Moed katan 24a מועד קטן

Rabi Jochanan se otázal Šmuela: Dodržuje se smutek o Šabatu, nebo se smutek o Šabatu nedodržuje? Odpověděl mu: Smutek se o Šabatu nedodržuje.

Rabíni seděli před Ravem Papou a říkali jménem Šmuela: Truchlící, který měl pohlavní styk ve dnech svého smutku, si zaslouží smrt. Rav Papa jim řekl: Bylo řečeno „je to zakázáno“, a bylo to řečeno jménem rabiho Jochanana.

A jestliže jste něco slyšeli jménem Šmuela, slyšeli jste toto: Rav Tachalifa bar Avimi řekl, že Šmuel řekl: Truchlící, který si nerozpustil vlasy a neroztrhl oděv, si zaslouží smrt, neboť je řečeno: „Nenechávejte své hlavy rozpuštěné a neroztrhávejte svá roucha, abyste nezemřeli“ (Lv 10,6) – z toho plyne, že jiný, který si nerozpustil vlasy a neroztrhl oděv, si zaslouží smrt.

Rafram bar Papa řekl: Učí se v [traktátu] Evel rabati: Truchlící nesmí mít pohlavní styk ve dnech svého smutku. A stalo se, že jeden měl pohlavní styk ve dnech svého smutku, a prasata odvlekla jeho mrtvolu.

Šmuel řekl: P-Ch-Z je povinnost, N-T-R je dobrovolné.

Rozpuštění vlasů [pri'a], otočení roztržení dozadu [chazara], vztyčení lože [zekifa] – to je povinnost; obouvání sandálu [ne'ila], pohlavní styk [tašmiš], mytí rukou a nohou teplou vodou večer [rechica] – to je dobrovolné. A Rav řekl: I rozpuštění vlasů je dobrovolné.

A podle Šmuela – čím se liší obouvání sandálu, že je dobrovolné? Tím, že ne všichni lidé chodí obutí. I rozpuštění vlasů – ne všichni lidé chodí s odkrytou hlavou!

Šmuel se drží svého názoru, neboť Šmuel řekl: Každé trhání, které není v okamžiku vzrušení, není trháním; a každé zahalení, které není jako zahalení Ismaelitů, není zahalením. Rav Nachman ukázal [zahalení] až po strany vousů.

Rabi Jaakov řekl, že rabi Jochanan řekl: Učili to jen o tom, kdo nemá na nohou obuv; ale má-li na nohou obuv, jeho obuv svědčí o něm [že nedodržuje smutek].

„Každé trhání, které není v okamžiku vzrušení, není trháním“? Vždyť Šmuelovi řekli: Zemřel Rav; a on kvůli němu roztrhl dvanáct oděvů a řekl: Odešel muž, jehož jsem se bál. [A když] řekli rabimu Jochananovi: Zemřel rabi Chanina, roztrhl kvůli němu třináct vlněných plášťů a řekl: Odešel muž, jehož jsem se bál.

Rabíni jsou jiní: protože se jejich učení neustále připomíná, je to jako okamžik vzrušení.

Ravin bar Ada řekl Ravovi: Tvůj žák Rav Amram řekl: Učí se: Truchlící po všech sedm [dnů] nosí roztržení vpředu; a chce-li se převléknout, převlékne se a [znovu] roztrhne. O Šabatu ho otočí dozadu; a chce-li se převléknout, převlékne se a neroztrhne.

Když se učí ona [baraita], je to kvůli úctě k jeho otci a matce.

Tato roztržení se spravují, nebo nespravují? Přou se o tom otec Rava Ošaji a Bar Kapara: jeden říká, že se nespravují, a druhý říká, že se spravují.

Ať se tedy uzavře, že je to otec Rava Ošaji, kdo říká, že se nespravují, neboť Rav Ošaja řekl: Nespravují se. Od koho to slyšel? Ne snad od svého otce? Ne, slyšel to od Bar Kapary, svého učitele.

Rava řekl: Truchlící se [o Šabatu] prochází ve spodní košili po svém domě. Abaje zastihl Rava Josefa, jak má přes hlavu přehozený šátek a chodí sem a tam po svém domě. Řekl mu: Nezastává mistr názor, že smutek se o Šabatu nedodržuje? Odpověděl mu: Takto řekl rabi Jochanan: Věci, které jsou v soukromí, se dodržují.

„Rabi Eliezer říká: Od zničení Chrámu je Šavuot jako Šabat“ atd.: Rav Gidel bar Menašja řekl, že Šmuel řekl: Halacha je podle Rabana Gamliela.

A někteří vztahují tento výrok Rava Gidela bar Menašji k tomuto: Po celých třicet dní [od narození] je nemluvně vynášeno v náručí a pohřbíváno jednou ženou a dvěma muži, ale ne jedním mužem a dvěma ženami.