Menachot 97b מנחות

„…a klín loket a šířka loket a jeho okraj při jeho kraji kolem jedna píď; a toto je hřbet oltáře“ (Ez 43,13). „Klín loket“ – to je základ; „šířka loket“ – to je ochoz; „a jeho okraj při jeho kraji kolem jedna píď“ – to jsou rohy; „toto je hřbet oltáře“ – to je zlatý oltář.

Rabi Meir zastává názor: „Toto“ [tj. tyto části] je loktem o pěti [dlaních], z čehož plyne, že všechny lokte nádob jsou loktem o šesti. A rabi Jehuda zastává názor: „Jako toto“ budou všechny lokte nádob.

Napadlo tě, že od základu po ochoz [se měří] loktem o pěti [dlaních] na výšku. A co znamená „klín loket a šířka loket“? Takto to říká: Od klínu loktu až k šířce [se měří] loktem o pěti.

Výška oltáře, kolik činí? Deset loktů: šest po pěti [dlaních] a čtyři po šesti.

Oltář, kolik [dlaní] činí? Padesát čtyři. Polovina oltáře, kolik činí? Dvacet sedm. Od rohů po ochoz, kolik činí? Dvacet čtyři. O kolik to zaostává za polovinou oltáře? O tři. A učili jsme se: Šňůra z rudé barvy jej opásávala uprostřed, aby oddělovala mezi horními krvemi a dolními krvemi.

Ale to, co se učí v baraitě o zápalné oběti z ptáka: Vystoupil po rampě, obrátil se k ochozu a došel k jihovýchodnímu rohu, utrhl jí hlavu u šíje, oddělil ji a vymačkal její krev na stěnu oltáře. A pokud to udělal níže pod svýma nohama, byť jen o jeden loket, je platná.

Vždyť zde dává horní [krev] níže [pod šňůru] o dvě dlaně!

Spíše „klín loket“ je ústupek, „šířka loket“ je ústupek, „jeho okraj při jeho kraji kolem“ je ústupek.

Oltář, kolik pak činí? Šedesát. Polovina oltáře, kolik činí? Třicet. Od rohů po ochoz, kolik činí? Dvacet čtyři. O kolik to zaostává za polovinou oltáře? O šest. A učili jsme se: Pokud to udělal níže pod svýma nohama, byť jen o jeden loket, je platná.

Jak jsi to tedy vyložil? Jako ústupek. Ale můžeš to vůbec vyložit jako ústupek? Vždyť jsme se učili: Oltář měl třicet dva [lokte] na třicet dva. Vystoupil o loket a ustoupil o loket – to je základ; zbývá tedy třicet na třicet.

[Podle tvého výkladu by to bylo] třicet [loktů] a dvě dlaně!

A dále: Vystoupil o pět a ustoupil o loket – to je ochoz; zbývá dvacet osm na dvacet osm. [Podle tvého výkladu by to bylo] dvacet osm a čtyři dlaně!

A kdybys řekl, že protože to není celý loket, nepočítá s tím: Místo rohů loket z této strany a loket z oné strany; zbývá dvacet šest na dvacet šest.

Vždyť by to bylo dvacet sedm! Nebyl přesný.

Místo, kde chodí nohy kohanim, loket z této strany a loket z oné strany; zbývá dvacet čtyři na dvacet čtyři – místo hranice dřeva. Vždyť by to bylo dvacet pět!

A kdybys řekl, že i zde nebyl přesný – vždyť je psáno: „A ohniště dvanáct [loktů] na délku a dvanáct na šířku, čtverhranné“ (Ez 43,16). Mohl bys myslet, že je jen dvanáct na dvanáct; když praví „ke svým čtyřem stranám“, učí, že od středu měří dvanáct loktů na každou stranu.

A kdybys řekl, že šest z nich [loktů] se od počátku počítá loktem o pěti [dlaních] – pak by v nádvoří zbývalo místo navíc.

Neboť jsme se učili: Celé nádvoří měřilo sto osmdesát sedm na délku a sto třicet pět na šířku. Od východu k západu sto osmdesát sedm: místo, kde šlapou nohy Izraele, jedenáct loktů; a místo, kde šlapou nohy kohanim, jedenáct loktů; oltář třicet dva; mezi předsíní a oltářem dvacet dva lokte; Svatyně sto loktů; jedenáct loktů za místem Slitovnice.

Spíše „klín loket“ je na výšku, „šířka loket“ je ústupek, „jeho okraj při jeho kraji kolem“ [je ústupek].