Menachot 76a מנחות

MIŠNA: Všechny moučné oběti vyžadují tři sta tření a pět set úderů [při hnětení]. Tření a údery [se provádějí] s pšenicí; rabi Josi říká: s těstem. Všechny moučné oběti se přinášejí po deseti [bochnících], kromě chlebů předložení a pečiva velekněze, které se přinášejí po dvanácti – slova rabiho Jehudy. Rabi Meir říká: Všechny se přinášejí po dvanácti, kromě bochníků oběti díků a [bochníků] nazíra, které se přinášejí po deseti.

GEMARA: Bylo učeno: Jednou tře, dvakrát udeří; dvakrát tře, třikrát udeří. Rabi Jirmeja se tázal: Je pohyb tam a zpět jedno [tření], nebo je pohyb tam a zpět dvě? Jak je to? Zůstává to nerozhodnuto.

„Tření a údery s pšenicí; rabi Josi říká: s těstem“: Tázali se: S těstem, a ne s pšenicí, nebo i s těstem? Pojď a slyš, neboť bylo učeno [v baraitě]: Tření a údery s pšenicí; rabi Josi říká: Tření a údery s těstem.

„Všechny moučné oběti se přinášejí atd. … po dvanácti“: O chlebech předložení je to výslovně psáno.

Pečivo velekněze – vyvozuje se to ze [slova] „ustanovení“, „ustanovení“ z chlebů předložení.

Odkud víme, že všechny moučné oběti, které se přinášejí po deseti [, se tak přinášejí]? Vyvozuje se to z chlebů oběti díků: jako tam deset, tak i zde deset. Ale ať se to vyvodí z chlebů předložení: jako tam dvanáct, tak i zde dvanáct!

Je rozumné, že se to mělo vyvodit z chlebů oběti díků, neboť [s nimi sdílejí tyto rysy]: [oběť] jednotlivce, dobrovolná, s olejem, může se stát neplatnou, [nepřináší se] o šabatu ani v nečistotě.

Naopak, mělo se to vyvodit z chlebů předložení, neboť [s nimi sdílejí tyto rysy]: posvěcení [v nádobě], kadidlo, nekvašenost a [že jsou obětí] samy o sobě!

Těch [prvních rysů] je více.

A jestliže zastáváme názor, že věc vyvozená na základě shodného výrazu může dále sloužit k vyvození na základě analogie, ať se to vyvodí z pečiva velekněze: jako tam dvanáct, tak i zde dvanáct!

Je rozumné, že se to mělo vyvodit z chlebů oběti díků, neboť [s nimi sdílejí tyto rysy]: [oběť] obyčejného člověka, dobrovolná, [nepřináší se po] polovinách,

[podléhá zákonu] o piggul, [nepřináší se] o šabatu ani v nečistotě.

Naopak, mělo se to vyvodit z pečiva velekněze, neboť [s ním sdílejí tyto rysy]: desetina [efy], posvátná nádoba, kadidlo,

nekvašenost, [oběť] sama o sobě, přiblížení [k oltáři] a [pálení na] ohni – a těch je více!

[Rabi Jehuda] dává přednost [vyvození] obyčejného člověka z obyčejného člověka.

„Rabi Meir říká: Všechny se přinášejí po dvanácti“: Co zastává? Zastává-li názor, že věc vyvozená na základě shodného výrazu může dále sloužit k vyvození na základě analogie, vyvozuje to z pečiva velekněze, neboť těch [rysů] je více.

Zastává-li názor, že věc vyvozená na základě shodného výrazu nemůže dále sloužit k vyvození na základě analogie, vyvozuje to z chlebů předložení – dává přednost [vyvození] posvěceného z posvěceného.

„Kromě chlebů oběti díků a [chlebů] nazíra, které se přinášejí po deseti“: O chlebech oběti díků je to výslovně psáno.

[Chleby] nazíra – neboť mistr řekl: „jeho pokojné oběti“ – aby zahrnul pokojnou oběť nazíra.

Řekl Rav Tobi bar Kisna, řekl Šmuel: Chleby oběti díků, které upekl jako čtyři bochníky, [povinnosti] dostál. Ale vždyť pro [splnění] přikázání potřebujeme čtyřicet!

A vždyť z nich musí oddělit dávku [pro kohena]! A kdybys řekl, že ji oddělí z každého [bochníku] – Milosrdný řekl „jeden“, aby nebral odlomený kus! [Jde o případ], kdy je oddělil při hnětení.

Namítali: Všechny moučné oběti, u nichž zvýšil počet jejich bochníků nebo snížil počet jejich bochníků, jsou platné, kromě chlebů předložení, pečiva velekněze, chlebů oběti díků a [chlebů] nazíra!