji opustil, na toho bych vylil konvici horké vody.

Neboť Šaul před ní utíkal, a když ji získal, chtěl zabít Davida.

Mar Kašiša, syn Rava Chisdy, řekl Abajemu: Co dělá rabi Meir s tímto veršem, [který cituje] rabi Jehuda?

[Potřebuje jej] k tomu, co se učí v baraitě: Po pádu Sancheriva vyšel Chizkija a nalezl královské syny, kteří seděli ve zlatých vozech. Zavázal je přísahou, že nebudou sloužit modlám, jak je řečeno: „V onen den bude pět měst v egyptské zemi mluvit jazykem kenaanským