Rav Acha bar Minjomi řekl: Pojď a slyš: Kdo řekne své ženě: Konam, jestliže budu mít z tebe užitek – [ona] si vypůjčí, a věřitelé přijdou a vymohou [dluh od něho]. Proč věřitelé vymáhají? Zda ne proto, že to, co se získá výměnou, není jako to, co vyroste?
אמר רב אחא בר מניומי ת"ש האומר לאשתו קונם שאני נהנה ליך לווה ובעלי חובין באין ונפרעין מ"ט בעלי חובין נפרעין לאו משום דחילופין לאו כגידולין דמי
Nýbrž pojď a slyš: Kdo zasnoubí [ženu] plody orla, není zasnoubena; prodal-li je a zasnoubil ji jejich výtěžkem, je zasnoubena. – I zde: předem to dělat nemá, ale udělá-li to, je to platné.
אלא ת"ש המקדש בערלה אינה מקודשת מכרן וקידש בדמיהן הרי זו מקודשת הכא נמי לכתחילה הוא דלא ואי עבד עבד:
MIŠNA:[Řekne-li:] Jsem pro tebe cherem – je zakázáno tomu, na koho se slib vztahuje; Ty jsi pro mne cherem – je zakázáno tomu, kdo slib skládá; Já pro tebe a ty pro mne – je to zakázáno oběma. Oba mají dovoleny věci [patřící] těm, kdo přišli z Babylónie,
מתני׳ הריני עליך חרם המודר אסור הרי את עלי חרם הנודר אסור הריני עליך ואת עלי שניהם אסורין ושניהם מותרין בדבר של עולי בבל
Originál: Nedarim 47b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.