GEMARA: Rabíni učili: Člověk smí psát tefilin a mezuzy pro sebe a spřádat na svém stehně modrou vlnu pro své cicit, a pro jiné [jen] zdarma; to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Použije lsti, prodá ty své a pak si znovu napíše pro sebe. Rabi Josi říká: Píše a prodává obvyklým způsobem, kolik potřebuje na obživu.
גמ׳ ת"ר כותב אדם תפילין ומזוזות לעצמו וטווה על יריכו תכלת לציציתו ולאחרים בטובה דברי רבי מאיר ר' יהודה אומר מערים ומוכר את שלו וחוזר וכותב לעצמו ר' יוסי אומר כותב ומוכר כדרכו כדי פרנסתו
Rav rozhodl pro Rava Chananela – a někteří říkají Raba bar bar Chana pro Rava Chananela: Halacha je, že píše a prodává obvyklým způsobem, kolik potřebuje na obživu.
אורי ליה רב לרב חננאל ואמרי לה רבה בר בר חנה לרב חננאל הלכה כותב ומוכר כדרכו כדי פרנסתו:
„A smí na svém stehně spřádat modrou vlnu“: Rabíni učili: Člověk smí na svém stehně spřádat modrou vlnu pro své cicit, ale ne pomocí přeslenu; to jsou slova rabiho Eliezera. A mudrci říkají: I pomocí přeslenu. Rabi Jehuda říká jeho jménem: Pomocí přeslenu, ale ne vřetenem. A mudrci říkají: Ať pomocí přeslenu, ať vřetenem.
וטווה על יריכו תכלת: ת"ר טווה אדם על יריכו תכלת לציציתו אבל לא באבן דברי ר' אליעזר וחכמים אומרים אף באבן ר' יהודה אומר משמו באבן אבל לא בפלך וחכמים אומרים בין באבן בין בפלך
Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl, a stejně řekl rabi Chija bar Aba, že rabi Jochanan řekl: Halacha je: ať pomocí přeslenu, ať vřetenem; a halacha je, že píše obvyklým způsobem a prodává, kolik potřebuje na obživu.
אמר רב יהודה אמר שמואל וכן א"ר חייא בר אבא א"ר יוחנן הלכה בין באבן בין בפלך והלכה כותב כדרכו ומוכר כדי פרנסתו:
MIŠNA: Kdo pohřbí svého mrtvého tři dny před poutním svátkem, tomu se ruší nařízení sedmi [dnů smutku]; [pohřbí-li ho] osm [dní před svátkem], ruší se mu nařízení třiceti [dnů].
מתני׳ הקובר את מתו שלשה ימים קודם לרגל בטלה הימנו גזרת שבעה שמונה בטלו הימנו גזרת שלשים
Raban Gamliel říká: Roš ha-šana a Jom kipur jsou jako poutní svátky. A mudrci říkají: Ani podle slov tohoto, ani podle slov onoho, nýbrž Šavuot je jako poutní svátky, a Roš ha-šana a Jom kipur jsou jako Šabat.
רבן גמליאל אומר ראש השנה ויום הכפורים כרגלים וחכמים אומרים לא כדברי זה ולא כדברי זה אלא עצרת כרגלים ראש השנה ויוה"כ כשבת:
Co [znamená], že dny se nerušejí? Že neoholil-li se v předvečer svátku, nesmí se holit po svátku [až do konce třiceti dnů].
מ"ט ימים לא בטלו שאם לא גילח ערב הרגל אסור לגלח אחר הרגל
Originál: Moed Katan 19a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.