Rava řekl: U hromady zastává, že tam, kde je pochybnost přísnější než jistota, se člověk do pochybnosti neuvádí; neboť jistý nazír se oholí, přinese oběť a ta se jí, kdežto v případě pochybnosti se oholit nemůže.
אמר רבא גבי כרי קסבר כל שספיקו חמור מוודאי לא מעייל נפשיה לספיקא דאילו גבי נזיר ודאי מגלח ומביא קרבן ונאכל על ספיקו לא מצי מגלח
Řekl mu: I u nazíra navždy je pochybnost přísnější než jistota, neboť jistý nazír, když mu vlasy ztěžknou, ulehčí si břitvou a přinese tři zvířata, kdežto v případě pochybnosti ne.
אמר ליה נזיר עולם נמי ספיקו חמור מודאי דאילו ודאי הכביד שערו מיקל בתער ומביא שלוש בהמות ואילו ספיקו לא
Řekl mu: O nazírovi jako Šimšon se baraita neučí. Řekl mu: Ale vždyť Rav Ada bar Ahava řekl: Učí se baraita o nazírovi jako Šimšon! Řekl mu: Učí-li se, pak se učí.
אמר ליה נזיר שמשון לא תניא אמר ליה והאמר רב אדא בר אהבה תניא נזיר שמשון אמר ליה אי תניא תניא
Je-li tomu tak, proč se zmiňovat, že byla ukradena nebo ztracena? Spíše aby ti ukázal sílu názoru rabi Šimona: i když byla ukradena nebo ztracena, zastává, že se člověk do pochybnosti uvádí.
אי הכי מאי איריא שנגנב או שאבד אלא להודיעך כוחו דרבי שמעון דאף על גב דנגנב או שאבד קסבר מעייל איניש נפשיה לספיקא
Uveď závěr: „Neurčité cheremy jsou v Judsku dovoleny a v Galileji zakázány, protože obyvatelé Galileje neznají cheremy kohanim.“ Znají-li je, je to dovoleno; z toho plyne: pochybnost se rozhoduje k mírnosti!
אימא סיפא סתם חרמים ביהודה מותרין ובגליל אסורין שאין אנשי הגליל מכירין את חרמי הכהנים הא מכירין מותרין אלמא ספיקא לקולא
אמר אביי סיפא רבי אלעזר ברבי צדוק היא דתניא רבי יהודה אומר סתם תרומה ביהודה אסורה רבי אלעזר ברבי צדוק אומר סתם חרמים בגליל אסורין
Originál: Nedarim 19b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.