Proč tedy ještě potřebuji toto? Jestliže [jde o úmysl] jíst a jíst věc, která se obvykle nejí, a učí nás, že se sčítá – to se dozvíš z první části (závěrečné části), (neboť učí: poloviční olivový objem venku [a] poloviční olivový objem zítra je neplatná; z toho [plyne], že poloviční olivový objem zítra a poloviční olivový objem zítra je pigul).
הא תו למה לי אי לאכול ולאכול דבר שאין דרכו לאכול קמ"ל דמצטרף מרישא (דסיפא) שמעת מינה (דקתני כחצי זית בחוץ כחצי זית למחר פסול הא כחצי זית למחר וכחצי זית למחר פיגול)
MIŠNA: Kdo odebírá hrst z moučné oběti [s úmyslem] jíst její zbytky nebo obětovat v kouři její hrst zítra – v tomto rabi Josi souhlasí, že je to pigul a podléhá se za něj vyobcování. [S úmyslem] obětovat v kouři její kadidlo zítra – rabi Josi říká: Je neplatná, ale nepodléhá vyobcování; a mudrci říkají: Je to pigul a podléhá se za něj vyobcování.
מתני׳ הקומץ את המנחה לאכול שיריה או להקטיר קומצה למחר מודה רבי יוסי בזה שהוא פיגול וחייבין עליו כרת להקטיר לבונתה למחר רבי יוסי אומר פסול ואין בו כרת וחכ"א פיגול וחייבין עליו כרת
Řekli mu: Čím se to liší od zvířecí oběti? Řekl jim: U zvířecí oběti jsou její krev, její maso a její obětní části jedno, ale kadidlo není z moučné oběti.
אמרו לו מה שינה זה מן הזבח אמר להן שהזבח דמו ובשרו ואימוריו אחד ולבונה אינה מן המנחה:
Mohlo by tě napadnout, že důvodem rabiho Josiho je, že zastává názor, že se pigul nezpůsobuje [úmyslem] u poloviny toho, co [oběť] činí dovolenou, a [tedy] i v první části [případu by tak soudil];
מהו דתימא טעמא דר' יוסי משום דקסבר אין מפגלין בחצי מתיר ואפי' רישא נמי
Originál: Menachot 13a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.