Nazir 2b נזיר

U „jsou takoví, kdo dědí“ také vykládá nejprve podstatu dědictví.

Zde by však měl vyložit nejprve náhradní označení! – Důvod je spíše ten, že neúplná vyjádření jsou mu milá, protože jsou odvozena z výkladu [Písma].

Ať tedy jimi také začne! – Tanaita, když začíná, začíná podstatou věci, ale co se týká výkladu, vykládá nejprve neúplná vyjádření.

„Kdo řekne ‚budu‘, je nazirejcem.“ Možná měl na mysli „budu [se postit] v půstu“! – Řekl Šmuel: Jde o případ, kdy kolem něho procházel nazirejec.

Máme snad říci, že Šmuel zastává názor, že neúplná vyjádření, která [sama] neprokazují [úmysl], nejsou platnými vyjádřeními? – Říkají: Když kolem něho prochází nazirejec, není místo pro pochybnost o jiné věci. Ale když nazirejec jistě kolem něho neprochází, říkáme: Možná měl na mysli „budu [se postit] v půstu“.

A možná měl na mysli, [že bude za nazirejce přinášet oběti, aby] jej zprostil jeho obětí! – [Jde o případ,] kdy to řekl v srdci.

Je-li tomu tak, proč to [vůbec] říkat? – Mohl bys říci, že je třeba, aby jeho ústa a jeho srdce byly ve shodě; proto nás to učí [že tomu tak není].

„Budu krásný – je nazirejcem.“ Možná [měl na mysli] „budu krásný před Ním v přikázáních“, jak se učí v baraitě: „To je můj Bůh a budu Ho oslavovat“ (Ex 15,2) – budu se před Ním zkrášlovat v přikázáních: udělám před Ním krásnou suku, krásný lulav, krásné cicit, napíšu před Ním krásný svitek Tóry a zavinu jej do krásného hedvábí.

Řekl Šmuel: [Jde o případ,] kdy se chytil za vlasy a řekl: „Budu krásný.“

Nazirejství je věc spojená s hříchem, a my o něm říkáme „krásné“?