MIŠNA: Slíbil [výrazem] cherem a řekl: „Myslel jsem jen cherem (rybářskou síť) moře“; [výrazem] korban a řekl: „Myslel jsem jen korbany (dary) pro krále“;
מתני׳ נדר בחרם ואמר לא נדרתי אלא בחרמו של ים בקרבן ואמר לא נדרתי אלא בקרבנות של מלכים
„Hle, já sám (acmi) jsem korban“, a řekl: „Myslel jsem jen kost (ecem), kterou jsem si odložil, abych při ní slibovával“; „Konam, že má žena ze mne bude mít užitek“, a řekl: „Myslel jsem jen svou první ženu, s níž jsem se rozvedl“ –
הרי עצמי קרבן ואמר לא נדרתי אלא בעצם שהנחתי לי להיות נודר בו: קונם אשתי נהנית לי ואמר לא נדרתי אלא באשתי הראשונה שגירשתי
Rav Jehuda řekl: Takto se učí: Všichni tito nevyžadují dotázání. Kdy to platí? U učence; ale prostého člověka, který se přijde dotázat, trestají a jednají s ním přísně.
אמר רב יהודה הכי קתני וכולן אין צריכין שאלה במה דברים אמורים בתלמיד חכם אבל בעם הארץ שבא לישאל עונשין אותו ומחמירין עליו
Jak učí baraita: Kdo složil nazírství a přestoupil své nazírství, nezabývají se jím, dokud nezachovává zákaz tolik dní, kolik dní si počínal, jako by bylo dovoleno; slova rabi Jehudy. Rabi Josi řekl: Kdy to platí? U krátkého nazírství; ale u dlouhého nazírství stačí třicet dní.
כדתניא מי שנזר ועבר על נזירותו אין נזקקין לו עד שינהוג בו איסור כימים שנהג בהן היתר דברי רבי יהודה אמר רבי יוסי במה דברים אמורים בנזירות מועטת אבל בנזירות מרובה דיו שלושים יום
„Mudrci však říkají: Otevřou mu cestu…“ Tana učil: Nikdy si nenavykej slibovat, neboť nakonec se dopustíš svatokrádeže na přísahách; nestýkej se běžně s prostým člověkem, neboť tě nakonec nakrmí neodesátkovanou úrodou; nestýkej se běžně s kohenem, který je prostým člověkem, neboť tě nakonec nakrmí terumou; a nemnož řeči se ženou, neboť nakonec dojdeš k cizoložství.
וחכמים אומרים פותחין לו פתח כו': תנא לעולם אל תהי רגיל בנדרים שסופך למעול בשבועות ואל תהי רגיל אצל עם הארץ שסופך להאכילך טבלים אל תהי רגיל אצל כהן עם הארץ שסופך להאכילך תרומה ואל תרבה שיחה עם האשה שסופך לבוא לידי ניאוף
Rabi Acha, syn rabi Jošijahu, říká: Každý, kdo okukuje ženy, dojde nakonec k přestoupení; a každý, kdo hledí na patu ženy, bude mít nezdárné syny. Rav Josef řekl: A to i u své vlastní ženy, je-li nečistá menstruací. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: „Pata“, o níž se učí, je místo nečistoty, které leží naproti patě.
רבי אחא ברבי יאשיה אומר כל הצופה בנשים סופו בא לידי עבירה וכל המסתכל בעקבה של אשה הויין לו בנים שאינן מהוגנין אמר רב יוסף ובאשתו נדה אמר רבי שמעון בן לקיש עקבה דקתני במקום הטינופת שהוא מכוון כנגד העקב
Baraita učí: „aby bázeň před ním byla na vašich tvářích“ (Ex 20,20) – to je stud; „abyste nehřešili“ – učí, že stud vede k bázni před hříchem. Odtud řekli: Dobrým znamením u člověka je, že je stydlivý. Jiní říkají: Kdo se stydí, nehřeší snadno; a o tom, kdo nemá ve tváři stud, je jisté, že jeho předkové nestáli u hory Sinaj.
תניא בעבור תהיה יראתו על פניכם זו בושה לבלתי תחטאו מלמד שהבושה מביאה לידי יראת חטא מיכן אמרו סימן יפה באדם שהוא ביישן אחרים אומרים כל אדם המתבייש לא במהרה הוא חוטא ומי שאין לו בושת פנים בידוע שלא עמדו אבותיו על הר סיני
Rabi Jochanan ben Dehavaj řekl: Čtyři věci mi vyprávěli služební andělé: Proč bývají [děti] chromé? Protože [rodiče] obracejí svůj stůl. Proč bývají němé? Protože líbají ono místo. Proč bývají hluché? Protože rozmlouvají během styku. Proč bývají slepé? Protože hledí na ono místo.
אמר רבי יוחנן בן דהבאי ארבעה דברים סחו לי מלאכי השרת חיגרין מפני מה הויין מפני שהופכים את שולחנם אילמים מפני מה הויין מפני שמנשקים על אותו מקום חרשים מפני מה הויין מפני שמספרים בשעת תשמיש סומין מפני מה הויין מפני שמסתכלים באותו מקום
Originál: Nedarim 20a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.