Vždyť se učí: Kdo pohřbí svého mrtvého tři dny před poutním svátkem, tomu se ruší nařízení sedmi; [pohřbí-li ho] osm dní před poutním svátkem, ruší se mu nařízení třiceti, a oholí se v předvečer svátku. Neoholil-li se v předvečer svátku, nesmí se holit po svátku.
והתניא הקובר את מתו שלשה ימים קודם לרגל בטלה הימנו גזרת שבעה שמונה ימים קודם לרגל בטלה הימנו גזרת שלשים ומגלח ערב הרגל אם לא גילח ערב הרגל אסור לגלח אחר הרגל
Aba Šaul říká: Smí se holit po svátku, neboť jako přikázání [radovat se o svátku] po třech [dnech smutku] ruší nařízení sedmi, tak přikázání po sedmi ruší nařízení třiceti.
אבא שאול אומר מותר לגלח אחר הרגל שכשם שמצות שלשה מבטלת גזרת שבעה כך מצות שבעה מבטלת גזרת שלשים
Sedmi? Vždyť jsme se učili osm! Aba Šaul zastává názor, že část dne je jako celý den, a sedmý den se mu započítává pro obojí. Rav Chisda řekl, že Ravina bar Šila řekl: Halacha je podle Aby Šaula.
שבעה והאנן שמונה תנן קסבר אבא שאול מקצת היום ככולו ויום שביעי עולה לו לכאן ולכאן אמר רב חסדא אמר רבינא בר שילא הלכה כאבא שאול
Abaje řekl: Halacha je podle Aby Šaula ohledně sedmého dne, a mudrci souhlasí s Abou Šaulem ohledně třicátého dne, že říkáme: část dne je jako celý den.
אמר אביי הלכה כאבא שאול ביום שבעה ומודים חכמים לאבא שאול ביום שלשים דאמרינן מקצת היום ככולו
Rava řekl: Halacha je podle Aby Šaula ohledně třicátého dne, ale halacha není podle Aby Šaula ohledně sedmého dne. A učenci z Nehardey říkají: Halacha je podle Aby Šaula v tom i v onom, neboť Šmuel řekl: Halacha je podle slov toho, kdo zmírňuje, u truchlícího.
רבא אמר הלכה כאבא שאול ביום שלשים ואין הלכה כאבא שאול ביום שבעה ונהרדעי אמרי הלכה כאבא שאול בזו ובזו דאמר שמואל הלכה כדברי המיקל באבל
Odkud víme o třiceti dnech? Odvozuje se to z [výrazu] „pera“ (rozpuštění) – „pera“ u nazíra. Zde je psáno: „Nenechávejte své hlavy rozpuštěné [tifra'u]“ (Lv 10,6), a tam je psáno: „Nechá volně růst [pera] vlasy na své hlavě“ (Nu 6,5). Jako tam [jde o] třicet [dní], tak i zde třicet.
שלשים יום מנלן יליף פרע פרע מנזיר כתיב הכא (ויקרא י, ו) ראשיכם אל תפרעו וכתיב התם (במדבר ו, ה) גדל פרע שער ראשו מה להלן שלשים אף כאן שלשים
A odkud to víme tam? Rav Matana řekl: Nazirát bez bližšího určení trvá třicet dní. Jaký je důvod? Verš praví: „Svatý bude [jihje]“ (Nu 6,5) – jihje má podle gematrie hodnotu třicet.
והתם מנלן אמר רב מתנה סתם נזירות שלשים יום מאי טעמא אמר קרא (במדבר ו, ה) קדוש יהיה יהיה בגימטריא תלתין הוו
אמר רב נחמיה בריה דרב יהושע אשכחתינהו לרב פפי ולרב פפא דיתבי וקאמרי הלכה כרב הונא בריה דרב יהושע איכא דאמרי אמר רב נחמיה בריה דרב יוסף אשכחתינהו לרב פפי ולרב פפא ולרב הונא בריה דרב יהושע דיתבי וקאמרי הכל מודים שאם חל שלישי שלו להיות ערב הרגל שאסור ברחיצה עד הערב
Abaje se otázal Ravy: Pohřbil-li ho během svátku – započítává se mu svátek do počtu třiceti [dnů], nebo se mu svátek do počtu třiceti nezapočítává? Na počet sedmi se netážu, neboť přikázání sedmi [dnů] se o svátku nedodržuje. Tážu se na počet třiceti, neboť přikázání třiceti [dnů] se o svátku dodržuje – jak to je?
בעא מיניה אביי (מרבא) קברו ברגל רגל עולה לו למנין שלשים או אין רגל עולה לו למנין שלשים למנין שבעה לא קמיבעיא לי דלא נהגא מצות שבעה ברגל כי קא מיבעיא לי למנין שלשים דקא נהגא מצות שלשים ברגל מאי
Odpověděl mu: Nezapočítává se. Namítl mu: Kdo pohřbí svého mrtvého dva dny před svátkem, počítá pět dní po svátku; jeho práci za něj konají jiní, jeho otroci a otrokyně pracují skrytě v jeho domě, a veřejnost se jím [s utěšováním] nezabývá,
א"ל אינו עולה איתיביה הקובר את מתו שני ימים קודם הרגל מונה חמשה ימים אחר הרגל ומלאכתו נעשית ע"י אחרים ועבדיו ושפחותיו עושים בצינעא בתוך ביתו ואין רבים מתעסקין עמו
Originál: Moed Katan 19b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.