Menachot 16b מנחות

Ale vždyť se učí „ať… ať“! – Je to obtíž.

Řekl Mistr: Rabi Meir říká: Je to pigul a je se za něj vinen karet. Avšak karet přece nepostihuje, dokud nebylo přineseno všechno, co [oběť] dovoluje.

Neboť řekl Mistr: „Bude přijata“ – jak je tomu s přijetím způsobilé [oběti], tak je tomu s přijetím nezpůsobilé. Jako přijetí způsobilé [nastává], až když bylo přineseno všechno, co ji dovoluje, tak i přijetí nezpůsobilé, až když bylo přineseno všechno, co ji dovoluje.

A tento, jakmile měl [nepatřičnou] myšlenku uvnitř, oběť zneplatnil; když pak kropí ve Svatyni, kropí jen pouhou vodu.

Řekl Raba: Najdeš to u čtyř býků a čtyř kozlů.

Rava řekl: Klidně řekni i jeden býk a jeden kozel – pro pigul [krev] způsobuje přijetí.

Čtyřicet tři? Vždyť se učí v baraitě čtyřicet sedm! – To není obtíž: toto je podle toho, kdo říká, že se [krev býka a kozla] pro [pokropení] rohů [oltáře] smíchává, a toto podle toho, kdo říká, že se nesmíchává.

Vždyť se učí čtyřicet osm! – To není obtíž: toto je podle toho, kdo říká, že zbytky [krve] jsou nezbytné, a toto podle toho, kdo říká, že zbytky nezbytné nejsou.

Tázali se: Učinil-li pigulem při přenášení, jak je to?

Řekl rabi Jochanan: Přenášení je jako odebrání hrsti. Reš Lakiš řekl: Přenášení je jako spálení.

Podle Reše Lakiše je to pochopitelné, neboť existuje i přenášení kadidla. Ale podle rabiho Jochanana, jaký je důvod?

Řekl Rava: Rabi Jochanan se domnívá, že každá služba, která [sama] nedovoluje, je dostatečně významná, aby se při ní samotné dalo učinit pigulem.

Řekl mu Abaje: Hle, porážka jednoho z beránků je službou, která [sama chléb] nedovoluje, a přesto se přou.

Neboť učíme v Mišně: Porazil-li jednoho z beránků [s úmyslem] jíst oba chleby zítra, [nebo] spálil-li jednu z misek [kadidla s úmyslem] jíst obě řady zítra – rabi Meir říká: Je to pigul a je se za něj vinen karet. Mudrci však říkají: Nepostihuje to karet, dokud neučiní pigulem při všem, co dovoluje.

Řekl mu: Myslíš snad, že chléb je posvěcen [už] v peci? Porážka beránků jej posvěcuje, a to, co přichází posvětit, je jako to, co přichází dovolit.

Namítl Rav Šimi bar Aši: Jiní říkají: Uvedl-li [ve své myšlence] obřezané před neobřezanými, je [oběť] způsobilá; uvedl-li neobřezané před obřezanými, je nezpůsobilá.

A máme za to, že [zde] se přou o polovinu toho, co dovoluje. Řekl mu: Myslíš snad, že krev v hrdle zvířete je [už] posvěcena? Nůž ji posvěcuje, a to, co přichází posvětit, je jako to, co přichází dovolit.

Pojď a slyš: Kdy to platí? Při odebrání hrsti, při vložení do nádoby a při přenášení.

Není to snad přenášení ke spálení? – Ne, je to přenášení související s vložením do nádoby.

Je-li tomu tak, místo „při vložení do nádoby a při přenášení“ mělo by se říci „při přenášení a při vložení do nádoby“! – To není obtíž: uč to tak.

„Přišel ke spálení“ – mělo by se říci „přišel k přenášení“! – To není obtíž: protože přenášení slouží ke spálení, nazývá je spálením.

Ale „položil hrst mlčky“ – mělo by se říci „přenesl“! – Je to obtíž.

Spálil-li [hrst po částech velikosti] sezamového zrnka [s úmyslem při každém] jíst sezamové zrnko [zbytků zítra], až byla celá hrst spotřebována – Rav Chisda, Rav Hamnuna a Rav Šešet: jeden řekl, že je to pigul, druhý řekl, že je nezpůsobilá, a třetí řekl, že je způsobilá.

Řekněme, že ten, kdo řekl „pigul“, je jako rabi Meir; kdo řekl „nezpůsobilá“, jako rabíni; a kdo řekl „způsobilá“, jako Rabi.

Odkud to? Snad rabi Meir tam říká své jen proto, že myslel na [plnou] míru, ale zde, kde na [plnou] míru nemyslel, ne.

A rabíni tam říkají své jen proto, že nemyslel na celé to, co dovoluje; ale zde, kde myslel na celé to, co dovoluje, i oni připouštějí, že je to pigul.

A Rabi tam říká své jen proto, že [svůj úmysl] nedoplnil v rámci téže služby; ale zde, kde jej doplnil v rámci téže služby, i on připouští, že je nezpůsobilá.

Nýbrž: kdo řekl „pigul“, [mluví] podle všech; kdo řekl „nezpůsobilá“, podle všech; a kdo řekl „způsobilá“, podle všech.

Kdo řekl „pigul“ podle všech, se domnívá, že takto se jí i takto se spaluje. Kdo řekl „nezpůsobilá“ podle všech, se domnívá, že takto se nejí ani nespaluje, a je to tedy jako moučná oběť, která nebyla spálena. A kdo řekl „způsobilá“ podle všech, se domnívá, že takto se spaluje, ale takto se nejí.

Řekli