Mluvil podle slov rabiho Eliezera: Podle mne se neusuzuje o možném z nemožného; podle tebe, který říkáš, že se usuzuje o možném z nemožného – co [lze vyvodit] z egyptského pesachu, který nevyžadoval podání krve a [pálení] částí na oltáři, pro pesach budoucích pokolení, který vyžaduje podání krve a [pálení] částí na oltáři?
לדבריו דר' אליעזר קאמר לדידי אין דנין אפשר משאי אפשר לדידך דאמרת דנין אפשר משאי אפשר מה לפסח מצרים שכן אינו טעון מתן דמים ואימורין לגבי מזבח תאמר בפסח דורות שטעון מתן דמים ואימורין לגבי מזבח
Mluvil k němu podle slov rabiho Akivy: Podle mne se usuzuje o možném z nemožného, a vůči oné námitce dokazuje [opak] pesach na poušti; podle tebe, který říkáš, že se neusuzuje o možném z nemožného, [platí] „a budeš konat“.
לדבריו דרבי עקיבא קאמר ליה לדידי דנין אפשר משאי אפשר ומשום האי פירכא פסח מדבר יוכיח לדידך דאמרת אין דנין אפשר משאי אפשר ועבדת
A v Tarbice [školy] řekli: Copak věc vyvozená přirovnáním může dále sloužit k vyvození přirovnáním? Bylo to řečeno v obecnosti: pesach je celý jedna věc.
ובתרביצא אמור וכי דבר הלמד בהיקש חוזר ומלמד בהיקש בכללא איתמר פסח כוליה חדא מילתא היא
A rabi Akiva – odkud ví, že pesach se přináší jen z nesvatého? Vyvozuje to z toho, co řekl Šmuel jménem rabiho Eliezera: „Toto je zákon o zápalné oběti, o moučné oběti, o oběti za hřích, o oběti za vinu, o [obětech] zasvěcení a o pokojné oběti“ (Lv 7,37).
ורבי עקיבא פסח דאינו בא אלא מן החולין מנא ליה נפקא ליה מהא דאמר שמואל משום ר' אליעזר (ויקרא ז, לז) זאת התורה לעולה ולמנחה ולחטאת ולאשם ולמילואים ולזבח השלמים
„Zápalná oběť“ – jako zápalná oběť vyžaduje nástroj, tak všechny vyžadují nástroj. Jaký? Řekneš-li, že misku – u pokojných obětí společenství je také psáno: „a dal do mís“ (Ex 24,6).
עולה מה עולה טעונה כלי אף כל טעון כלי מאי היא אילימא מזרק גבי זבחי שלמי ציבור נמי כתיב (שמות כד, ו) וישם באגנות
Nýbrž nůž. A odkud [víme to] o samotné zápalné oběti? Neboť je psáno: „A Abraham vztáhl ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna“ (Gn 22,10); a tam šlo o zápalnou oběť, neboť je psáno: „a obětoval ho jako zápalnou oběť místo svého syna“ (Gn 22,13).
אלא סכין ועולה גופה מנלן דכתיב (בראשית כב, י) וישלח אברהם את ידו ויקח את המאכלת לשחוט את בנו והתם עולה הוא דכתיב (בראשית כב, יג) ויעלהו לעולה תחת בנו
„Moučná oběť“ – jako moučnou oběť jedí jen mužští kohanim, tak všechny jedí jen mužští kohanim. Co [tím zahrnuje]? Pokud oběť za hřích a oběť za vinu –
מנחה מה מנחה אינה נאכלת אלא לזכרי כהונה אף כל אין נאכלין אלא לזכרי כהונה מאי אי חטאת ואשם
Originál: Menachot 82b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.