Rav Gamda dal lodníkům čtyři zuzy, aby mu za ně něco přinesli. Nic nenašli, [tak] mu za ně přinesli opici. Utekla do díry; kopali za ní a našli ji, jak sedí na perlách. Přinesli mu je všechny.
רב גמדא יהיב ד' זוזי לספונאי לאתויי בהון מידעם לא אשכחו אתיוה ליה בהון קופא אישתמיט על לחרתא חפרו בתריה אשכחוה דרביע על מרגלייתא אייתינון ליה כולהון
Císařova dcera řekla rabimu Jehošuovi ben Chananjovi: Nádherná Tóra v ošklivé nádobě! Odpověděl jí: Uč se z domu svého otce: v čem uchovávají víno? Odpověděla mu: V hliněných nádobách. Řekl jí: Všichni [lidé] v hliněných, a vy také v hliněných nádobách? Vy byste [je] měli dávat do stříbrných a zlatých nádob!
אמרה ליה בת קיסר לרבי יהושע בן חנניה תורה מפוארה בכלי מכוער א"ל למדי מבית אבוך במה מניחין יין אמרה ליה במאני דפחרא אמר לה כולי עלמא בפחרא ואתון במאני דפחרא אתון אחיתון במאני דכספא ודהבא
Šla a dala víno do stříbrných a zlatých nádob, a zkyslo. Řekl jí: Tak je tomu i s Tórou. – Ale jsou přece i krásní, kteří jsou učení! Odpověděl jí: Kdyby byli oškliví, byli by ještě učenější.
אזלת ורמת חמרא במאני דכספא ודהבא וסרי אמר לה אף אורייתא כן והאיכא שפירין וגמירין אמר לה אי הוו סנו הוו גמירין טפי
Jedna žena z Nehardey přišla na soud před Rav Jehudu a byla soudem shledána povinnou. Řekla mu: Šmuel, tvůj učitel, takhle soudí? Řekl jí: Znáš ho? Odpověděla mu: Ano, malý a s velkým břichem, černý a s velkými zuby. Řekl jí: Přišla jsi ho zostudit; ať je ta žena v klatbě. Pukla a zemřela.
ההיא דאתיא לקמיה דרב יהודה מנהרדעא לדינא ואיתחייבת מן דינא אמרה ליה שמואל רבך הכי דנן אמר לה ידעת ליה אמרה ליה אין גוצא ורבה כריסיה אוכם ורבה שיניה אמר לה לבזוייה קאתית תיהוי ההיא אתתא בשמתא פקעה ומתה:
A má dovoleno vejce turmita: Co je vejce turmita? Šmuel řekl: Otrok, který je umí připravit, má cenu tisíc dinárů. Ponoří je tisíckrát do horké vody a tisíckrát do studené vody, až se zmenší tak, že se dá spolknout. A má-li [člověk] vřed, přilepí se na něj, a když [vejce] vyjde ven, lékař pozná, jaký lék potřebuje a na co zemře.
ומותר בביצה טורמיטא: מאי ביצה טורמיטא אמר שמואל עבדא דעביד לה שוי אלפא דינרי ומעייל לה אלפא זימני במיא חמימי ואלפא זימני במיא קרירי עד דמתזוטרא כי היכי דבלעיתה ואם אית כיבא סריך עלה וכד נפקא ואתיא ידע אסיא מאי סמא מתבעי ליה ובמאי מתי
Učili jsme se tam: Pracoval-li [dělník] s fíky kelufsin, nesmí jíst z fíků bnot ševa; s bnot ševa, nesmí jíst z kelufsin. Co jsou kelufsin? Druh fíků, z nichž se dělají lahůdky.
תנן התם היה עושה בכלופסין לא יאכל בבנות שבע בבנות שבע לא יאכל בכלופסין מאי כלופסין מינא דתאיני דעבדין מנהון לפדי
Jeden muž dal otroka svému příteli, aby ho naučil tisíc druhů lahůdek; naučil ho osm set. Pohnal ho k soudu před Rabiho. Rabi řekl: Naši otcové říkali: Zapomněli jsme na dobro; my jsme je ani neviděli na vlastní oči.
ההוא גברא דיהב עבדא לחבריה לאגמוריה אלפא מיני לפדי אגמריה תמני מאה אזמניה לדינא לקמיה דרבי אמר רבי אבותינו אמרו נשינו טובה אנו אפילו בעינינו לא ראינו
Rabi uspořádal svatbu pro rabiho Šimona, svého syna. Napsal na svatební dům: Dvacet čtyři tisíce myriád dinárů bylo vydáno na tento svatební dům. A Bar Kapparu nepozval. [Bar Kappara] mu řekl: Jestliže [Bůh dává] takto těm, kdo přestupují jeho vůli, tím spíše těm, kdo plní jeho vůli! Pozval ho. Řekl: Jestliže těm, kdo plní jeho vůli, [dává] takto na tomto světě, tím spíše ve světě, který přijde!
רבי עבד ליה הלולא לר"ש ברבי כתב על בית גננא עשרין וארבעה אלפין ריבואין דינרין נפקו על בית גננא דין ולא אזמניה לבר קפרא אמר ליה אם לעוברי רצונו כך לעושי רצונו על אחת כמה וכמה אזמניה אמר לעושי רצונו בעולם הזה כך לעוה"ב עאכ"ו:
Kdykoli se Rabi smál, přišla na svět pohroma. Řekl Bar Kapparovi: Nerozesmávej mě, a dám ti čtyřicet měr pšenice. Odpověděl mu: Ať mistr hledí,
יומא דמחייך ביה רבי אתיא פורענותא לעלמא א"ל לבר קפרא לא תבדיחן ויהיבנא לך ארבעין גריוי חיטי א"ל ליחזי מר
Originál: Nedarim 50b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.