A řekl Raba: Z toho vyplývá, že horní uzel je [povinností] z Tóry. Kdyby tě napadlo, že je rabínský, proč bylo třeba povolovat lněný plášť s cicit? To je přece zřejmé: Kdo sešije jedním stehem, to není spojení! [Bez uzlu by vlna s plátnem nebyla spojena a nešlo by o smíšeninu.] Z toho tedy vyplývá, že je z Tóry.
ואמר רבה שמע מינה קשר עליון דאורייתא דאי ס"ד דרבנן מאי איצטריך למישרי סדין בציצית פשיטא התוכף תכיפה אחת אינו חיבור אלא שמע מינה דאורייתא
Řekl Raba bar Rav Ada, řekl Rav Ada, řekl Rav: Přetrhla-li se nit u svého kořene, je [cicit] nezpůsobilá. Rav Nachman seděl a říkal toto učení. Rava namítl Ravu Nachmanovi: O čem to platí? Na začátku; ale na konci [stačí] jejich zbytky a jejich ústřižky v jakékoli míře.
אמר רבה בר רב אדא אמר רב אדא אמר רב אם נפסק החוט מעיקרו פסולה יתיב רב נחמן וקא אמר להא שמעתא איתיביה רבא לרב נחמן במה דברים אמורים בתחילתו אבל סופו שיריו וגרדומיו כל שהוא
Co jsou „jejich zbytky“ a co „jejich ústřižky“? Neznamená to snad: „jejich zbytky“ – že se z nich [některé] přetrhly a [jiné] z nich zůstaly; „jejich ústřižky“ – že se ustřihly [všechny, ale zůstaly z nich kusy]?
מאי שיריו ומאי גרדומיו מאי לאו שיריו דאיפסיק מינייהו ואישתייר מינייהו גרדומיו דאיגרדום איגרדומי
Ne, učí jedinou věc: zbytky jejich ústřižků v jakékoli míře. Ať tedy řekne [jen] „jejich ústřižky“ – proč potřebuji „jejich zbytky“? Tím nám chce říci, že u ústřižků potřebujeme zbytek takový, aby se z nich dala udělat smyčka.
לא חדא קתני שיורי גרדומיו כל שהוא ולימא גרדומיו שיריו למה לי הא קמ"ל דבעינן שיורא לגרדומיו כדי לענבן
Raba seděl a říkal jménem Rava: Nit, kterou se ovíjí, se započítává do počtu [nití]. Řekl mu Rav Josef: To řekl Šmuel, a ne Rav. Bylo to řečeno i [takto]: Řekl Raba bar bar Chana: Vyprávěl mi rabi Jošija z Uši: Nit, kterou se ovíjí, se započítává do počtu.
יתיב רבה וקאמר משמיה דרב חוט של כרך עולה מן המנין אמר ליה רב יוסף שמואל אמרה ולא רב איתמר נמי אמר רבה בר בר חנה סח לי רבי יאשיה דמן אושא חוט של כרך עולה לה מן המנין
יתיב רבא וקא אמר משמיה דשמואל תכלת שכרך רובה כשרה אמר ליה רב יוסף רב אמרה ולא שמואל איתמר נמי אמר רב הונא בר יהודה אמר רב ששת אמר רב ירמיה בר אבא אמר רב תכלת שכרך רובה כשרה
Rav Chija, syn Rava Natana, učil takto: Řekl Rav Huna, řekl Rav Šešet, řekl rabi Jirmeja bar Aba, řekl Rav: Techelet, jejíž větší část ovinul, je způsobilá; a i kdyby jí ovinul jen jeden článek, je způsobilá. A ozdobou techeletu je [jedna] třetina pletence a dvě třetiny volných větví.
רב חייא בריה דרב נתן מתני הכי אמר רב הונא אמר רב ששת אמר רב ירמיה בר אבא אמר רב תכלת שכרך רובה כשרה ואפילו לא כרך בה אלא חוליא אחת כשרה ונויי תכלת שליש גדיל ושני שלישי ענף
A jaká je míra článku? Učí baraita: Rabi říká: Aby ovinul jednou, podruhé a potřetí. Učilo se: Kdo dává méně, ať nedá méně než sedm [článků], a kdo přidává, ať nepřidá nad třináct.
וכמה שיעור חוליא תניא רבי אומר כדי שיכרוך וישנה וישלש תאנא הפוחת לא יפחות משבע והמוסיף לא יוסיף על שלש עשרה
Kdo dává méně, ať nedá méně než sedm – odpovídajících sedmi nebesům; a kdo přidává, ať nepřidá nad třináct – odpovídajících sedmi nebesům a šesti prostorům mezi nimi.
הפוחת לא יפחות משבע כנגד שבעה רקיעים והמוסיף לא יוסיף על שלש עשרה כנגד שבעה רקיעין וששה אוירין שביניהם
Učilo se: Když začíná, začíná bílou – „cípu“, [nitě] stejného druhu jako cíp; a když končí, končí bílou, [neboť] ve svatosti se stoupá a nesestupuje se.
תנא כשהוא מתחיל מתחיל בלבן הכנף מין כנף וכשהוא מסיים מסיים בלבן מעלין בקודש ולא מורידין
Rav a Raba bar bar Chana spolu seděli. Šel kolem jeden muž, zahalený pláštěm, který byl celý z techeletu, a dal na něj techelet
רב ורבה בר בר חנה הוו יתבי הוה קא חליף ואזיל ההוא גברא דמיכסי גלימא דכולה תכלתא ורמי ליה תכלתא
Originál: Menachot 39a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.