Rav Hunovi o polosvátku sklidili úrodu. Raba bar Rav Huna mu namítl: O polosvátku se mele mouka pro potřebu polosvátku, a ne pro potřebu polosvátku je to zakázáno. Věc, která by o polosvátku přišla nazmar, je dovoleno o polosvátku dělat; věc, která by nazmar nepřišla, je zakázáno.
רב הונא חצדו ליה חצדא במועדא איתיביה רבה בר רב הונא לרב הונא טוחנין קמח במועד לצורך המועד ושלא לצורך המועד אסור דבר שאבוד במועד מותר לעשותו במועד דבר שאינו אבוד במועד אסור
O čem to bylo řečeno? O tom, co je odtrženo od půdy; ale co je spojeno s půdou, je zakázáno, i kdyby to celé přišlo nazmar. A nemá-li co jíst, smí sklízet, vázat snopy, mlátit, převívat, přebírat a mlít, jen nesmí mlátit kravami.
במה דברים אמורים בתלושין מן הקרקע אבל מחובר לקרקע אפי' כולו אבוד אסור ואם אין לו מה יאכל קוצר ומעמר ודש וזורה ובורר וטוחן ובלבד שלא ידוש בפרות
[Rav Huna] mu řekl: Je to názor jednotlivce a my jej nezastáváme, neboť se učí v baraitě: Obecné pravidlo řekl Raban Šimon ben Gamliel jménem rabiho Josiho: Věc odtržená od půdy je dovolena, i kdyby jen část přišla nazmar; a [věc] spojená s půdou je zakázána, i kdyby celá přišla nazmar.
אמר ליה יחידאה היא ולא סבירא לן כוותיה דתניא כלל אמר רבן שמעון בן גמליאל משום ר' יוסי דבר התלוש מן הקרקע אפילו מקצתו אבוד מותר והמחובר לקרקע אפי' כולו אבוד אסור
A je-li to rabi Josi, ať smí mlátit i kravami! Vždyť Rav Jicchak bar Aba řekl: Kdo učí, [že je nutná] změna o polosvátku u věci, která by přišla nazmar? Není to podle rabiho Josiho.
ואי ר' יוסי ידוש נמי בפרות הא אמר רב יצחק בר אבא מאן תנא שינוי במועד בדבר האבד דלא כר' יוסי
Rabíni učili: O polosvátku se mele pro potřebu polosvátku, a ne pro potřebu polosvátku je to zakázáno; pokud však umlel a zbylo, je to dovoleno. O polosvátku se kácí dřevo pro potřebu polosvátku, a ne pro potřebu polosvátku je to zakázáno; pokud však skácel a zbylo, je to dovoleno.
ת"ר טוחנין במועד לצורך המועד ושלא לצורך המועד אסור ואם טחן והותיר הרי זה מותר קוצצין עצים במועד לצורך המועד ושלא לצורך המועד אסור ואם קצץ והותיר הרי זה מותר
O polosvátku se vaří pivo pro potřebu polosvátku, a ne pro potřebu polosvátku je to zakázáno; pokud však uvařil a zbylo, je to dovoleno – jen nesmí používat lest.
מטילין שכר במועד לצורך המועד ושלא לצורך המועד אסור ואם הטיל והותיר הרי זה מותר ובלבד שלא יערים
Namítali proti sobě: O polosvátku se vaří pivo pro potřebu polosvátku, a ne pro potřebu polosvátku je to zakázáno – ať je to datlové pivo, nebo ječné pivo; a i když má staré, smí použít lest a pít z nového. Je to spor tanaitů, neboť se učí: Takto se lest nepoužívá. Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Lest se používá.
ורמינהו מטילין שכר במועד לצורך המועד ושלא לצורך המועד אסור אחד שכר תמרים ואחד שכר שעורים ואע"פ שיש לו ישן מערים ושותה מן החדש תנאי היא דתניא אין מערימין בכך ר' יוסי בר יהודה אומר מערימין
Ravovi o polosvátku sklidili úrodu. Šmuel to uslyšel a rozhněval se. Řekněme, že Šmuel zastává názor jednotlivce? Nikoli – byla to sklizeň pšenice, která by nepřišla nazmar.
רב חצדו ליה חצדא בחולא דמועדא שמע שמואל איקפד לימא שמואל כיחידאה סבירא ליה לא חצדא דחיטי הוה דלא הוה פסיד
Rabi Jehuda Nesija vyšel [o Šabatu] s prstenem s drahokamem a pil vodu, kterou ohřál nežidovský pekař. Rabi Ami to uslyšel a rozhněval se. Rav Josef řekl: Proč se rozhněval? Jestli kvůli prstenu s drahokamem – vždyť se učí: Náramky, náušnice a prsteny jsou jako všechny předměty, které se smějí nosit na nádvoří.
ר' יהודה נשיאה נפק בחומרתא דמדושא ואשתי מיא דאחים קפילא ארמאה שמע ר' אמי איקפד אמר רב יוסף מאי טעמא איקפד אי משום חומרתא דמדושא הא תניא השירין הנזמים והטבעות הרי הן ככל הכלים הניטלין בחצר
Jestli proto, že pil vodu, kterou ohřál nežidovský pekař – vždyť Šmuel bar Jicchak řekl v Ravově jménu: U všeho, co se jí syrové, tak jak to je, neplatí [zákaz] vaření nežidů. U významného člověka je tomu jinak.
אי משום דאישתי מיא דאחים קפילא ארמאה הא אמר שמואל בר יצחק אמר רב כל שנאכל כמות שהוא חי אין בו משום בישולי נכרים אדם חשוב שאני
Rav Aši měl les v Šalnji. Šel jej o polosvátku kácet. Rav Šila ze Šalnji řekl Rav Ašimu: Jaký máš názor? Že Rav Chananel řekl v Ravově jménu: Člověk smí o polosvátku pokácet palmu, i když potřebuje jen její piliny? Vždyť to Abaje proklel! Řekl mu: Neslyšel jsem to – to jest, nezastávám to. Sekyra mu sklouzla a chtěla mu useknout nohu. Nechal toho a vrátil se.
רב אשי הוה ליה אבא בשלנייא אזל למיקצייה בחולא דמועדא אמר ליה רב שילא משלנייא לרב אשי מאי דעתיך דקאמר רב חננאל אמר רב קוצץ אדם דקל במועד אע"פ שאינו צריך אלא לנסורת שלו הא לייט עלה אביי אמר ליה לא שמיע לי כלומר לא סבירא לי אישתמיט נרגא בעי למיפסקיה לשקיה שבקיה והדר אתא
Rav Jehuda dovolil [o polosvátku] vytrhávat len, sekat chmel a vytrhávat sezam. Abaje řekl Rav Josefovi: Len je v pořádku, hodí se k mytí [vlasů]; chmel se hodí na pivo; ale sezam, k čemu se hodí? Hodí se pro semena, která jsou v něm.
רב יהודה שרא למיעקר כיתנא ולמיקטל כשותא ולמיעקר שומשמי אמר ליה אביי לרב יוסף בשלמא כיתנא חזי לחפיפה כשותא חזי לשיכרא אלא שומשמי למאי חזי חזי לנזיי דאית בהו
Rabi Janaj měl sad, jehož [čas sklizně] připadl na polosvátek. Očesal jej. Příští rok všichni odkládali [sklizeň] svých sadů na polosvátek. Rabi Janaj prohlásil svůj sad toho roku za bezprizorní.
MIŠNA: Člověk smí [o polosvátku] přinést své plody dovnitř kvůli zlodějům a vytáhnout svůj len z máčidla, aby nepřišel nazmar, jen nesmí záměrně odkládat svou práci na polosvátek. A ve všech případech, kdy záměrně odložili svou práci na polosvátek, ať [to] přijde nazmar.
מתני׳ מכניס אדם פירותיו מפני הגנבים ושולה פשתנו מן המשרה בשביל שלא תאבד ובלבד שלא יכוין את מלאכתו במועד וכולן אם כוונו מלאכתן במועד יאבדו:
Abaje mu řekl: Ale vždyť se učí: Jen ať je přinese skrytě do svého domu! Řekl mu: Skrytost u těchto je ve dne, neboť v noci potřebují víc mužů a potřebují pochodně, a věc by se rozkřikla.
אמר ליה אביי והתניא ובלבד שיכניסם בצנעא בתוך ביתו אמר ליה צנעא דהני יממא הוא כיון דבליליא בעו גברא יתירי ובעו מדוכרי דנורא אוושא מילתא:
„A vytáhnout svůj len z máčidla“ atd. Rabi Jirmeja se zeptal rabiho Zery: Odložil-li [někdo] záměrně svou práci na polosvátek a zemřel, potrestají [rabíni] po něm jeho syny?
ושולה פשתנו מן המשרה כו': בעי מיניה רבי ירמיה מרבי זירא כוון מלאכתו במועד ומת מהו שיקנסו בניו אחריו
Originál: Moed Katan 12b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.