bystří [učenci] z Pumbedity: Spálení činí pigulem [jiné] spálení. A dokonce i podle rabínů, kteří říkají, že se nečiní pigulem při polovině toho, co dovoluje – to platí jen tam, kde myslel na zbytky a kadidlo zůstává netknuté; ale zde, kde myslel na kadidlo, je to, jako by myslel na celé to, co dovoluje.
חריפי דפומבדיתא הקטרה מפגלת הקטרה ואפילו לרבנן דאמרי אין מפגלין בחצי מתיר ה"מ היכא דחישב ביה בשירים ולבונה במילתא קיימא אבל הכא דחישב לה בלבונה כמה דחישב ביה בכוליה מתיר דמי
Řekl Rava: I my jsme to učili: Toto je pravidlo: Každý, kdo odebírá hrst, vkládá do nádoby, přenáší či spaluje [s úmyslem] jíst něco, co se obvykle jí, či spálit něco, co se obvykle spaluje, mimo jeho místo – je nezpůsobilá a karet za ni není; mimo jeho čas – je to pigul a je se za něj vinen karet.
אמר רבא אף אנן נמי תנינא זה הכלל כל הקומץ ונותן בכלי והמוליך והמקטיר לאכול דבר שדרכו לאכול ולהקטיר דבר שדרכו להקטיר חוץ למקומו פסול ואין בו כרת חוץ לזמנו פגול וחייבין עליו כרת
Rav Menaše bar Gada seděl před Abajem a říkal jménem Rava Chisdy: Spálení nečiní pigulem [jiné] spálení, a to ani podle rabiho Meira, který říká, že se činí pigulem při polovině toho, co dovoluje.
יתיב רב מנשיא בר גדא קמיה דאביי ויתיב וקא אמר משמיה דרב חסדא אין הקטרה מפגלת הקטרה ואפילו לר"מ דאמר מפגלין בחצי מתיר
Řekl Rav Jaakov bar Idi jménem Abajeho: I my jsme to učili: Porazil-li jednoho z beránků [s úmyslem] jíst z něho zítra, on je pigul a jeho druh je způsobilý; [s úmyslem] jíst z jeho druha zítra, oba jsou způsobilé. Jaký je důvod? Není to snad proto, že jelikož [onen beránek] není tím, co ho dovoluje, nemůže jím učinit pigul?
אמר רב יעקב בר אידי משמיה דאביי אף אנן נמי תנינא שחט אחד מן הכבשים לאכול ממנו למחר הוא פיגול וחבירו כשר לאכול מחבירו למחר שניהם כשרין מ"ט לאו משום דכיון דלאו מתיר דידיה הוא לא מצי מפגל ביה
Řekl Rav Hamnuna: Tuto věc mi vštípil rabi Chanina a váží mi tolik jako celé mé učení: Spálil-li hrst [s úmyslem] spálit kadidlo [zítra] (a kadidlo [s úmyslem]) jíst zbytky zítra – je to pigul.
אמר רב המנונא הא מילתא אבלע לי רבי חנינא ותקילא לי ככוליה תלמודאי הקטיר קומץ להקטיר לבונה (ולבונה) לאכול שירים למחר פגול
Co nás tím učí? Chce-li nás učit, že spálení činí pigulem [jiné] spálení, ať řekne: spálil hrst [s úmyslem] spálit kadidlo [zítra]. Chce-li nás učit, že se činí pigulem při polovině toho, co dovoluje, ať řekne: spálil hrst [s úmyslem] jíst zbytky zítra. Chce-li nás učit obojí, ať řekne: spálil hrst [s úmyslem] spálit kadidlo a jíst zbytky zítra.
מאי קמ"ל אי הקטרה מפגלת הקטרה קמ"ל לימא הקטיר קומץ להקטיר לבונה אי מפגלין בחצי מתיר קמ"ל לימא הקטיר קומץ לאכול שירים למחר אי תרוייהו (אתא) קמ"ל לימא הקטיר קומץ להקטיר לבונה ולאכול שירים למחר
Řekl Rav Ada bar Ahava: Ve skutečnosti se domnívá, že spálení nečiní pigulem [jiné] spálení a že se nečiní pigulem při polovině toho, co dovoluje; zde je tomu však jinak, protože se myšlenka rozprostřela po celé moučné oběti.
אמר רב אדא בר אהבה לעולם קסבר אין הקטרה מפגלת הקטרה ואין מפגלין בחצי מתיר ושאני הכא דפשטא ליה מחשבה בכולה מנחה
Tanaita přednesl před Ravem Jicchakem bar Abou: Spálil-li hrst [s úmyslem] jíst zbytky [zítra], je to podle všech pigul. – Vždyť se o tom přou! Nýbrž řekni: podle všech je nezpůsobilá.
תני תנא קמיה דרב יצחק בר אבא הקטיר קומץ לאכול שירים לדברי הכל פגול והא מיפלג פליגי אלא אימא לדברי הכל פסול
Ať tedy řekne: „toto je pigul“, a je to [podle]rabiho Meira! – Tanaita to učil „podle všech“; pigul s „nezpůsobilou“ mohl zaměnit, ale „toto je“ s „podle všech“ by nezaměnil.
ולימא ה"ז פגול ור"מ היא תנא דברי הכל אתניוה פיגול בפסול מיחלף ליה הרי זה בדברי הכל לא מיחלף ליה:
MIŠNA: Kdo odebírá hrst z moučné oběti [s úmyslem] jíst něco, co se obvykle nejí, či spálit něco, co se obvykle nespaluje [mimo čas či místo], – je způsobilá. Rabi Eliezer ji zneplatňuje.
מתני׳ הקומץ את המנחה לאכול דבר שאין דרכו לאכול ולהקטיר דבר שאין דרכו להקטיר כשר ר"א פוסל
[S úmyslem] jíst něco, co se obvykle jí, či spálit něco, co se obvykle spaluje, [ale] méně než olivu – je způsobilá. [S úmyslem] jíst polovinu olivy a spálit polovinu olivy – je způsobilá, neboť jedení a spálení se nesčítají.
לאכול דבר שדרכו לאכול ולהקטיר דבר שדרכו להקטיר פחות מכזית כשר לאכול כחצי זית ולהקטיר כחצי זית כשר שאין אכילה והקטרה מצטרפין:
GEMARA: Řekl rabi Asi, řekl rabi Jochanan: Jaký je důvod rabiho Eliezera? Verš říká: „A bude-li jedením jedeno z masa jeho pokojné oběti“ (Lv 7,18) – Písmo mluví o dvou jedeních: jedno je jedení člověkem a druhé je jedení oltářem; aby ti řeklo: Jako se [zneplatňující] myšlenka uplatní při jedení člověkem, tak se uplatní i při jedení oltářem.
גמ׳ א"ר אסי א"ר יוחנן מ"ט דר"א אמר קרא (ויקרא ז, יח) ואם האכל יאכל מבשר זבח שלמיו בשתי אכילות הכתוב מדבר אחד אכילת אדם ואחד אכילת מזבח לומר לך כשם שמחשבין באכילת אדם כך מחשבין באכילת מזבח
A jako se myšlenka uplatní od jedení člověkem k jedení člověkem a od jedení oltářem k jedení oltářem, tak se uplatní i od jedení člověkem k oltáři a od jedení oltářem k člověku.
וכשם שמחשבין מאכילת אדם לאכילת אדם ומאכילת מזבח לאכילת מזבח כך מחשבין מאכילת אדם למזבח ומאכילת מזבח לאדם
A rabíni? To, že to Milosrdný vyjádřil výrazem jedení,
ורבנן האי דאפקינהו רחמנא בלשון אכילה
Originál: Menachot 17a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.