Nedarim 50a נדרים

Nadzvedl rohož a řekl poslovi: Podívej se, co tu je. Avšak nechci mít užitek z tohoto světa.

S rabim Akivou se zasnoubila dcera Kalby Savuy. Kalba Savua [to] uslyšel a slibem jí zakázal užitek ze všeho svého majetku. Šla a vdala se za něj.

V zimě spávali v kůlně na slámu a on jí vybíral slámu z vlasů. Řekl jí: Kdybych měl, dal bych ti Jeruzalém ze zlata. Přišel Elijáš, zjevil se jim v podobě člověka a volal u dveří: Dejte mi trochu slámy, neboť má žena porodila a nemám nic, na co bych ji položil. Rabi Akiva řekl své ženě: Podívej, člověk, který nemá ani slámu.

Řekla mu: Jdi a buď v domě učení. Odešel a byl dvanáct let u rabiho Eliezera a rabiho Jehošuy. Po uplynutí dvanácti let se vracel domů a za svým domem uslyšel, jak jeden ničema říká jeho ženě: Dobře ti udělal tvůj otec: zaprvé se ti [Akiva] nevyrovná, a navíc tě nechal jako živou vdovu po všechna ta léta. Odpověděla mu: Kdyby mě poslechl, ať tam je dalších dvanáct let. Řekl [si]: Když mi dala svolení, vrátím se zpátky. Vrátil se a byl tam dalších dvanáct let.

Přišel s dvaceti čtyřmi tisíci páry žáků. Všichni mu vyšli vstříc, i ona vstala, aby mu vyšla vstříc. Onen ničema jí řekl: A ty kam? Odpověděla mu: „Spravedlivý zná duši svého dobytčete“ (Př 12,10). Přišla, aby se mu ukázala, a rabíni ji odstrkovali. Řekl jim: Nechte ji, co je moje i co je vaše, je její. Kalba Savua [to] uslyšel, přišel, požádal o zrušení svého slibu a bylo mu [to] zrušeno.

Ze šesti věcí zbohatl rabi Akiva: z Kalby Savuy; z lodní figury – každá loď si takovou dělá – jednou ji [lodníci] zapomněli na břehu moře, on přišel a našel ji;

z truhly – jednou dal lodníkům čtyři zuzy a řekl jim: Přineste mi něco. Nenašli nic než truhlu na břehu moře. Přinesli mu ji a řekli: Ať s ní mistr něco udělá. Ukázalo se, že je plná dinárů, neboť jednou se potopila loď a všechno zboží bylo uloženo v té truhle a v ten čas se našla;

ze saracénské ženy; z matróny;