Ravina řekl: Takto se učí: Tyto jsou dovoleny: „jako nesvaté“, „jako vepřové maso“, „jako modla“. A kdyby [mišna] neuváděla „nesvaté“, řekl bych, že je třeba dotázat se [mudrce].
רבינא אמר הכי קתני אלו מותרין כחולין כבשר חזיר כעבודת כוכבים ואי לא תנא חולין הוה אמינא בעי שאלה
Copak by to mohlo napadnout? Vždyť z toho, že závěr učí: „Kdo řekne své ženě: Hle, jsi mi jako má matka, otevře se mu cesta z jiného hlediska“, plyne, že začátek dotázání nevyžaduje! Spíše je jasné, že „nesvaté“ uvádí jen mimochodem.
ומי איכא לאסוקי על דעתא הכי הא מדקתני סיפא האומר לאשתו הרי את עלי כאימא פותחין לו פתח ממקום אחר מכלל דרישא לא בעיא שאלה אלא מחוורתא חולין ממילא נסבה
Je-li tomu tak, pak i věci zakázané [Tórou], neboť je psáno: „aby si uložil zákaz“ (Nu 30,3)! – „Uložit si zákaz“ je třeba pro to, co učí baraita: Který je ten zákaz zmíněný v Tóře? atd.
אי הכי אפילו בדבר האסור נמי דהא כתיב לאסור איסר על נפשו לאסור איסר מבעי ליה לכדתניא איזהו איסר האמור בתורה וכו':
„Kdo řekne své ženě: Hle, jsi mi jako má matka…“ Proti tomu se staví: „‚Hle, jsi mi jako maso mé matky‘, ‚jako maso mé sestry‘, ‚jako plody neobřezaných stromů (orla)‘, ‚jako smíšené plodiny vinice‘ – neřekl nic.“
האומר לאשתו הרי את עלי כאימא וכו': ורמינהו הרי את עלי כבשר אימא כבשר אחותי כערלה וככלאי הכרם לא אמר כלום
A vždyť baraita učí: „Kdo slíbí při Tóře, neřekl nic“, a rabi Jochanan řekl: Ale vyžaduje dotázání mudrce; a Rav Nachman řekl: A učenec dotázání nevyžaduje.
והתניא הנודר בתורה לא אמר כלום ואמר רבי יוחנן וצריך שאלה לחכם ואמר רב נחמן ותלמיד חכם אינו צריך שאלה
Originál: Nedarim 14a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.