jako dny prohlášeného [malomocenství] vyžadují oholení, tak i dny počítání; a jako se dny prohlášeného [malomocenství] do počtu nezapočítávají, tak ani dny počítání.
מה ימי חלוטו טעון תגלחת אף ימי ספרו ומה ימי חלוטו אין עולין לו מן המנין אף ימי ספרו
Mohl bych [si myslet], že i s dny izolace je tomu tak, a úsudek to dává: prohlášený [malomocný] znečišťuje lůžko a sedadlo, a [malomocný] ve dnech izolace znečišťuje lůžko a sedadlo; jestliže ses naučil o dnech prohlášeného [malomocenství], že se do počtu nezapočítávají, ani dny izolace se do počtu nezapočítávají.
יכול אף ימי הסגרו כן והדין נותן חלוט מטמא משכב ומושב וימי הסגרו מטמא משכב ומושב אם למדת לימי חלוטו שאין עולין לו מן המנין אף ימי הסגרו אין עולין לו מן המנין
Řekl jsi: Nikoli! Jestliže to říkáš o dnech prohlášeného [malomocenství], kdy prohlášený vyžaduje oholení a přináší oběť, a proto se nezapočítávají, co říkáš o dnech izolace, kdy nevyžaduje oholení a nepřináší oběť? Proto se do počtu započítávají.
אמרת לא אם אמרת בימי חלוטו שכן חלוטו טעון תגלחת ומביא קרבן לפיכך אין עולין תאמר בימי הסגרו שאין טעון תגלחת ואינו מביא קרבן לפיכך יעלו למנין
Odtud řekli: Dny počítání a dny vyhlášené [nečistoty] se mu do počtu nezapočítávají; ale dny zava a zavy a [dny] izolace malomocného se mu započítávají.
מכאן אמרו ימי ספרו וימי גמרו אין עולין לו מן המנין אבל ימי הזב והזבה והסגרו של מצורע הרי אלו עולין לו
V každém případě se učí: „Nikoli! Jestliže to říkáš o dnech nečistoty, jimiž ruší předchozí [dny], co říkáš o dnech prohlášeného [malomocenství]?“ O čem [mluví]? Kdybys řekl, že o krátkém nazirátu, vždyť vyžadujeme narůstání vlasů!
קתני מיהת לא אם אמרת בימי טומאה שכן מבטל בהן את הקודמין תאמר בימי חלוטו במאי אילימא בנזירות מועטת הא בעינן גידול שער
MIŠNA:Rabi Eliezer řekl jménem rabiho Jehošuy: Za každou nečistotu z mrtvého, kvůli níž se nazír holí, je se kvůli ní povinen [trestu] za vstup do Svatyně; a za každou nečistotu z mrtvého, kvůli níž se nazír neholí, se kvůli ní [trestu] za vstup do Svatyně povinen není.
מתני׳ אמר רבי אליעזר משום ר' יהושע כל טומאה מן המת שנזיר מגלח עליה חייבין עליה על ביאת מקדש וכל טומאה מן המת שאין הנזיר מגלח עליה אין חייבין עליה על ביאת מקדש
GEMARA: Naučil se to rabi Eliezer jménem rabiho Jehošuy? Vždyť se to naučil jménem rabiho Jehošuy bar Mamala, neboť se učí v baraitě: Rabi Eliezer řekl: Když jsem šel do Ardaskie, nalezl jsem rabiho Jehošuu ben Patar Roš, jak sedí a diskutuje před rabim Meirem o halaše: Za každou nečistotu z mrtvého, kvůli níž se nazír holí, je se povinen [trestu] za vstup do Svatyně; a za každou nečistotu z mrtvého, kvůli níž se nazír neholí, se [trestu] za vstup do Svatyně povinen není. [Rabi Meir] mu řekl: To by nemělo být lehčí než plaz!
גמ׳ ורבי אליעזר משום רבי יהושע גמר לה והא משום רבי יהושע בר ממל גמר לה דתניא אמר רבי אליעזר כשהלכתי לערדסקיא מצאתי את ר' יהושע בן פתר ראש שהיה יושב ודן לפני ר"מ בהלכה כל טומאה מן המת שהנזיר מגלח עליה חייבין עליה משום ביאת מקדש וכל טומאה מן המת שאין הנזיר מגלח עליה אין חייבין עליה משום ביאת מקדש אמר לו אל תהא זו קלה משרץ
Řekl jsem mu: Znáš snad rabiho Jehošuu bar Mamala? Řekl mi: Ano; takto mi řekl rabi Jehošua bar Mamal jménem rabiho Jehošuy: Za každou nečistotu z mrtvého, kvůli níž se nazír holí, je se povinen [trestu] za vstup do Svatyně; a za každou nečistotu z mrtvého, kvůli níž se nazír neholí, se [trestu] za vstup do Svatyně povinen není. Tedy se to naučil jménem rabiho Jehošuy bar Mamala!
אמרתי לו כלום אתה בקי ברבי יהושע בר ממל אמר לי הן כך אמר לי רבי יהושע בר ממל משום רבי יהושע כל טומאה מן המת שהנזיר מגלח עליה חייב עליה משום ביאת מקדש וכל טומאה מן המת שאין הנזיר מגלח עליה אין חייבין עליה משום ביאת מקדש הוי משום רבי יהושע בר ממל גמיר לה
Rav Nachman bar Jicchak řekl: I my jsme se to učili v Mišně: Nachum Písař řekl: Takto mám tradici od rabiho Mejaši, který ji přijal od svého otce, který ji přijal od Párů, kteří ji přijali od proroků, jako halachu Mojžíšovi ze Sinaje: Kdo zaseje kopr a hořčici na dvou nebo třech místech, dává peu (roh pole) z každého zvlášť.
אמר רב נחמן בר יצחק אף אנן נמי תנינא אמר נחום הלבלר כך מקובלני מרבי מיאשא שקיבל מאבא שקבל מן הזוגות שקבלו מן הנביאים הלכה למשה מסיני בזורע שבת וחרדל בשנים ושלשה מקומות שנותן פאה מכל אחד ואחד
MIŠNA:Rabi Akiva řekl: Usuzoval jsem před rabim Eliezerem: Jestliže kvůli kosti velikosti ječného zrna, která neznečišťuje člověka ve stanu, se nazír holí kvůli jejímu dotyku a nesení, pak kvůli čtvrtce krve, která znečišťuje člověka ve stanu, by se tím spíše měl nazír holit kvůli jejímu dotyku a nesení.
מתני׳ אר"ע דנתי לפני רבי אליעזר מה אם עצם כשעורה שאינו מטמא אדם באהל הנזיר מגלח על מגעו ועל משאו רביעית דם שהוא מטמא אדם באהל אינו דין שיהא הנזיר מגלח על מגעה ועל משאה
Řekl mi: Co je to, Akivo? Zde se neusuzuje úsudkem a fortiori. A když jsem přišel a předložil ta slova před rabiho Jehošuu, řekl mi: Dobře jsi řekl, ale takto řekli jako halachu.
אמר לי מה זה עקיבא אין דנין כאן מק"ו וכשבאתי והרציתי דברים לפני רבי יהושע אמר לי יפה אמרת אלא כן אמרו הלכה:
Originál: Nazir 56b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.