Pokud pokojné oběti společenství – to vyplývá ze zahrnutí ve verších: „Na velesvatém místě to budeš jíst; každý muž to bude jíst“ (Nu 18,10) – to učí o pokojných obětech společenství, že je jedí jen mužští kohanim.
אי זבחי שלמי ציבור מרבויא דקראי אתי (במדבר יח, י) בקדש הקדשים תאכלנו כל זכר (בכהנים) יאכל אותו לימד על זבחי שלמי ציבור שאין נאכלים אלא לזכרי כהונה
„Oběť za vinu“ – jako u oběti za vinu není plod ani placenta jí posvěcen, tak u všech není plod ani placenta posvěcen. Zastává názor, že mláďata zasvěcených zvířat jsou svatá [až] svým vznikem, a usuzuje se o možném z nemožného.
אשם מה אשם אין שפיר ושליא קדוש בו אף כל אין שפיר ושליא קדוש בו קסבר ולדות קדשים בהוייתן הן קדושים ודנין אפשר משאי אפשר
„[Oběti] zasvěcení“ – jako se zbytky [obětí] zasvěcení spalují, ale zbytky [v podobě] živých zvířat se nespalují, tak se u všech zbytky spalují, ale zbytky [v podobě] živých zvířat se nespalují.
מלואים מה מלואים מותריהן בשריפה ואין בעלי חיים מותריהן בשריפה אף כל מותריהן בשריפה ואין בעלי חיים מותריהן בשריפה
V baraitě bylo učeno jménem rabiho Akivy: „Toto je zákon“ atd. – „moučná oběť“: jako moučná oběť posvěcuje to, co ji vstřebá, tak všechny posvěcují to, co je vstřebá.
במתניתא תנא משמיה דר' עקיבא (ויקרא ז, לז) זאת התורה כו' מנחה מה מנחה מקדשת בבלוע אף כל מקדשת בבלוע
A bylo třeba to napsat u oběti za hřích a bylo třeba to napsat u moučné oběti. Kdyby to Milosrdný napsal [jen] u moučné oběti, [řekl bych, že to platí], protože je měkká a vstřebává se; ale u oběti za hřích bych řekl, že ne. A kdyby to Milosrdný napsal [jen] u oběti za hřích, [řekl bych, že to platí], protože maso se díky tuku vaří [a vsakuje]; ale u moučné oběti bych řekl, že ne. Je to tedy potřebné.
ואיצטריך למכתב בחטאת ואיצטריך למכתב במנחה דאי כתב רחמנא במנחה משום דרכיכא בלעה אבל חטאת אימא לא ואי כתב רחמנא בחטאת משום דבשר אגב דשמן קדיר אבל מנחה אימא לא צריכא
„Oběť za hřích“ – jako oběť za hřích se přináší jen z nesvatého, ve dne a pravou rukou, tak se všechny přinášejí jen z nesvatého, ve dne a pravou rukou.
חטאת מה חטאת אינה באה אלא מן החולין וביום ובידו הימנית אף כל אינו בא אלא מן החולין וביום ובידו הימנית
A odkud [víme to] o samotné oběti za hřích? Řekl Rav Chisda: Protože verš říká: „A Áron přivede svého býčka k oběti za hřích“ (Lv 16,6) – „svého“, z vlastního [majetku], a ne z desátku.
וחטאת גופה מנלן אמר ר' חסדא דאמר קרא (ויקרא טז, ו) והקריב אהרן את פר החטאת אשר לו לו משלו ולא משל מעשר
„Pravou rukou“ – to vyplývá z [výroku] Raby bar bar Chany, neboť řekl Raba bar bar Chana, řekl Reš Lakiš: Všude, kde je řečeno „prst“ a [kde jde o] kněžskou [službu], [míní se] jen pravá [ruka]. Uvedl to jen mimochodem.
בידו הימנית מדרבה בר בר חנה נפקא דאמר רבה בר בר חנה אמר ריש לקיש כל מקום שנאמר אצבע וכהונה אינו אלא ימין כדי נסבה
A rabi Akiva – [verš] „A obětuješ pesach“ (Dt 16,2)
ור' עקיבא האי (דברים טז, ב) וזבחת פסח
Originál: Menachot 83a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.