Menachot 15a מנחות

Rabíni se domnívají, že čelenka smiřuje ohledně [věcí určených k] jedení, a rabi Jehuda se domnívá, že čelenka ohledně [věcí určených k] jedení nesmiřuje.

Rav Huna, syn Rava Natana, řekl Ravu Papovi: Ale [co] věci, které se obětují [na oltáři]? Vždyť čelenka smiřuje ohledně věcí, které se obětují, a přesto se přou,

neboť bylo učeno [v baraitě]: Stala-li se nečistou jedna z misek – rabi Jehuda říká: Obě ať se obětují v nečistotě, neboť oběť společenství se nedělí. A mudrci říkají: Nečistá [zůstává] ve své nečistotě a čistá ve své čistotě.

A dále Rav Aši řekl: Pojď a slyš: Rabi Jehuda říká: I když je jeden kmen nečistý a všechny [ostatní] kmeny čisté, ať se [oběť] koná v nečistotě, neboť oběti společenství se nedělí. A co zde [má co dělat] „čelenka smiřuje“?

A dále, vždyť Ravina řekl: Pojď a slyš: Stal-li se nečistým jeden z bochníků nebo jedna z řad – rabi Jehuda říká: Obojí ať jde do místa spálení, neboť oběť společenství se nedělí. A mudrci říkají: Nečisté [zůstává] ve své nečistotě a čisté ať se jí.

A kdyby tomu tak bylo, měl by říci: „neboť čelenka ohledně [věcí k] jedení nesmiřuje“! Spíše řekl rabi Jochanan: V ústech rabiho Jehudy je to ustálené učení, že oběť společenství se nedělí.

MIŠNA: Děkovná oběť způsobuje pigul chleba, ale chléb nezpůsobuje pigul děkovné oběti. Jak? Porazil-li děkovnou oběť [s úmyslem] jíst z ní zítra, ona i chléb jsou pigul. [S úmyslem] jíst z chleba zítra – chléb je pigul, ale děkovná oběť není pigul.

Beránci způsobují pigul chleba, ale chléb nezpůsobuje pigul beránků. Jak? Kdo poráží beránky [s úmyslem] jíst z nich zítra – oni i chléb jsou pigul. [S úmyslem] jíst chléb zítra – chléb je pigul, ale beránci nejsou pigul.

GEMARA: Jaký je důvod? Řekneš-li, že kvůli [výroku] Rava Kahany, neboť Rav Kahana řekl: Odkud [víme], že chleby děkovné oběti se nazývají „děkovná oběť“? Neboť je řečeno: „a přinese spolu s děkovnou obětí bochníky“ (Lv 7,12) –

je-li tomu tak, [mělo by to platit] i obráceně! – To není obtížné: chléb se nazývá „děkovná oběť“, [ale] děkovná oběť se nenazývá „chléb“.

Ale to, co učí: „beránci způsobují pigul chleba, ale chléb nezpůsobuje pigul beránků“ – kde jsme našli, že by se chléb nazýval „beránci“? Spíše je toto důvod: chléb [přichází] kvůli děkovné oběti, ale děkovná oběť [nepřichází] kvůli chlebu; chléb [přichází] kvůli beránkům, ale beránci [nepřicházejí] kvůli chlebu.

A jsou potřebné [oba případy]. Neboť kdyby nás učil [jen] o děkovné oběti, [řekl bych]: tam se děkovná oběť nestává pigulem, když způsobí pigul u chleba, protože nebyly vzájemně spojeny mácháním; ale beránci, kteří byli vzájemně spojeni mácháním, řekl bych, že když způsobí pigul u chleba, ať se pigulem stanou i beránci. Jsou [tedy] potřebné.

Rabi Elazar se ptal Rava: Kdo poráží děkovnou oběť [s úmyslem] jíst olivový objem z ní a z jejího chleba zítra, jak je to? Na to, zda se pigulem stane děkovná oběť, se neptám: nyní, když [úmysl] celý [se týká] jejího chleba, nestává se pigulem; [když] z ní a z jejího chleba, je třeba se ptát?

Ptám se na to, zda se pigulem stane chléb: sčítá se děkovná oběť [s chlebem], aby se chléb stal pigulem, nebo ne?

Odpověděl mu: I v tomto [případě] je chléb pigul a děkovná oběť není pigul. Ale proč? Řekněme úsudek z lehčího na těžší (kal va-chomer): jestliže (děkovná oběť), která způsobuje pigul, se pigulem nestává, [pak to], co přichází způsobit pigul a nezpůsobilo pigul, není snad podle úsudku, že se pigulem nestane?

A používáme úsudek z lehčího na těžší tímto způsobem? Vždyť bylo učeno [v baraitě]: Stalo se, že jeden