Menachot 15b מנחות

…že [kdosi] zasel vinici svého druha, [když byla réva ve stadiu] semadar, a věc přišla před mudrce; ti zakázali semena a dovolili révu. Ale proč? Řekněme, že je to úsudek z lehčího na těžší (kal vachomer): Jestliže to, co zakazuje, samo zakázáno není, není snad správné, aby to, co přichází zakazovat, a nezakázalo, nebylo zakázáno?

Jak to lze srovnávat? Tam: konopí a lof zakázala Tóra (jak učíme v Mišně: Bylo-li jeho pole oseto konopím a lofem, nesmí na nich sít, protože ty plodí po tři roky); ostatní semena jsou zakázána jen podle rabínů. Toho, kdo spáchal přestupek, rabíni pokutovali; toho, kdo přestupek nespáchal, rabíni nepokutovali. Ale zde řekněme kal vachomer.

Jsou někteří, kdo to učí ohledně beránků: Rabi Elazar se otázal Rava: Kdo poráží beránky [s úmyslem] jíst [mimo určený čas] olivu z nich a z jejich chleba, jak je to?

Zda se beránci stanou pigulem, se netážu: jestliže se nestanou pigulem, je-li celá oliva z chleba, je snad otázkou, [je-li] z nich a z jejich chleba? Tážu se o tom, zda se chléb stane pigulem: připočítávají se beránci k chlebu, aby se stal pigulem, či nikoli?

Řekl mu: I v tomto případě je chléb pigulem a beránci nejsou pigulem. Ale proč? Řekněme kal vachomer: Jestliže to, co činí pigulem, samo se pigulem nestává, není snad správné, aby to, co přichází učinit pigulem, a neučinilo, se pigulem nestalo?

A používáme vůbec kal vachomer v takovém případě? Vždyť se učí v baraitě: Stalo se, že kdosi zasel vinici svého druha ve stadiu semadar atd. Ale proč? Řekněme kal vachomer: Jestliže to, co zakazuje, samo zakázáno není, není snad správné, aby to, co přichází zakazovat, a nezakázalo, nebylo zakázáno?

Jak to lze srovnávat? Tam: konopí a lof zakázala Tóra, ostatní semena jsou zakázána jen podle rabínů. Toho, kdo spáchal přestupek, rabíni pokutovali; toho, kdo přestupek nespáchal, rabíni nepokutovali. Ale zde řekněme kal vachomer.

Kdo to učí ohledně oběti díků, tím spíše [to platí] ohledně beránků. Kdo to však učí ohledně beránků, [to platí jen o] beráncích, protože ti jsou [s chlebem] navzájem spojeni máváním; ale oběť díků, která není [s chlebem] spojena máváním, nikoli.

Rabi Aba Zuti tu otázku formuloval takto: Rabi Elazar se otázal Rava: Kdo poráží beránka [s úmyslem] jíst olivu z jeho druha zítra, jak je to? Znamená „jeho druh“ [druhého] beránka, a tedy [chléb] nečiní pigulem, nebo snad znamená chléb, a činí jej pigulem?

Řekl mu: Učili jsme to: Porazil-li jednoho z beránků [s úmyslem] jíst z něho zítra, on je pigul a jeho druh je způsobilý; [s úmyslem] jíst z jeho druha zítra, oba jsou způsobilé. Vidíme tedy, že „jeho druh“ znamená beránka. – Snad [jde o případ], kdy to výslovně vyjádřil a řekl: „jeho druh beránek“.

MIŠNA: Obětní zvíře činí pigulem úlitby, jakmile byly posvěceny v nádobě – slova rabiho Meira. Úlitby však nečiní pigulem obětní zvíře. Jak? Kdo poráží obětní zvíře [s úmyslem] jíst z něho zítra – ono i jeho úlitby jsou pigul. [S úmyslem] obětovat jeho úlitby zítra – úlitby jsou pigul, obětní zvíře pigul není.

GEMARA: Naši učitelé učili: Za úlitby [doprovázející] zvířecí oběť je člověk vinen kvůli pigulu, protože krev oběti je dovoluje přinést – slova rabiho Meira.

Řekli rabimu Meirovi: Což nepřináší člověk svou oběť dnes a její úlitby až za deset dní? Řekl jim: I já jsem to řekl jen o těch, které se přinášejí spolu s obětí. Řekli mu: Vždyť je lze převést k jiné oběti.

Řekl Rava: Rabi Meir se domnívá, že byly [k oběti] pevně určeny porážkou, jako chleby oběti díků.

Naši učitelé učili: Za log oleje malomocného je člověk vinen kvůli pigulu, protože krev oběti za vinu jej dovoluje [nanést] na palce – slova rabiho Meira. Řekli rabimu Meirovi: Což nepřináší člověk svou oběť za vinu dnes a svůj log odsud až za deset dní?

Řekl jim: I já jsem to řekl jen o tom, který se přináší spolu s obětí za vinu. Řekli mu: Vždyť jej lze převést k jiné oběti za vinu. Řekl Rava: Rabi Meir se domnívá, že byly pevně určeny porážkou, jako chleby oběti díků.