Nedarim 17b נדרים

neexistuje slib uvnitř slibu! To je obtíž.

Učili jsme se: „Existuje slib uvnitř slibu, ale neexistuje přísaha uvnitř přísahy.“ Jak to vypadá? Řekneš-li, že řekl: „Hle, jsem nazír dnes; hle, jsem nazír zítra“, odpovídající případ u přísahy by byl: „Přísaha, že nebudu jíst fíky“, a pak řekl: „Přísaha, že nebudu jíst hrozny“ – proč by tu přísaha nepřipadala na přísahu?

Spíše jak vypadá případ, kdy přísaha nepřipadá na přísahu? Například řekl: „Přísaha, že nebudu jíst fíky“, a pak řekl: „Přísaha, že nebudu jíst fíky.“ Odpovídající případ u nazírství je, že řekl: „Hle, jsem nazír dnes; hle, jsem nazír dnes“, a [mišna] učí, že existuje slib uvnitř slibu! To je obtíž pro Rav Hunu.

Rav Huna ti odpoví: Mišna mluví o tom, kdo řekl: „Hle, jsem nazír dnes; hle, jsem nazír zítra“, a odpovídající případ u přísahy je, že řekl: „[Přísaha,] že nebudu jíst fíky“, a pak řekl: „Přísaha, že nebudu jíst fíky a hrozny“, kdy [druhá přísaha] nepřipadá.

Ale vždyť Raba řekl: [Řekl-li:] „Přísaha, že nebudu jíst fíky“, a pak řekl: „Přísaha, že nebudu jíst fíky a hrozny“, a snědl fíky, oddělil oběť a pak snědl hrozny – hrozny jsou jen polovinou míry, a za polovinu míry se oběť nepřináší.

Z toho plyne, že řekne-li: „Přísaha, že nebudu jíst fíky“, a pak: „Přísaha, že nebudu jíst fíky a hrozny“, protože přísaha připadá na hrozny, připadá i na fíky! – Rav Huna nezastává názor Raby.

Namítá se: „Kdo složil dvojí nazírství, odpočítal první, oddělil oběť a dal se z něj vyvázat – druhé se mu započítává místo prvního.“

Jak to vypadá? Řekneš-li, že řekl: „Hle, jsem nazír dnes; hle, jsem nazír zítra“ – proč se mu druhé započítává místo prvního? Vždyť je tu den navíc! Spíše je jasné, že řekl: „Hle, jsem nazír dnes; hle, jsem nazír dnes“.