Nazir 12a נזיר

„Jdi a zasnub mi ženu“ bez upřesnění, má zakázány všechny ženy na světě, [neboť platí] předpoklad, že zmocněnec vykoná své poslání; a protože mu [ženu] neupřesnil, neví, kterou mu zasnoubil.

Namítl Reš Lakiš rabimu Jochananovi: [U] neurčeného ptačího páru, z něhož jedno mládě uletělo do světa, nebo uletělo mezi [ptáky určené jako] oběti za hřích, které musí zemřít, nebo jedno z nich uhynulo – vezme se k druhému [nový] pár.

Kdežto určený ptačí pár nemá nápravu.

A přitom ostatní ptačí páry obecně jsou v pořádku. Proč? Ať se řekne o každém z nich: Možná je to tento!

Řekl mu: Já mluvím o ženě, která se nepohybuje, a ty mi mluvíš o zakázané věci, která se pohybuje.

A kdybys řekl, že i zde se [žena] pohybuje – řekněme, [že ji zmocněnec] našel na tržišti a zasnoubil ji – tam se [žena] vrací na své místo, ale vrací se snad ptačí pár?

Řekl Rava: A rabi Jochanan uznává, že [je dovolena] žena, která nemá ani dceru, ani dceru dcery, ani dceru syna, ani matku, ani matku matky, ani sestru; a i když měla sestru, která se potom rozvedla, ta je dovolena.

Jaký je důvod? V té chvíli, kdy mu [to] řekl, byly vdané za muže. Člověk ustanovuje zmocněnce ve věci, která je před ním [možná]; ve věci, která před ním [možná] není, zmocněnce neustanovuje.

Učili jsme se: „Jsem nazirejcem a beru na sebe [oběti pro] oholení nazirejce“, a jeho druh to uslyší a řekne „i já, a beru na sebe [oběti pro] oholení nazirejce“ – jsou-li chytří, oholí jeden druhého; ne-li, oholí jiné nazirejce. Budiž, ten druhý má prvního před sebou; ale má snad ten první druhého před sebou?