Menachot 17a מנחות

bystří [učenci] z Pumbedity: Spálení činí pigulem [jiné] spálení. A dokonce i podle rabínů, kteří říkají, že se nečiní pigulem při polovině toho, co dovoluje – to platí jen tam, kde myslel na zbytky a kadidlo zůstává netknuté; ale zde, kde myslel na kadidlo, je to, jako by myslel na celé to, co dovoluje.

Řekl Rava: I my jsme to učili: Toto je pravidlo: Každý, kdo odebírá hrst, vkládá do nádoby, přenáší či spaluje [s úmyslem] jíst něco, co se obvykle jí, či spálit něco, co se obvykle spaluje, mimo jeho místo – je nezpůsobilá a karet za ni není; mimo jeho čas – je to pigul a je se za něj vinen karet.

Není snad spálení obdobné ostatním? Jako u ostatních [platí úmysl] jak jíst, tak spálit, tak i u spálení [platí úmysl] jak jíst, tak spálit.

Ne: u ostatních jak jíst, tak spálit; u spálení jíst ano, spálit ne.

Rav Menaše bar Gada seděl před Abajem a říkal jménem Rava Chisdy: Spálení nečiní pigulem [jiné] spálení, a to ani podle rabiho Meira, který říká, že se činí pigulem při polovině toho, co dovoluje.

To platí jen tam, kde myslel na zbytky, neboť hrst je to, co je dovoluje; ale zde, kde hrst není tím, co dovoluje kadidlo, nemůže jím učinit pigul.

Řekl mu Abaje: Pronášíš to, můj pane, jménem Rava? Řekl mu: Ano. Bylo také řečeno: Řekl Rav Chisda, řekl Rav: Spálení nečiní pigulem [jiné] spálení.

Řekl Rav Jaakov bar Idi jménem Abajeho: I my jsme to učili: Porazil-li jednoho z beránků [s úmyslem] jíst z něho zítra, on je pigul a jeho druh je způsobilý; [s úmyslem] jíst z jeho druha zítra, oba jsou způsobilé. Jaký je důvod? Není to snad proto, že jelikož [onen beránek] není tím, co ho dovoluje, nemůže jím učinit pigul?

Ne: tam je tomu tak, protože [beránci] nejsou spojeni v jedné nádobě; ale zde, kde jsou [hrst a kadidlo] spojeny v jedné nádobě, jsou jako jedno.

Řekl Rav Hamnuna: Tuto věc mi vštípil rabi Chanina a váží mi tolik jako celé mé učení: Spálil-li hrst [s úmyslem] spálit kadidlo [zítra] (a kadidlo [s úmyslem]) jíst zbytky zítra – je to pigul.

Co nás tím učí? Chce-li nás učit, že spálení činí pigulem [jiné] spálení, ať řekne: spálil hrst [s úmyslem] spálit kadidlo [zítra]. Chce-li nás učit, že se činí pigulem při polovině toho, co dovoluje, ať řekne: spálil hrst [s úmyslem] jíst zbytky zítra. Chce-li nás učit obojí, ať řekne: spálil hrst [s úmyslem] spálit kadidlo a jíst zbytky zítra.

Řekl Rav Ada bar Ahava: Ve skutečnosti se domnívá, že spálení nečiní pigulem [jiné] spálení a že se nečiní pigulem při polovině toho, co dovoluje; zde je tomu však jinak, protože se myšlenka rozprostřela po celé moučné oběti.

Tanaita přednesl před Ravem Jicchakem bar Abou: Spálil-li hrst [s úmyslem] jíst zbytky [zítra], je to podle všech pigul. – Vždyť se o tom přou! Nýbrž řekni: podle všech je nezpůsobilá.

Ať tedy řekne: „toto je pigul“, a je to [podle] rabiho Meira! – Tanaita to učil „podle všech“; pigul s „nezpůsobilou“ mohl zaměnit, ale „toto je“ s „podle všech“ by nezaměnil.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Kdo odebírá hrst z moučné oběti“.

MIŠNA: Kdo odebírá hrst z moučné oběti [s úmyslem] jíst něco, co se obvykle nejí, či spálit něco, co se obvykle nespaluje [mimo čas či místo], – je způsobilá. Rabi Eliezer ji zneplatňuje.

[S úmyslem] jíst něco, co se obvykle jí, či spálit něco, co se obvykle spaluje, [ale] méně než olivu – je způsobilá. [S úmyslem] jíst polovinu olivy a spálit polovinu olivy – je způsobilá, neboť jedení a spálení se nesčítají.

GEMARA: Řekl rabi Asi, řekl rabi Jochanan: Jaký je důvod rabiho Eliezera? Verš říká: „A bude-li jedením jedeno z masa jeho pokojné oběti“ (Lv 7,18) – Písmo mluví o dvou jedeních: jedno je jedení člověkem a druhé je jedení oltářem; aby ti řeklo: Jako se [zneplatňující] myšlenka uplatní při jedení člověkem, tak se uplatní i při jedení oltářem.

A jako se myšlenka uplatní od jedení člověkem k jedení člověkem a od jedení oltářem k jedení oltářem, tak se uplatní i od jedení člověkem k oltáři a od jedení oltářem k člověku.

Jaký je důvod? Protože Milosrdný vyjádřil spálení výrazem jedení.

A rabíni? To, že to Milosrdný vyjádřil výrazem jedení,