Nedarim 18a נדרים

A to je námitka proti Rav Hunovi!

Ne; skutečně řekl: „Hle, jsem nazír dnes; hle, jsem nazír zítra“, a co znamená „započítává se mu“? Kromě onoho dne navíc. Anebo jde o to, že na sebe přijal dvojí nazírství najednou.

Rav Hamnuna namítl: „‚Nazíra, aby se zasvětil‘ – odtud, že nazírství připadá na nazírství. Neboť bych mohl říci: Což to neplyne úsudkem? Jestliže u přísahy, která je přísnější, přísaha na přísahu nepřipadá, tím spíše ne u nazírství, které je lehčí! Proto Písmo praví ‚nazíra, aby se zasvětil‘ – odtud, že nazírství připadá na nazírství.“

Jak to vypadá? Řekneš-li, že řekl: „Hle, jsem nazír dnes; hle, jsem nazír zítra“ – k tomu je třeba verše? Což tedy ne tak, že řekl: „Hle, jsem nazír dnes; hle, jsem nazír dnes“, a učí, že nazírství připadá na nazírství?

Ne; zde jde o to, že na sebe přijal dvojí nazírství najednou.

A v čem je přísaha přísnější než slib? Řekneš-li, že proto, že připadá i na věc bez hmotné podstaty – slib je také přísnější, neboť připadá na přikázání stejně jako na věc dobrovolnou. Spíše proto, že je u přísahy psáno: „nenechá bez trestu“ (Ex 20,7).

„Přísaha, že nebudu jíst; přísaha, že nebudu jíst, a jedl – je povinen jen jednou.“ Rava řekl: Dal-li se vyvázat z první, připadá na něj druhá. Z čeho to plyne? Z toho, že neučí „je to jen jedna [přísaha]“, ale učí „je povinen jen jednou“: [druhá přísaha] jen nemá místo, a když se dá vyvázat z té první, připadá.

Jiné znění: Jen povinnost [oběti] tu není, ale přísaha tu je. K jaké halaše? K té Ravově, neboť Rava řekl: Dal-li se vyvázat z první, druhá nastupuje na její místo.

Řekneme snad, že ho podporuje [baraita]: „Kdo slíbil dvojí nazírství, odpočítal první, oddělil oběť a dal se z něj vyvázat – druhé se mu započítává místo prvního“?

Jde o to, že na sebe přijal dvojí nazírství najednou.