Nedarim 43b נדרים

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 43b · 6 segmentů

pokud však jeho vzdání se vlastnictví předcházelo jeho slibu, je to dovoleno. A řekneš-li, že [věc bez majitele nabývá platnosti], teprve až přejde do vlastnictví toho, kdo ji nabude – jaký je rozdíl, zda jeho slib předcházel vzdání se vlastnictví, nebo vzdání se vlastnictví předcházelo slibu?

אבל אם היה הפקירו קודם לנדרו הרי זה מותר ואי אמרת עד דאתי לרשות זוכה מה לי נדרו קודם להפקירו מה לי הפקירו קודם לנדרו

On sám to namítá a on sám to řeší: Každý, kdo skládá slib, nemyslí na to, čeho se [již] vzdal.

הוא מותיב לה והוא משני לה כל הנודר אין דעתו על מה שהפקיר

Rava namítl: [Daroval-li nemocný] část [majetku] prvnímu a celý [majetek] druhému, první [darovanou část] nabyl,

מתיב רבא מקצתן לראשון וכולן לשני ראשון קנה

druhý nenabyl.

שני לא קנה

Nýbrž Rava řekl: Toto je důvod rabiho Josiho: [Je to] opatření kvůli daru z Bejt Choronu.

אלא אמר רבא היינו טעמא דרבי יוסי גזירה משום מתנת בית חורון

Bylo vyučováno: Kdo se vzdá vlastnictví svého pole, může to během celých tří dnů vzít zpět; odtud dále to vzít zpět nemůže.

תניא המפקיר את שדהו כל שלשה ימים יכול לחזור בו מכאן ואילך אין יכול לחזור בו

Originál: Nedarim 43b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.