Moed katan 13b מועד קטן

Ale vždyť se učí: Přinášejí se předměty z domu řemeslníka, například džbán od hrnčíře a pohár od skláře, ale ne vlna od barvíře ani předměty z domu řemeslníka. A nemá-li [řemeslník] co jíst, dá mu jeho mzdu a nechá [předmět] u něho. Nedůvěřuje-li mu, nechá jej v domě, který je vedle něho. A obává-li se o ně, že by je mohli ukrást, přinese je skrytě do svého domu.

Vyřešil jsi „přinášejí se“; „odnášejí se“ je potíž, neboť [baraita] uvádí „nepřinášejí se“, a tím spíše se neodnášejí. Je tedy jasné, jak jsme odpověděli zprvu.

MIŠNA: Sušené fíky se smějí přikrýt slámou. Rabi Jehuda říká: Smějí se i navršit. Prodavači ovoce, oděvů a nádob prodávají skrytě pro potřebu polosvátku. Lovci, drtiči krup a šrotovníci pracují skrytě pro potřebu polosvátku. Rabi Josi říká: Oni sami si [to] zpřísnili.

GEMARA: Přou se o tom rabi Chija bar Aba a rabi Asi, oba jménem Chizkijova, a rabi Jochanan. Jeden říká: Přikrýt – řídce, navršit – hustě. A druhý říká: Přikrýt – ať řídce, nebo hustě; navršit – udělá z nich jakoby hromadu. Učí se to také v baraitě: Navršit – udělá z nich jakoby hromadu; to jsou slova rabiho Jehudy.

„Prodavači ovoce, oděvů a nádob prodávají skrytě“ atd. Kladli si otázku: [Znamená] „oni sami si [to] zpřísnili“, že nepracovali vůbec, nebo snad, že pracovali skrytě?

Pojď a slyš: Prodavači ovoce, oděvů a nádob prodávají skrytě pro potřebu polosvátku. Rabi Josi říká: Obchodníci z Tiberiady si sami zpřísnili, že nebudou prodávat vůbec. Lovci zvěře, ptáků a ryb loví skrytě pro potřebu polosvátku. Rabi Josi říká: Lovci z Akka si sami zpřísnili, že nebudou lovit vůbec. Drtiči chilky, tragisu a tisni drtí skrytě pro potřebu polosvátku. Rabi Josi říká: Drtiči ze Ciporu si sami zpřísnili, že nebudou drtit vůbec.

Abaje řekl: Chilka – [zrno rozdělené] z jednoho na dvě, tragis – z jednoho na tři, tisni – z jednoho na čtyři. Když přišel Rav Dimi, řekl: [Chilka je] kunta [druh obilí].

Namítli: Chilka, tragis a tisni jsou všude [považovány za] nečisté [tj. přijaly způsobilost k nečistotě]. Podle toho, kdo říká: z jednoho na dva, tři a čtyři, je v pořádku, že jsou proto všude nečisté, protože byly [navlhčením při drcení] připraveny [k nečistotě]. Ale podle toho, kdo říká, [že chilka je] kunta – proč je všude nečistá? Vždyť nebyla připravena!

Například když se loupe, neboť kdyby ji nenamočili ve vodě, neloupala by se. A proč se jmenuje chilka? Protože se z ní snímá [slupka].

Namítli: Kdo se zaslíbí, [že nebude jíst] obilí, má zakázány i suché egyptské boby, ale čerstvé má dovoleny; a má dovolenu rýži, chilku, tragis a tisni. Podle toho, kdo říká: jedno na dvě, jedno na tři a jedno na čtyři, je v pořádku, že vycházejí z kategorie obilí. Ale podle toho, kdo říká, [že chilka je] kunta – je to pravé obilí! Je to potíž.

Rav Huna dovolil těm obchodníkům s obilím, aby šli [o polosvátku] prodávat na trh obvyklým způsobem. Rav Kahana mu namítl: Obchod otevřený do sloupořadí – otvírá a zavírá obvyklým způsobem;

otevřený do veřejného prostoru – otevře jedny [dveře] a zavře jedny. A v předvečer posledního svátečního dne Sukot vynese [zboží] a ozdobí tržnice města ovocem kvůli úctě k poslednímu svátečnímu dni. Kvůli úctě k poslednímu svátečnímu dni ano, ne kvůli úctě ke svátečnímu dni ne!

To není potíž: tady jde o ovoce, tam o koření.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Kdo obrátil“.

MIŠNA: A tito se smějí o polosvátku holit: ten, kdo přichází ze zámoří nebo ze zajetí; ten, kdo vychází z vězení; ten, kdo byl v klatbě a mudrci ho z ní propustili; a stejně tak ten, kdo se dotázal mudrce [ohledně slibu] a byl [ze slibu] propuštěn; a nazír a malomocný [při přechodu] od své nečistoty k své čistotě.

A tito smějí o polosvátku prát [oděvy]: ten, kdo přichází ze zámoří nebo ze zajetí, a ten, kdo vychází z vězení,